Mezi nejčastější úrazy patří natažené nebo přetržené vazy v kolenním kloubu, zlomeniny končetin, zranění ramene a různé pohmožděniny. Zvláště nebezpečné jsou úrazy páteře, které si mohou vyžádat trvalé následky. To samé platí i pro úrazy hlavy, kterých v Česku každoročně přibývá. Nejhorší zranění pak bývají po vzájemných srážkách lyžařů.
Na lyže se nevyplácí jezdit bez sportovních chráničů a helmy. Lyžování bez helmy je nezodpovědné. Chrání totiž nejen před lehkými úrazy, ale i před vážným poraněním mozku, tedy v případech, kdy jde o život nebo hrozí riziko trvalých zdravotních následků. Navíc je již dlouhá léta dokázáno, že použitím přilby lze předejít až 85 procentům těžkých úrazů.
Přibalte si na hory také páteřní pás, ať už jste sjezdoví lyžaři, nebo snowboardisté. Budete chráněni před zraněními páteře – vymknutím nebo zlomeninami. Některé chrániče mohou navíc bránit i před zraněním klíčních kostí a žeber.
Ochranu si zaslouží také kolena, což se vyplatí zejména u snowboardingu, kde může dojít po prudkém pádu k přetržení kolenních vazů. K rizikovým partiím paří také ramenní klouby a předloktí.
Úrazů na sjezdovkách přibývá především z důvodu rostoucího počtu lyžařů a také moderního vybavení, které umožňuje jezdit na svahu vyšší rychlostí. Na vině může být i technický sníh, který je často v lyžařských středicích používán. Umělý sníh je tvrdší a mnohem rychlejší než sníh přírodní. A pády na technickém sněhu jsou tvrdší a více bolí než spadnutí do měkké „sněhové peřiny“. Nemalou roli hraje také alkohol. Svařák a grog totiž podle mnohých k lyžování patří.
Pokud se stanete účastníkem nehody, je potřeba vědět, jak poskytnout první pomoc, a co nejrychleji zavolat Horskou službu nebo Rychlou záchrannou službu. Nejen pro tyto případy je ideální mít v mobilním telefonu staženou aplikaci Horská služba nebo Záchranka, díky kterým můžete snadno a rychle zavolat pomoc i v situaci, kdy nemáte signál. Než dorazí pomoc, postupujte podle instrukcí záchranářů a snažte se zajistit bezpečnost nejen raněného, ale i ostatních lidí na sjezdovce. Křičte, volejte, mávejte oblečením, aby se ostatní lyžaři raněnému včas vyhnuli. O úrazu by se co nejrychleji měla dozvědět také obsluha vleku, která může varovat ostatní lyžaře, přivolat Horskou službu a případně zastavit provoz na sjezdovce.
Jestliže vyhodnotíte, že se nejedná o zranění páteře ani o bezvědomí, pokuste se dostat zraněného ze sjezdovky. Pokud si nejste jistí, raději se zraněným nehýbejte a snažte se zjistit, jaká má zranění a jejich rozsah. Zkontrolujte, zda lyžař dýchá, zda krvácí a jak silně nebo jestli je v bezvědomí. Pak zkontrolujte hybnost ve všech jeho končetinách.
Je-li zraněný v bezvědomí (nereaguje na oslovení, zatřesení, štípnutí), stále kontrolujte dech a pulz. Pokud nedýchá, je nutné ihned zahájit resuscitaci. Položte ho na záda, hlavu mírně zakloňte a v pravidelných intervalech stlačujte nataženýma rukama střed hrudníku do hloubky nejméně 5 cm frekvencí 100–120 stlačení za minutu.
Pokud máte podezření na zlomeninu či poškození vazivových tkání kloubů končetin, snažte se minimalizovat bolest zraněného jejím znehybněním. Ruku můžete například zavěsit do šály, nohu zase fixovat k druhé končetině ve dvou místech – u kotníků a nad kolenem.
Krvácení se snažte zastavit přímým stlačením krvácející rány nebo přiložením nějakého krytí. Poslouží vám, cokoli máte po ruce, například kapesník nebo šála.
