Migréna: Nepleťte si ji s bolestí hlavy

Říkáte si, že občasná migréna je přece úplně normální? Omyl! Nejde jen o bolest hlavy. Migréna je závažné onemocnění, které může způsobit trvalé neurologické poškození mozku a zvyšuje riziko cévní mozkové příhody, stejně tak jako demence.

Co je migréna

Jde o záchvatové onemocnění, charakteristické ostrou, obvykle jednostrannou bolestí hlavy, nejčastěji pulzujícího charakteru. První záchvaty se mohou objevovat již v dětství. Nejvíce postiženi jsou pak lidé mezi 30. a 45. rokem života. Intenzita a frekvence migrén klesá zhruba kolem 60. roku života.

Druhy migrény

Nejčastějším typem jsou tzv. migrény bez aury. Bolesti hlavy mají vyšší frekvenci útoku a jsou obvykle více deprimující než migrény s aurou.

Migréna bez aury trvá od 4 do 72 hodin. Mezi klasické příznaky patří jednostranná bolest hlavy, pulzující bolesti mírné nebo závažné intenzity spolu s nevolností (často i zvracení) a averzí na světlo a zvuky. Tyto bolesti hlavy se zhoršují rutinní fyzickou aktivitou.

Migréna s aurou zahrnuje opakující se epizody lokalizované neurologickými příznaky (slabost, brnění, zvonění v uších atd.), které se objevují během 5 až 20 minut a skončí obvykle do hodiny. Aura se nejčastěji projevuje zhoršeným viděním.

Příčiny migrény

Dodnes není zcela jasné, proč migréna vzniká. Dají se ale vysledovat podněty, které ji mohou způsobovat. Jde například o stres, hluk, ostré či blikající světlo, různé vůně, poruchy režimu spánku, některé potraviny a nápoje, menstruace apod.

Spouštěčem migrény může být i parfém Foto: archiv

Varovné příznaky migrény, tzv. prodromy, které signalizují předzvěst záchvatu, se mohou objevit několik hodin, ale i dní před vypuknutím záchvatu. Objevují se jak u lidí s aurou, tak i bez aury. Často mezi ně patří únava, nekontrolované zívání, potíže s koncentrací a ztuhlost svalů, zejména krku.

Základní fakta

• Epidemiologické studie ukazují, že v USA trpí migrénou či závažnými příznaky bolesti hlavy asi 16–22 % dospělých lidí.

• Jde o pátou nejčastější příčinu návštěvy pohotovosti.

• Častěji toto onemocnění postihuje ženy (cca 20 %), muži jím trpí méně (cca 6 %).

• Migréna je v top 20 celosvětových nemocí na seznamu Světové zdravotnické organizace.

• Vědci zkoumající lidský mozek zjistili, že migréna může způsobovat jeho trvalé poškození. Dochází ke změnám, které vídáme např. u epileptických záchvatů, mrtvice či demence.

• Lékaři proto varují, že migrény bychom určitě neměli brát na lehkou váhu, neboť mohou být rizikovým faktorem pro vznik některých obávaných chronických mozkových poruch.

Názor odborníka

MUDr. Jarmila Klímová, vedoucí a odborná garantka Konzultačního a terapeutického institutu Praha – AKTIP

„Je bohužel stále platným fenoménem, že laická i odborná veřejnost stále rigidně setrvává v představě, že migréna je bolest hlavy. Zdaleka nejde jen o hlavu ve smyslu anatomickém ani neurologickém. Nezaměňujme tady bolest hlavy s migrénou. Pravá migréna bývá primárně cévního původu. Jde tedy o spasmus (sevření/zúžení) cév, které prokrvují mozek, a tím působí jeho výrazný metaboliský deficit, který se na smyslové úrovni projevuje jako bolest. Vedoucím fenoménem utrpení, které migrénu provází, není zdaleka jen vlastní bolest. Je tam výrazný podíl zvýšené dráždivosti/citlivosti na světlo, zvuky, okolní pohyb, tedy na veškeré vnější jevy, které vnímáme. Z psychosomatického hlediska migrénu můžeme řadit do symboliky sebetrestání, sebeodmítání, sebeobviňování.

Je to jeden z nejtristnějších prožitků, které nás mohou potkat, a zcela vždy naprosto ochromí naši veškerou činnost. Vpravdě nás vyřadí z činnosti a fungování v nejobecnějším slova smyslu. Nejsme schopni vnímat dostatečně ani sami sebe. Jen krutou bolest. Na hlubší symbolické úrovni dohledáváme souvislosti v každém individuálním životním příběhu. Někdy jen odmítáme sami sebe, někdy reflektujeme odmítání od matky nebo od rodičů obecněji, někdy transponujeme toto primární odmítání do partnerských vztahů. Vnímáme sami sebe jako selhávající, v našem sebeobrazu nepřijatelné a za toto sebehodnocení přichází na nevědomé úrovni trestání. Nechápejme prosím toto jako univerzální návod. Rozhodně je to jen obecné vodítko, kam bychom měli namířit svoji pozornost k vlastnímu životu ve smyslu nápravy křivd, pod jejichž tíhou se odehrává toto utrpení.“

Léčba migrény

Bez léků

Znáte-li spouštěcí faktor, není potřeba nasazovat léky a stačí, když se mu pokusíte vyhnout.

S léky

V akutní léčbě užíváme při lehkém záchvatu běžná analgetika, jako je např. ibuprofen. Při těžší formě migrény jsou vhodná specifická antimigrenika – triptany, jako je např. Rosemig či Cinie. Preventivní (profylaktickou) medikaci indikujeme u četnějších migrenózních záchvatů. V prevenci se užívají nejvíce léky původně vyvinuté pro léčbu epilepsie – antiepileptika. V krátkodobém horizontu jsou tyto léky účinné, protože pomáhají snižovat přebuzení v mozku, které způsobuje epileptický záchvat nebo právě migrénu. Ale stejně, jako je tomu u většiny léků, mají i mnoho vedlejších účinků a neřeší základní příčinu.

Alternativa léků: gastrodin a hořčík

Když vědci hledali alternativy k antiepileptické léčbě, odhalili dvě látky, které poskytují ochranu proti změnám v mozku, jež mohou způsobovat migrénu. Obě tyto látky – gastrodin i hořčík jsou považovány za modulanty náhlých změn neurotransmiterů. Potlačují buzení a podporují mozkovou relaxaci buněk.

Co jsou neurotransmitery? Jde o chemické látky vznikající přirozeným způsobem v nervové soustavě a slouží v ní k přenášení vzruchů. Mezi nejdůležitější patří acetylcholin, aminokyseliny glycin a kyselina glutamová, katecholaminy dopamin, noradrenalin a adrenalin a biogenní kyselina gama-aminomáselná (GABA), alanin, histamin a serotonin.

Hořčík

Stejně jako gastrodin má hořčík příznivý vliv na rovnováhu mezi excitační a inhibiční aktivitou mozku. Kromě blokování excitačních receptorů pomáhá vyvolat uklidňující prostředí. Studie ukázaly, že až 50 % pacientů trpících migrénou má v průběhu záchvatu nedostatečné množství hořčíku v krvi. Mohou mít ale vysoký podíl vápníku. Tato nerovnováha vytváří půdu pro kontrakci mozkových cév, což vede ke snížení průtoku krve. Proto je hořčík stále indikován jako prevence léčby migrény.

Studie: Jedna z prvních studií hodnotila ženy s migrénou během jejich menstruačního cyklu. Jedna skupina brala 360 mg hořčíku denně, druhá placebo. U první skupiny se počet dní s bolestmi hlavy snížil. Kromě toho hořčík zlepšil i premenstruační problémy. Několik studií také prokázalo odstranění bolesti za použití intravenózního citronanu hořečnatého. Jedna studie ukázala až 80% potlačení bolesti do 15 minut po podání injekce spolu s úplnou eliminací přecitlivělosti na světlo nebo zvuk.

Gastrodin

Extrakt z kořene orchideje Gastrodia elata byl používán po staletí v tradiční čínské medicíně, a to zejména při poruchách centrálního nervového systému. Studie ukazují, že gastrodin zvyšuje průtok krve v mozku, který se během migrény snižuje. Poprvé byl úspěšně použit v Číně k léčbě mrtvice.

Studie: V průběhu 6 týdnů byla provedena studie na 90 pacientech s migrénou. Část z nich dostala gastrodin (50 mg 3x denně) a část lék na předpis flunarizin (blokátor kalciového kanálu, který umožňuje zvýšit průtok krve). Obě léčby byly účinné na snížení jak délky, tak i celkového počtu záchvatů migrény. Nicméně gastrodin byl účinnější co do počtu osob, kterým pomohl (91 % ve srovnání s pouhými 76 % ve druhé skupině).

Je migréna geneticky podmíněna?

„Z mého pohledu je migréna v podstatě nerovnováha v zásobování některých částí mozku kyslíkem. Že by to bylo přímo genetické onemocnění, to není, ale každopádně může dojít k tomu, že se zdědí dispozice k nerovnováze autonomního regulačního systému. To je klidně možné, ale zdědí se pouze dispozice, nikoli přímo migréna jako nemoc,“ říká MUDr. Michael Kučera, odborník na mitochondriální a bioregulační medicínu.

Migréna sdílí několik základních funkcí s jinými poruchami mozku

Před záchvatem migrény a po něm začne průtok krve ve specifických oblastech mozku klesat, což způsobuje poruchy v rovnováze mozku a ovlivňuje nervové funkce. Ke snížení krevního průtoku dochází také při mrtvici a u onemocnění, které je známé jako vaskulární demence, při které se snižuje schopnost úsudku a pamatování si. Ve všech třech případech je výsledkem zvýšená zranitelnost mozkových buněk, která vede k dysfunkci, degeneraci, a nakonec ke smrti.

Kromě problémů s přísunem krve do mozku vykazují lidé s migrénou nerovnováhu v excitační (vyvolávající vzruch) a inhibiční (tlumivé účinky) aktivitě mozku. Za normálních okolností udržuje mozek zdravou rovnováhu mezi excitační a inhibiční aktivitou, a to modulací relativního množství neurotransmiterů, které mozkové buňky používají ke komunikaci. Dlouhodobější účinky této nerovnováhy vedou k onemocnění zvanému excitotoxicita, které se také vyskytuje u mrtvice a neurodegenerativních poruch, které způsobují demenci a Alzheimerovu chorobu.

Zdroj: časopis Health&Beauty

Mohlo by vás také zajímat: