KBT: Účinná metoda, která léčí duši s dlouhodobým efektem
Kvůli dnešní hektické době, která klade enormně vysoké požadavky na výkon, raketově a celosvětově stoupá výskyt psychických poruch i spotřeba antidepresiv. Přitom existuje velice účinná nechemická metoda bez negativních následků na organismus, která má dlouhodobé účinky.
Spotřeba antidepresiv je vysoká dokonce i v zemích, kde by to člověk nečekal. Nejvíc dávek (130) na 1000 obyvatel berou na Islandu, o něco méně v Austrálii. U nás se zatím pohybujeme na hranici průměru, přesto se za posledních 15 let užívání antidepresiv ztrojnásobilo! Přitom existuje velice účinná nechemická metoda bez negativních následků na organismus – kognitivně behaviorální terapie (KBT). „U nás se o ní moc neví možná kvůli dlouhému názvu a třeba i tomu, že není zajímavá pro farmaceutický průmysl, který chrlí jeden lék za druhým a horlivě je propaguje. Přitom nejde o žhavou novinku. KBT vznikla v Británii už v sedmdesátých letech minulého století a celosvětově patří mezi vůbec nejrozšířenější hlavní terapeutický směr," představuje metodu MUDr. Robert Kačeňák, psychiatr i psychoterapeut. Ten patří mezi špičku v oboru, který vychází ze systematického vědeckého přístupu k řešení problémů.
Kognitivně behaviorální psychoterapie je založena na principech učení, zahrnuje myšlenky, nápady, představy, přání, postoje lidí. „Účelem je rozumět sobě, rozpoznat nepříjemné, nesprávné návyky zhoršující náladu a vyvolávající úzkost, cílem je změnit způsob myšlení, aby pacient získal reálnější pohled na sebe i na svůj život, opakující se vzorce v chování a postojích. Ty, provázen psychoterapeutem, systematicky a samostatně proměňuje a sleduje, jaký efekt to má na jeho život," vysvětluje Robert Kačeňák.
Seznamovací sezení
První sezení je seznamovací a diagnostické. Terapeut se během něj snaží pochopit problémy pacienta a také je analyzovat s pomocí svých zkušeností s uvažováním a chováním v problémových situacích. Mapuje pacientovu každodenní činnost, zkoumá modifikující faktory, míru extroverze či introverze, vliv přírodních faktorů (například negativní vliv úplňku, změny času aj.).
Základem úspěšné léčby je precizní indikace terapeutických metod šitých na míru. U úzkostí využívá KBT imaginace, relaxace, expozice, zmírňuje napětí pomocí systematické desenzibilace, která spočívá v postupném vystavování pacienta obávaným situacím, aby si na ně zvykl. Používají se různé prostředky, techniky, široké spektrum terapeutických nástrojů a vědecky ověřených postupů.
Konverzace je základ
Klíčovou složkou jsou „domácí úkoly“ a konverzace terapeuta s klientem. „Ten nevede monolog, ve kterém mluví o svých problémech, jak to často bývá. Jedná se o laskavý dialog plný respektu k jedinečnosti každého člověka. KBT se v první řadě zajímá o přítomnost, aktuální změny, které zlepší kvalitu života klientů. V pozdějších fázích terapie se dokáže zaměřit i na minulé zkušenosti a jejich propracování, pokud je to pro klienta potřebné. Celé se to nese v duchu partnerského setkání," vysvětluje terapeut.
Najít cestu z kruhu
Klíčové je najít cestu, jak škodlivé návyky změnit a tím pak zlepšit psychický stav aktuálně i v budoucnu. I když psychické procesy má drtivá většina lidí dlouhodobě zafixovány z mládí, všechno, co lze naučit, se dá i odnaučit. Atmosféra porozumění, empatie tomuto procesu velmi pomáhá. Při prvním sezení se sestaví po vzájemné spolupráci terapeutický plán, který zahrnuje cíl léčby, předpokládaný počet sezení (každé trvá 50 minut až hodinu) obvykle jednou týdně. Je nutné si uvědomit, že terapie trvá 2–3 měsíce i déle, podle závažnosti potíží i zdravotního stavu.
Jde to i bez pilulek
Četné klinické studie prokázaly, že KBT má po 15 měsících u depresí a úzkosti srovnatelný efekt, jako užívání léků! Navíc má dlouhodobý přínos – pacient jen nespolkne pilulku, která mu uleví, ale naučí se s problémem pracovat, nahradit a zvýšit kvalitu svého bytí. „Správné vnitřní postoje pozitivně působí i na tělesné potíže, pomohou snížit symptomy somatických chorob, třeba revmatoidní artritidy. KBT trénuje u člověka se sklony k negativismu dovednost vnímat i pozitivní aspekt. Nevnímá tedy jen to, že dnes je nevlídné počasí, ale všimne si, že včera bylo hezky a na trávě po dešti vyrostly květiny," uzavírá doktor Kačeňák.
Jan Janula