Pozor na oči! 4 nepřátelé zraku a jak je porazit
Většina z nás považuje zrak za samozřejmost. Mnohdy si tak ani neuvědomujeme, jakými činnostmi našim očím škodíme.
Máme pro vás výčet činností, které našim očím škodí nejvíc. A samozřejmě návod, jak lze jejich škodlivému vlivu předejít nebo ho napravit.
Všudypřítomné technologie
Práce s počítačem, tabletem a telefonem je pro oči zatěžující v několika směrech. Při sledování obrazovky monitorů totiž málo mrkáme, tím oko vysychá a hromadí se v něm nečistoty. Problematické je navíc i spektrum modrého světla (vlnová délka 400–500 nm), které technologie vyzařují. Z tohoto hlediska představuje pro oči riziko nejen nadměrné používání informačních technologií, ale i umísťování nových typů světelných zdrojů na bázi LED v interiéru.
Co s tím?
Pokud celý den trávíte u počítače, dělejte po 20 minutách 30 vteřinové přestávky, zaměřte zrak do dálky a fixujte ho na nějaký předmět. Vzdálenost mezi očima a monitorem by měla být 50–70 cm (zhruba délka paže). Monitor by měl být umístěn tak, abyste minimalizovali odlesky jiných světelných zdrojů. U dioptrických brýlí nezapomeňte na antireflexní skla. A hlavně, snažte se netrávit u počítačů i svůj volný čas!
Nebezpečné slunce
Také milujete teplo a sluneční paprsky? Tak pozor. Nejenže se vystavujete riziku rakoviny kůže, můžete ale také poškodit svůj zrak. Ten totiž špatně snáší škodlivé ultrafialové záření (spektrální oblast vlnových délek od 100–400 nm). To pochází přímo ze slunce nebo v podobě jeho odrazu od vody, sněhu či písku. Například čerstvý sníh odráží a rozptyluje UV záření okolo 88 %, mořská pěna okolo 25 %, zatímco zelený horský trávník jen 0,8–1,6 %.
Co s tím?
Venku používejte certifikované sluneční brýle s UV filtrem 400. To ale nestačí! Ani kvalitní sluneční brýle nejsou schopny pohltit modré světlo, které zaujímá vlnové délky 400–500 nm, a tak je nutné pečovat o biologický filtr v sítnici. „Pro fungování očního systému je důležité zdraví tkání, tzn. dostatečné množství tyčinek a čípků ve zdravém pigmentovém epitelu a optimální cévní prokrvení,“ říká oftalmoložka MUDr. Andrea Kalafová. Ten vytvářejí především karotenoidy, žluté pigmenty (lutein a zeaxanthin). Nejbohatším zdrojem obou karotenoidů jsou žluté, žlutozelené a oranžové potraviny – vaječné žloutky, žlutá kukuřice, kiwi, oranžové sladké papriky, hroznové víno, špenát, pomerančový džus, cuketa a jiné druhy dýně. Ideální jsou alespoň tři porce ovoce a zeleniny denně. Případně lze využít doplňky stravy, které zajistí správné dávkování, například Avilut Ginkgo.
Tloušťka a cigárka
Obezita není jen estetická záležitost, především s sebou nese spoustu zdravotních rizik, jako je například snížená schopnost počít miminko, diabetes, přetížení kosterního aparátu nebo vysoký krevní tlak. Příjem tuků a cukrů spojených s obezitou zpomaluje prokrvení krevních vlásečnic v sítnici a ucpává je. Právě nedostatečné prokrvení a nefungující odvod odpadních látek vede k odumírání pigmentového listu sítnice a zhoršení zraku (věkem podmíněná makulární degenerace – VPMD). Spotřeba více jak 25 cigaret denně zvyšuje riziko vzniku VPMD. Kouření zvyšuje oxidační stres sítnice a naopak pokles žádoucích antioxidantů, které chrání makulu.
Co s tím?
Je na čase začít zlozvyk zvaný kouření a nežádoucí obezitu postupně odbourat. Kdo se o to už pokoušel, ví, že je to nesnadná cesta. Zaprvé musíte chtít sami. Potřeba nikotinu, stejně tak sladkostí nebo velkého množství jídla, je spjata s určitými rituály. Cigareta nebo dortík ke kávě nebo přejídání a kouření, kterým zaháníme stres. Zkuste najít jiné méně škodlivé berličky. Pokud víte, že to sami nezvládnete, opřete se o své blízké nebo vyhledejte péči odborníků, kteří vám pomohou změnu úspěšně zvládnout.
Nenechte své oči oslepnout
Již zmíněnou věkem podmíněnou makulární degeneraci (VPMD), která vede ke ztrátě zraku, v současné době nelze vyléčit. Můžete však oddálit její vznik a její průběh zpomalit. Na v populaci převažující tzv. suchou formu VPMD se využívají i doplňky stravy, které by v sobě měly mít tři složky. První jsou karotenoidy, žluté pigmenty, hlavně lutein (nad 10 mg) a zeaxanthin, které mají vědecky prokázaný účinek „vnitřních ochranných brýlí“. Neměly by chybět ani další složky jako antioxidanty (např. vitamín E, C, zinek, měď) a vazoaktivní látky (např. omega-3 kyseliny, ginkgo biloba, aescin atd.). Kombinace těchto složek zlepší prokrvení očních tkání, podpoří metabolismus a odvod odpadních látek, a postará se tak o celkové zdraví očních tkání.