Jiřina Štěpničková: Vynikající herečka, ale i sportovkyně s tragickým osudem
Jiřina Štěpničková: Vynikající herečka, ale i sportovkyně s tragickým osudem Zdroj: archiv csfd.cz
Nejčastěji se o herečce Jiřině Štěpničkové (1912–1985) mluví v souvislosti s akcí Státní bezpečnosti, která ji v roce 1951 vlákala do pasti při pokusu o přechod našich státních hranic. Méně už se ale ví o tom, jaká byla v mládí, co a koho milovala.
Na rozdíl od dalších prvorepublikových hvězd typu Mandlové, Gollové či Vítové vyšla z obyčejných poměrů. Tatínek byl mistr ve Střešovické vozovně a pro dceřiny umělecké sklony neměl pochopení. Když tajně udělala zkoušky na konzervatoř, vyhodil ji z domova. Od raného mládí si musela všechno vybojovat sama a hodně jí v tom pomohl sport.
První láskou se stal Pešek
Její první velkou láskou se stal rovněž sportovně a pohybově nadaný Ladislav Pešek. Sblížili se na jevišti Národního divadla při zkoušení společných výstupů. Ve svých pamětech Tvář bez masky Pešek vypsal, v čem všem Jiřina vynikala: „Lyže, mistrovské kánoe na Vltavě, závodní tenis i kopaná – byla brankářkou v chlapeckém družstvu. Byla samozřejmě i nejlepší plavkyní a lyžařkou. Jediná z nás také dovedla se svou kánoí elegantně proplout propustí u Mánesa pod Jiráskovým mostem a »neudělat se«.“ Zároveň ho ale přitahovala i její posedlost komediantstvím. „Stejně jako já nebyla nikdy spokojená s tím, co udělala. Byla obdivuhodně sebekritická… Začali jsme filmovat, štvali jsme se z práce do práce, každý z nás si chtěl zachovat svou nezávislost,“ naznačil po letech, co mohlo být příčinou jejich rozchodu. Nikdy ji ale nepřestal obdivovat.
Jiřina byla velkou láskou Lály Peška Zdroj: archiv autorky
Venkovanky jí slušely
Snad proto, že neměla manýry klasické hvězdy, si ji filmaři vybírali do náročných rolí venkovských dívek, bojujících s osudem. Vše odstartovala Maryša, filmové drama natočené podle stejnojmenné hry bratří Mrštíků. Štěpničková v originálním slováckém kroji strávila prázdniny roku 1935 po boku Francka (Vladimíra Borského) a Vávry (Jaroslava Vojty) a od té doby už jí byly venkovanky souzeny. Maryšu si v životě zopakovala ještě mockrát i s ochotnickými divadly a kolega Jaroslav Vojta ji věrně doprovázel. Pouhý rok nato ji obsadil režisér Martin Frič do filmu Páter Vojtěch, který se odehrává na venkovském mlýně a Jiřina Štěpničková tu jako Frantina prožívá nešťastnou lásku k Vojtěchovi, jehož si zahrál tehdy největší idol filmových divaček Rolf Wanka. Jenže ten nakonec uposlechne přání své umírající matky a stane se knězem, a Frantina se provdá za jeho otce mlynáře (Jaroslava Marvana).
Ve filmu Páter Vojtěch s Rolfem Wankou Zdroj: archiv autorky
Fingovaný dopis od Čápa
Selskou krasavicí se stane i ve filmu Boží mlýny a prosté venkovské děvče – bláznivou Viktorku – si zahraje i v legendární Babičce. Ani tehdy její venkovská série nekončí a v roce 1944 dostane roli Hevy ve filmu Děvčica z Beskyd. Oba posledně jmenované snímky natočil režisér František Čáp, který patřil k hereččiným blízkým přátelům. Bohužel právě jeho jméno zneužila Státní bezpečnost, když poslala Štěpničkové fingovaný dopis, který ji zval na západ, kde pro ni měl údajně práci. Za svůj pokus o emigraci se ocitla na deset let ve vězení a o jejího malého synka Jiřího (herec Jiří Štěpnička, pozn. red.) se mezitím staral jeho otec grafik Jan Samec se svou manželkou Varvarou Petrovovou.
Jako Viktorka v Čápově filmu Babička Zdroj: archiv autorky
Pokud byste se chtěli Jiřině Štěpničkové poklonit, její hrob najdete na pražských Olšanských hřbitovech.
Blanka Kovaříková Foto archiv autorky