Jak vařit v zimě? Zahřejte tělo a zpomalte stárnutí pomocí pětielementové kuchyně
Pětielementová kuchyně, ač vychází z tradiční čínské medicíny, má hodně co říci každému z nás, protože stojí na principech fungování těla v souladu se zákonitostmi přírody. Učí nás, jak vařit v souladu s přírodou a se střídajícími se ročními obdobími. Podobným způsobem vařily již naše praprababičky.
Pětielementová kuchyně je přehledná a logická. Přiřazuje potraviny podle chuti a termického účinku k jednotlivým elementům (orgánům) známého pentagramu. Naučí vás, jak můžete chutěmi ovlivňovat jednotlivé orgány, uvádět je do rovnováhy a harmonie a jak snadno je možné připravit si vyvážený pokrm s harmonizujícím účinkem.
Aby byl pokrm vyvážený, měl by vždy obsahovat pět chutí – kyselou, hořkou, sladkou, pálivou a slanou. Pět elementů, to je dřevo, oheň, země, kov a voda. K dřevu patří kyselá chuť, játra a žlučník a jaro. K ohni hořká chuť, srdce a tenké střevo a léto. K zemi sladká chuť, žaludek a slinivka a babí léto. Ke kovu pálivá chuť, plíce a tlusté střevo a podzim. Posledním elementem je voda, ke které patří slaná chuť, ledviny a močový měchýř a zima.
Pětielementová kuchyně přihlíží i k ročním obdobím a vybírá potraviny podle jejich termického účinku (studené, osvěžující, neutrální, teplé a horké). Na jaře je dobré zařazovat více osvěžujících potravin a v zimě naopak tělo prohřívat potravinami s teplým termickým účinkem. Největší část jídelníčku v průběhu celého roku by měly tvořit termicky neutrální potraviny, které budují energii a současně uvádějí tělo do rovnováhy.
Zima je o prohřívání – zahřáté tělo je odolné tělo
Jak již bylo zmíněno, elementem zimy je voda. Ta ovlivňuje ledviny a močový měchýř. Dále se k ní přiřazují kosti, centrální nervová soustava, zuby, vlasy, sluch a uši. Patří k ní chlad a slaná chuť. V zimě směřuje všechen pohyb čchi (energie) dolů a dovnitř do orgánů, kam se také stahují i šťávy. Yin (Jin) chladu je vládcem zimního času. Ledviny jsou zásobárnou naší prenatální vrozené čchi (získané od rodičů). V ledvinách se současně ukládají přebytky tzv. postnatální energie, získané například z kvalitní stravy. Množství prenatální energie rozhoduje o délce našeho života. Prenatální energii ale v průběhu života vyčerpáváme. Aby nedocházelo k rychlému vyčerpávání prenatální energie (k rychlému stárnutí), je velice důležité doplňovat energii postnatální, tedy tu, kterou můžeme čerpat z kvalitních vařených pokrmů. Od pětatřicátého roku života se navíc začíná prenatální energie vyčerpávat rychleji. Začínáme stárnout – o to důležitější roli tedy v našem životě hraje strava, která může proces stárnutí zpomalit. V duševní a emoční rovině znamená oslabení energie ledvin úzkostlivost a vyčerpanost. Naopak silné ledviny představují odvahu a odhodlání prát se s překážkami.
Co ledviny a močový měchýř posiluje:
- dlouho vařené teplé pokrmy
- zeleninové a masové vývary
- ryby
- luštěniny
- ostřejší koření a kořeněná jídla
- pokrmy z jednoho hrnce
- pečená zelenina s pečeným masem
- teplý oděv, ponožky a teplé boty
Co ledviny a močový měchýř oslabuje:
- studená jídla a nápoje
- syrová vodnatá zelenina a ovoce
- čerstvě lisované šťávy
- strachy a šok
- málo spánku
- mokré vlasy v chladnu
Potraviny se slanou chutí
Slaná chuť uvolňuje hlen, v malých dávkách zvyšuje objem krevních šťáv a zvlhčuje. Ovšem velké množství soli způsobuje pravý opak – vysušuje. Lidé, kteří hodně solí, potřebují jako protiváhu něco sladkého, co je zvlhčí. Často proto sledujeme u lidí neustálé střídání chutí na slané a sladké. Do potravin se slanou chutí patří i voda. Tradiční čínská medicína naprosto nesouhlasí s doporučením, že dospělý člověk má vypít 3 litry vody denně. Člověk pít musí, ale spotřeba vody je naprosto individuální a odvíjí se od naší stravy. Jestliže jíme suché chlebové pokrmy, potřebujeme daleko více vody, než když jíme ovoce a zeleninu. Tělo lidí, kteří mají oslabené zažívání (vlhko a chlad v zažívacím traktu), se pití vody přirozeně brání. Zajímavé je, že u krevní nedostatečnosti je situace podobná, takové tělo ignoruje přísun tekutin. V obou případech je vhodné mít stále s sebou termosku s teplou vodou a po doušcích ji popíjet.
Luštěniny: fazole, čočka, cizrna, hrách
Mořské řasy: wakame, kombu, nori
Plody moře: kaviár, krabi, slávky, krevety
Ryby: losos, kapr, pstruh, candát, úhoř
Koření: sůl, tamari
Mléčné výrobky: parmazán
Ostatní: agar, olivy, švestky umeboši
Nápoje: obyčejná voda, minerální voda, teplé čaje svařené s kořením
Vyzkoušejte si zimní recept z pětielementové kuchyně:
Gratinovaný kapr na divokém koření s paprikou a jablky
Gratinovaný kapr na divokém koření s paprikou a jablky Zdroj: Petra Novotná / Dej tělu šanci
(2 porce)
Toto lehké jídlo chutná i těm, kteří rybu nemají příliš v lásce. Kombinace s jablky, paprikou a kořením dodá pokrmu švih a skvělou chuť.
Suroviny:
OHEŇ
špetka kurkumy
ZEMĚ
1 jablko
1 červená paprika
1 žlutá paprika
extra panenský olivový olej
(na zakápnutí)
1 lžíce přepuštěného másla
KOV
barevný pepř z mlýnku
4 bobkové listy
6 kuliček nového koření
VODA
2 plátky filetovaného kapra
nerafinovaná sůl
DŘEVO
1/2 citronu
Postup:
1. Plátek filetovaného kapra pokapeme citronem, osolíme, opepříme a posypeme kurkumou.
2. Jablko nakrájíme na plátky a papriky na proužky.
3. Plátky kapra položíme do zapékací misky, poklademe jablkem a paprikami, posypeme novým kořením, přidáme bobkové listy, okořeníme barevným pepřem, zakápneme olivovým olejem a přidáme lžíci přepuštěného másla.
4. Pečeme 30 minut při 170 °C.
TIP:
Tento pokrm výtečně chutná s kysaným zelím. Postrádáte-li přílohu, pak zkuste hrst brambor pečených ve slupce na olivovém oleji nebo pečený batát.
Zdroj: Ivana Stenzlová: Dej tělu šanci, nakl. Smart Press