Ženy v Česku vydělávají o čtvrtinu méně než muži. Největší propast je ve zdravotnictví
U příležitosti Mezinárodního dne žen zveřejnil portál Platy.cz analýzu rozdílů v odměňování žen a mužů za rok 2025. Data ukazují, že průměrná mzdová propast (Gender Pay Gap) v České republice dosahuje 25,4 %. Zatímco průměrná měsíční mzda mužů činila v loňském roce 65 866 Kč, ženy pobíraly v průměru 49 122 Kč. Přestože se situace v některých sektorech oproti roku 2020 mírně zlepšila, v klíčových oborech, například ve zdravotnictví a sociální péči, rozdíly dál přesahují jednu třetinu.
Česká republika se dlouhodobě řadí k zemím s vyšší nerovností v odměňování žen a mužů v rámci EU. Podle aktuálních dat Eurostatu patří Česko mezi státy s nejvyššími hodnotami tohoto ukazatele. Také data Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) dlouhodobě ukazují slabší výsledky Česka v oblastech práce a peněz. Analýza Platy.cz porovnává průměrné odměny všech mužů a žen v datech portálu.
„Rozdíl 25,4 % neodráží jen nastavení odměňování ve firmách, ale i dlouhodobou strukturu českého trhu práce. Část rozdílů vzniká už tím, že ženy a muži častěji pracují v jiných oborech a rolích s odlišnou úrovní mezd. Další část se promítá v průběhu kariéry – například v přístupu k vedoucím pozicím, ve variabilních složkách odměny nebo ve vyjednávání o mzdě. Proto je důležité sledovat vedle celkového průměru i konkrétní obory a pozice,“ uvádí Miroslav Dravecký, produktový manažer portálu.
Čtěte také: Mají být ženy poslušné a nechat muže rozhodovat? Výzkum u mladých přinesl šokující výsledky
Roli hraje i to, v jakých oborech ženy a muži pracují
Celkový rozdíl v odměňování nesouvisí jen s tím, kolik ženy a muži dostávají za práci v jednotlivých oborech, ale i s tím, že ženy častěji působí v hůře placených oborech. Naopak muži jsou ve větší míře zastoupeni v oborech s vyššími mzdami.
Rozdíly v odměňování žen a mužů ve vybraných oborech:
| Obor | Převaha | Prům. mzda mužů | Prům. mzda žen | Rozdíl |
| Zdravotnictví a sociální péče | Ženy | 66 423 Kč | 43 280 Kč | 34,8 % |
| Vrcholový management | Muži | 137 321 Kč | 95 941 Kč | 30,1 % |
| Ekonomika, finance, účetnictví | Ženy | 65 936 Kč | 49 118 Kč | 25,5 % |
| Školství, vzdělávání, věda, výzkum | Ženy | 51 800 Kč | 42 025 Kč | 18,9 % |
| Automobilový průmysl | Muži | 51 907 Kč | 42 614 Kč | 17,9 % |
| Administrativa | Ženy | 47 219 Kč | 39 484 Kč | 16,4 % |
| Informační technologie | Muži | 81 514 Kč | 69 196 Kč | 15,1 % |
| Doprava, spedice, logistika | Muži | 44 106 Kč | 40 751 Kč | 7,6 % |
Samotná převaha žen nebo mužů v oboru ale ještě automaticky nevysvětluje výši rozdílu v odměňování. Roli hraje i mzdová úroveň oboru a struktura pozic, které se v něm nejčastěji vyskytují. Proto se výrazné rozdíly objevují i v některých oborech s převahou žen, například ve zdravotnictví a sociální péči nebo v ekonomice, financích a účetnictví.
Rozdíly se mění také podle pozice, firmy i regionu
Další pohled nabízí členění podle úrovně pozice, tedy podle náročnosti a seniority práce od pomocných rolí až po top management. V tomto členění data ukazují, že s vyšší úrovní pozice rozdíl v odměňování obvykle roste. U top manažerů činí 24,6 %, u kvalifikovaných zaměstnanců netechnického zaměření 22,3 % a u kvalifikovaných technických zaměstnanců 21,3 %. U administrativních zaměstnanců je naopak nižší, a to 11,5 %.
Mohlo by vás zajímat: Rozdíl v platech mužů a žen roste, Česko je na chvostu EU. Řešení nabídne konference v Praze
Rozdíly navíc nejsou problémem jen jednoho typu zaměstnavatelů. Data ukazují, že se s nimi potýkají jak velké společnosti, tak menší firmy. Nejvyšší hodnota v datech vychází u firem s
1 000 a více zaměstnanci (25,5 %). Vysoké rozdíly ale vykazují i firmy s 20–49 zaměstnanci (24,0 %) a firmy s 250–999 zaměstnanci (23,2 %). I v tomto srovnání jde o celkové rozdíly v odměňování bez zohlednění toho, zda ženy a muži vykonávají stejnou práci nebo působí na stejné pozici.
Výrazné rozdíly ve výši mezd jsou patrné také regionálně. Nejvyšší hodnoty vycházejí v Jihočeském kraji (28,6 %) a v Jihomoravském kraji (28,3 %), dále ve Středočeském kraji (26,8 %), Moravskoslezském kraji (26,4 %) a v Praze (26,4 %). Naopak nejnižší rozdíly v odměňování vykazují Karlovarský kraj (21,4 %), Liberecký kraj (22,8 %) a Královéhradecký kraj (22,9 %).
Detailní pohled na data ukazuje, že rozdíly v odměňování se mohou výrazně lišit podle typu pozice. Mezi výraznější příklady patří provozní manažer ve vrcholovém managementu (29,2 %), kuchař v cestovním ruchu, gastronomii a hotelnictví (27,5 %) nebo vedoucí prodejny či provozu v obchodu (25,6 %). Naopak mezi pozice s nízkým rozdílem patří například logistik (5,7 %) nebo učitel základní školy (5,0 %). U drtivé většiny sledovaných pozic tak zůstává rozdíl v neprospěch žen. Jedinou výjimkou je učitel střední školy, kde data ukazují opačný výsledek: ženy zde mají v průměru o necelá 2 % vyšší mzdu než muži.
Nová evropská pravidla mohou změnit praxi odměňování
Podle Eurostatu dosahuje v Česku rozdíl v průměrných hrubých hodinových výdělcích žen a mužů za rok 2024 předběžně 18,5 %. Oproti roku 2023 (18,0 %) jde o nárůst a Česko se tak dál řadí mezi země EU s nejvyššími rozdíly v odměňování žen a mužů.
Mohlo vám uniknout: Plaga učitelům slibuje revoluční změnu. Našel politickou shodu, experti však mírní nadšení
Z EU zároveň přicházejí nová pravidla pro transparentnost odměňování, která mají pomoci omezovat neodůvodněné rozdíly na srovnatelných pozicích. Klíčové teď bude, jak se směrnice promítne do české legislativy a následně do praxe zaměstnavatelů.
„Už samotná příprava na tato pravidla může být pro řadu zaměstnavatelů důležitým impulzem, aby si na základě dat udělali větší pořádek v systémech odměňování a začali postupně narovnávat nefér a neospravedlnitelné rozdíly na srovnatelných pozicích – a to nejen mezi muži a ženami, ale i v dalších situacích, kdy dnes odměňování neodpovídá skutečné hodnotě práce. Velkou změnou může být také postupné prolomení tabu kolem debat o výši mezd. To může podpořit ochotu lidí lépe si ověřovat svou pozici ve firmě i na trhu práce, aktivněji vyjednávat o podmínkách a v případě dlouhodobě neuspokojivé situace také zvažovat změnu zaměstnavatele. Pro český trh práce by to mohl být důležitý a z dlouhodobého pohledu pozitivní impuls,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce Alma Career.
Platy se zvednou statisícům lidí, oznámil Juchelka. Někteří si polepší skoro o 10 procent: