Imunita podle věku: Jak ji účinně posílit, když je vám 10, 30 nebo 60 let?

Kdybyste se ptali, kde imunita sídlí, nedostanete odpověď. V těle nemá přesnou adresu či přesné místo jako srdce či ledviny. Přestože se jí říká také orgán, jde spíše o souhrn obranných mechanismů, kterými se organismus brání proti škodlivým vlivům zvenčí, ale i nepřátelům zevnitř – například bojuje proti změněným buňkám vlastního těla.

„Obránci", kteří jsou součástí imunitního systému, jsou všude v těle – cirkulují v krvi a v lymfě, nacházejí se ve všech orgánech i ve všech tkáních. Pokud fungují správně, když se nic neděje, nereagují. Mají však mechanismy rozpoznávání cizorodých a nežádoucích látek a organismů, a když je zaznamenají, zasáhnou a jsou aktivní, dokud „nepřítel" nepřestane tělo ohrožovat.

Základním stavebním prvkem imunity jsou buňky nazvané makrofágy, které pohlcují cizorodé objekty a rozpoznávají a ničí poškozené buňky. Jejich počet však kolísá v závislosti na stavu organismu, tedy důležitou roli hraje, zda jsme vyčerpaní, oslabení jinou nemocí nebo zda máme zrovna nedostatek spánku.

Vrozená a získaná imunita

Imunitu máme do určité míry vrozenou a jistou míru potřebujeme získat. Novorozené děti ji mají relativně slabou a postupně si ji budují tím, že se obranný systém organismu průběžně seznamuje s jednotlivými mikroorganismy a vytváří si vůči nim odolnost. Největší seznamování probíhá přibližně do tří let věku, ačkoli imunita se dále vyvíjí až do deseti let.

Aby se dětská imunita posilovala, potřebuje správné pobídky. Doslova si žádá, aby byla ve vhodné míře vystavována podnětům a učila se na ně reagovat. „Souhlasím s tím, že přiměřené množství špíny posiluje imunitu. Dětská imunita je mladá, rychle reagující, na druhé straně je však nezkušená. To znamená, že s většinou onemocnění se setkává poprvé a některá onemocnění jí mohou dát více zabrat, neboť ještě na ně nezná vhodnou odpověď. Pokud jsou však děti vychovávány ve „sterilním“ prostředí, imunitní buňky se nemají jak naučit bojovat s onemocněními, což se později projeví na zvýšené náchylnosti k onemocnění,“ říká Adrian Doboly, odborník na imunitu z biotechnologické společnosti Natures.

Fyzická odolnost i psychická pohoda

V období zvýšeného výskytu infekcí dýchacích cest je rozumné a smysluplné vyhýbat se prostorům, ve kterých je mnoho lidí. Ale jinak platí, že mezi základní způsoby prevence onemocnění a budování funkčního imunitního systému patří správná životospráva – dostatečný pitný režim, strava bohatá na vitamíny, minerály, stopové prvky a vlákninu, s přiměřeným množstvím bílkovin, tuků a cukrů.

Důležitou součástí je i dostatečná pohybová aktivita, dostatek spánku, pravidelný pobyt na čerstvém vzduchu bez ohledu na počasí. Neméně důležitá je hygiena a pravidelné otužování, ať už střídavými sprchami, saunou, ale zejména přiměřeným oblečením. Jaksi příliš často se však zapomíná na to, že kromě fyzické aktivity je potřebná i psychická pohoda. To platí stejně pro děti, které si imunitu teprve budují, i pro dospělé.

Podpora pro nejmenší

U dětí do jednoho roku se obvykle nedoporučuje užívat výživové doplňky na podporu imunity. Po tomto období a zejména během nemoci, po ní nebo v době velkého výskytu nemocných lidí v okolí je vhodné pro dítě vybrat takový doplněk stravy na posílení imunity, který nemá vedlejší účinky a je k malému, citlivému organismu ohleduplný.

Pediatři často doporučují vitamín C ve formě kapek, echinaceu nebo sirupy s výtažkem betaglukanu z hlívy ústřičné ve vysoké čistotě a koncentraci.

Dospělý silák

Čistě ze statistického hlediska by nejsilnější imunitu měl mít dospělý člověk, který se již nevyvíjí a dodržuje všechny výše zmíněné zásady. Jenže! Málokdo z nás má vyvážený životní styl. V různých poměrech a kombinacích buď hodně pracujeme, nebo hodně zahálíme, buď to se sportovními aktivitami přeháníme, nebo nemáme skoro žádné. Buď spíme málo, nebo příliš mnoho. A samozřejmě, stresujeme se. Tím vším svou imunitu oslabujeme, proto je rozumné pomáhat jí ve správném fungování vhodnými prostředky.

Bez ohledu na věk imunitu oslabí a vyčerpá každá choroba. Takže i po jejím překonání je kromě radosti ze zdraví dobré soustředit se i na „nakopnutí“ imunity. Kromě dodržování základních hygienických pravidel a dostatečného a pravidelného spánku, psychické pohody a pravidelného pohybu je dobré přijímat dostatek vhodných vitamínů, konkrétně vitamínu A, B6, B12, C a D, a minerálů chromu, mědi, selenu, vápníku a zinku. Ideálně prostřednictvím čerstvých potravin, a pokud to opravdu nejde, tak různých doplňků stravy. Jako velmi prospěšný je se v boji s nemocemi a v podpoře imunity jeví i polysacharid z hlívy ústřičné, nazývaný betaglukan, který je netoxický, nevyvolává alergické reakce, nelze se jím předávkovat.

Hrozba pro seniory

S přibývajícími léty se organismus opotřebovává a klesá i výkonnost nebo, chcete-li, síla imunitního systému. Často se stává, že po 65. roce života je tělo člověka stejně zranitelné jako u půlročního dítěte. Neplatí však, že by měl imunitu podporovat stejným způsobem.

Senioři potřebují přiměřený pravidelný pohyb, společnost lidí různého věku, odpočinek, kvalitní stravu, dostatek spánku a správné doplňky stravy určené pro jejich věkovou skupinu. Kromě vitamínu C a D a již zmíněných betaglukanů jsou důležitá i probiotika, která udržují zdravou střevní mikroflóru. Právě ve střevech se totiž nachází až 70 % naší imunity. Seniorům prospívají i látky, které pomáhají udržovat jejich organismus vitální a zdravý. Například ginkgo biloba, ženšen nebo lutein.

Důležitý je zdravý rozum

Odborníci však varují před přepínáním či přílišným stimulováním imunitního systému. Pokud nejste dítě ani senior a netrpíte žádnou poruchou imunity, nejrozumnější je dále vést zavedený životní styl. Tedy všeho s mírou: přiměřeně pracovat, odpočívat, sportovat, stravovat se a také oblékat

Mírnější poruchy imunitního systému se v každém věku dají ovlivnit pomocí různých látek přírodního původu. Mezi nejvýznamnější účinné a u nás dostupné přírodní látky patří bakteriální imunomodulátory (mají podobný princip účinku jako vakcíny – imunitní systém se učí bojovat na usmrcených bakteriích), biologicky aktivní polysacharidy (výtažky z buněčných stěn hub a některých rostlin, sem patří i betaglukan), probiotika, prebiotika, z minerálů zejména zinek a selen a vitamíny A a C.