Trápí vás plynatost? Zamyslete se, co a jak jíte

„Vznik plynatosti je prostý. Dochází k ní při trávení jídla, poté co se dostane do tlustého střeva, kde ho začnou rozkládat bakterie. Právě při tomto procesu se začnou uvolňovat různé chemické látky nebo prvky – kyslík, dusík, metan, oxid uhličitý, vodík, sirovodík. Z nich obvykle v žaludku a střevech vzniknou jakési bubliny, jdou z těla buď horem (říháním), nebo dolem, konečníkem, tzv. větry, lidově prdy," říká gastroenterolog Marek Beneš z IKEMu. Obecně jde o stav, kdy je v trávicí trubici mnohem víc plynů než je běžné, odchází jich ven moc a často. Je zajímavé, že při tomto stavu často dochází zároveň i k zácpě, která je vlastně pravým opakem plynatosti.

Neškodné, ale varovné

I když jsou tyto stavy obtěžující, v naprosté většině případů bývají neškodné. Občas ovšem signalizují první projevy chorob trávicího traktu, to se týká například jícnu, zánětů žaludku, vředových obtíží, ale i onemocnění rizikových orgánů – slinivky, žlučníku, jater. Na vině bývají potravinové alergie, celiakie (nesnášenlivost lepku), nesnášenlivost laktózy (mléčné bílkoviny), dráždivý tračník, ale i psychické stavy, obvykle přecitlivělost, stres, ale i přepracování a málo odpočinku. Velký vliv může mít užívání protizánětlivých léků. Neprospívají ani antibiotika či léky tišící bolest.

Protiplynová opatření

Někteří lidé trpící plynatostí mají k tomu ještě další potíž – zároveň s větry jim odchází i část obvykle řídké stolice, prostě ji neudrží. V takovém případě je vždy dobré řešit potíže s praktickým lékařem a domluvit se na tom, jak potíže omezit. „V tomto stavu ještě nemá cenu kontaktovat specialistu, obvyklým ´receptem´ je protiplynová dieta, což ovšem není dieta jako taková, jen vynechání jídel, u kterých člověk ví, že na něj působí nadýmavě. To je čistě individuální. Obecně jsou to nejčastěji luštěniny, sója, čerstvý chléb. Pomáhá i zvýšený dostatek pohybu.Teprve, když tato opatření nezaberou, je vhodná návštěva gastroenterologa,“ vysvětluje Marek Beneš.

Existují léky proti tvoření plynů, proti křečím i ty, co mají oba efekty. Pomáhají také probiotika či symbiotika. Z nich jsou dobré například Vivomixx a Lactocare. První má v jedné dávce velkou koncentraci střevům prospěšných bakterií – 450 miliard z osmi kmenů. Ty kolonizují trávicí trakt a přilnutím na stěny střeva vytvářejí bariéru, která chrání sliznici. Lactocare zase obsahuje probiotický kmen bacillus coagulans a vlákninu arabinogalaktan. Dohromady jsou velice účinné nejen proti plynatosti, ale i na ochranu střevní sliznice. Naopak účinky mléčných výrobků propagující přítomnost „zázračných“ bakterií jsou obvykle ze zdravotního hlediska bezvýznamné, mohou naopak škodit.

Nepolykat vzduch

Dospělý člověk vyprodukuje ve střevech denně asi litr až dva plynů. Většina z nich se vstřebá, konečník zbytky vylučuje v průměru patnáctkrát za čtyřiadvacet hodin. Typický zvuk odcházejícího plynu je vyvolaný vibrací análního svěrače. Nesmyslná je pověra, že tiché nejsou slyšet, ale zase víc páchnou, to s tím nesouvisí. „ Kdo má tyto potíže, měl by se na veřejnosti vyhýbat pokrmům, které mu je způsobují. Vliv může mít i nervozita. Plynatost se dá snížit jednoduše i tím, že nebudeme polykat tolik vzduchu, což znamená u jídla nemluvit a každé sousto pořádně rozžvýkat. Nejhorší nejen na plynatost, ale i jiné, často vážnější potíže, je polykat velká sousta naráz,“ uzavírá Marek Beneš.

Jak to vidí alternativa

MUDr. David Frej, který od klasické medicíny „zběhnul“ nejdříve k Arjuvédě a pak si vytvořil vlastní léčebný systém, ve kterém kombinuje prvky západní a východní medicíny, upozorňuje na další příčiny plynatosti. „Mají souvislost s překyselením organismu. Náš jídelníček je často složený z potravin, které kyselost v těle zvyšují, třebaže takové samy o sobě nejsou – smažená jídla, různé pikantnější koření, tučné červené maso, káva, alkohol, tabák. Také hodně solíme (což rovněž vadí) a jíme málo draslíku (je ho hodně v banánech, mandlích, sóje atd.)," přidává svůj postřeh.

Nadechněte se a jezte citrusy

Velmi účinná na plynatost jsou dechová cvičení. Nadechování má být pomalé a hluboké, tím se tělu uleví a tímto způsobem lze i zabránit křečím, které plynatost často provázejí. Usazenin ve střevech se dá dobře a snadno zbavit zvýšenou konzumaci citrusových plodů. Ideální je grep, pomeranč nebo citron. A také, na rozdíl od léků doporučovaných v reklamách, nelikvidují střevní mikroflóru.

Výtečný je podle něj i odvar z fenyklu. Jeho příprava je snadná: stačí převařit čtvrt litru vody a přelít jednu čajovou lžičku sušené bylinky. Nechat stát 15 minut a popíjet třikrát denně. Skvělý je také anýz, stačí ho jen žvýkat v puse, pomůže a zároveň provoní dech. A vůbec nic se nezkazí špetkou kmínu přidanou do každého vhodného jídla.

Půst ano, ale…

Je také dobré dodržovat pravidelně jeden den v týdnu půst. Při něm hodně pít – nejlepší vodu s citrusovou šťávou, vhodné jsou i zeleninové vývary. Jen do nich nedávat nadýmavý květák, bohatě stačí kořenová zelenina. Postní dny, když si na ně člověk zvykne, nejsou žádná „muka“, naopak se po nich lidé cítí mnohem lépe. Na hlad pomůže víc pít, je možné si dopřát ovocné džusy, ale doma dělané na odšťavňovači, nikoli ty kupované s přídavkem chemie…

Jan Janula