Nechceme tuny odpadu. Látkové vložky určitě budoucnost mají, říká ředitelka firmy na ekologické plenky

• Zuzano, vy jste původně vystudovala matematiku, nechtěla jste se jí dál věnovat?

Ano, já mám vystudovanou matematiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Ale je potřeba říct, že to už je dávná minulost. Po škole jsem pracovala jako interní auditorka, pak se mi narodil první syn, šla jsem na mateřskou a během rodičovské dovolené s druhým synem jsem pak založila Bamboolik. To bylo v roce 2012. Letos oslaví devět let a moje naprosto většinová pracovní zkušenost je tedy z mé vlastní firmy. Tam jsem nejvíc pracovně vyrostla, všechny moje předchozí pracovní zkušenosti už jsou pro mě nyní téměř nepodstatné, nejcennější zkušenosti mám právě z Bambooliku.

Nicméně matematiku používám na denní bázi, to je třeba říct. Ale to prakticky každý, i když si to často neuvědomujeme. Jde o logické myšlení, schopnost uvažovat v souvislostech a tak podobně.

• Jak jste se dostala k látkovým plenám?

Dostala jsem se k nim nejprve jako uživatel, respektive užíval je můj syn. Já jsem byla vždy dost ekologicky založená, a když jsem čekala první dítě, věděla jsem už tehdy, že chci používat především látkové plenky, nechtěla jsem vytvářet hromady těžko rozložitelného odpadu jen tak a vyhazovat peníze do koše, v tomto případně úplně doslova. Tak jsem zkusila látkové pleny. Já ráda zkouším nové věci tak dlouho, než najdu něco, co mi perfektně vyhovuje, a tak jsem vyzkoušela snad všechny pleny, které byly tehdy na trhu dostupné. Některé byly málo savé, některé mému synovi neseděly střihově, další byly moc složité na používání, prostě nenašla jsem tu svoji ideální plenu, tak jsem si řekla, že si ji prostě ušiju. A plena, kterou jsem vymyslela, se mi líbila natolik, že jsme pojala myšlenku tento svůj nápad ještě více rozpracovat a začít s plenami podnikat.

• Rozhodla jste se začít podnikat velmi rychle. Lákalo vás to vždy, nebo to byl jen momentální nápad, který možná vyjde a možná ne?

Ze dne na den to úplně nebylo, ale máte pravdu, že jsem s tím moc neotálela. Já když se pro něco nadchnu, tak pak činím kroky k realizaci velmi rychle, neodkládám to. Navíc mi přišlo, že látkové pleny mají velký potenciál do budoucna a bylo mi jasné, že pokud s tímhle podnikáním nepřijdu já, udělá to někdo jiný, nechtěla jsem tuhle šanci propásnout. Navíc jsem v době založení Bambooliku byla už více než dva roky doma s dětmi a chtěla jsem se realizovat i jinak než jen s nimi. Což neříkám, že je jediná správná cesta pro všechny, začít podnikat na rodičovské dovolené. Pro mě to tak ale bylo.

• Spousta žen je na tom asi podobně. Rády by začaly podnikat, protože je jejich práce nenaplňuje nebo se cítí doma s dětmi dostatečně nevyužité, ale nemají odvahu nebo ten správný nápad. Co byste jim poradila?

Za mě ten nápad je klíčový. A potom taky vaše osobnostní charakteristika. Podnikat chce spousta lidí, ale ne každý k tomu má ty správné předpoklady. To bych doporučovala na začátku kriticky zhodnotit, jestli jste na to ten správný typ. Je třeba si uvědomit, že je to dost velká zodpovědnost, zvlášť, když máte zaměstnance, na vás je, aby firma fungovala, aby vydělávala, aby zaměstnanci měli stálou práci a cítili se v ní dobře. Já už na to dávno nejsem sama, mám svůj „dream team“ v rámci Bamboolikova managementu, který by za firmu dýchal, za což jsem ohromně vděčná a je to pro mě velká úleva. Nicméně pořád je to moje firma a v případě, že by se jí nedařilo, bude největší tlak pořád hlavně na mě. Třeba v roce 2020 se všemi těmi korona-omezeními jsme byli všichni vystaveni velké nejistotě, jak to bude dál. Špatně se teď plánuje víc dopředu a strategicky, když nevíte, jaká bude situace. A pořád je to hlavně moje zodpovědnost. Takže pokud od práce očekáváte hlavně pohodu a to, že si odpracujete to svoje a půjdete domů, tak podnikání asi nebude pro vás. Je to náročné, ale zase na druhou stranu velmi uspokojující, tedy pro mě. Jsem pyšná na to, co jsem vybudovala, na svůj tým, na to, že firma roste a je čím dál tím známější. To je krásný pocit.

• Mají podle vás látkové pleny budoucnost? A v čem jsou jiné oproti těm, které používaly třeba naše maminky nebo babičky?

Látkové plenky rozhodně budoucnost mají! Ty naše, moderní látkové plenky, jak my rádi zdůrazňujeme, jsou na rozdíl od plen, do kterých jsem byla balena třeba já, mnohem jednodušší na používání. Nevyvařují se, neskladují se na mokro v zatuchlém kyblíku, nemusí se žehlit. Pere je automatická pračka, není to nějaká extra práce navíc. Navíc pro spoustu našich zákazníků je podstatný také ten ekologický aspekt – jedno dítě čistě na jednorázových plenách vytvoří za ty cca dva roky, co plenky používá, více než tunu těžko rozložitelného odpadu. To za mě není moc hezká ekologická stopa takhle na startu života. Plus s látkovými plenami také ušetříte slušnou částku do rodinného rozpočtu, což se hodí.

• Hlavní výhodou papírových plenek je, že se po použití prostě vyhodí. Když odhlédneme od ekologie, v čem jsou podle vás látkové plenky lepší? Jakými argumenty byste přesvědčila maminky, aby přešly od těch papírových k látkovým?

Já bych vás s dovolením opravila, papírové plenky bych tomu neříkala. Jsou převážně z plastu a jiných umělých materiálů. Raději jim říkejme jednorázové plenky, to je přesnější. A k těm argumentům: už jsem to zmínila u předchozí otázky, je to např. finanční úspora. A pak taky to, že látka je šetrnější vůči dětské pokožce – látkové plenky jsou prodyšnější, kůže pod nimi více dýchá, dětem se tolik nezapařují zadečky, netrpí na plenkové opruzeniny a jiné kožní problémy. Já mám děti s citlivou pokožkou a jejich reakce na umělé materiály mohou být hodně prudké. V látce byly mnohem víc v pohodě.

• V Bambooliku ale nevyrábíte jen dětské plenky. Sortiment jste například rozšířili i o látkové dámské vložky. Je o ně zájem, nebo se ženy raději drží klasických jednorázových?

My látkové menstruační vložky považujeme za stejně perspektivní produkt jako před těmi cca devíti lety látkové plenky. Osvěta na téma ekologická menstruace je teď hodně in, ať už je namířená na propagaci látkových vložek, menstruačního kalíšku nebo menstruačních kalhotek. Všechny tyhle pomůcky nám v Bambooliku dávají naprostý smysl, zapadají do naší filozofie. A je třeba říct, že to nejsou jenom maminky, které používaly látkové pleny na své děti, kdo přejde na látkové vložky. Jsou to často i velmi mladé ženy, které samy ještě děti nemají. Což je skvělé!

• Jaké byly začátky vašeho podnikání? Šily jste pleny v obýváku?

Ale vůbec ne. Já jsem od začátku chtěla vybudovat firmu, věděla jsem, že já rozhodně šít pleny nechci, že mě baví vedení firmy, vývoj nových produktů a ty věci okolo, ale že si rozhodně nechci sedat na několik hodin denně k šicímu stroji, to by nekorespondovalo s mojí povahou a kromě toho takové šicí schopnosti ani zdaleka nemám. Takže jsem hledala možnosti kooperace s již zavedenými šicími dílnami a říkala jsem si, že jednou bychom třeba mohli mít i vlastní dílnu. Taky jsem od začátku podnikání chtěla, aby naše produkty byly vyráběny v ČR, aby ta výroba měla přidanou hodnotu, což se povedlo díky naší spolupráci s několika chráněnými dílnami. A dotáhli jsme to i na tu naši vlastní šicí dílnu, kterou jsme otevřeli vloni a která zaměstnává ženy s dětmi do čtyř let věku a matky samoživitelky. Tedy skupinu žen znevýhodněnou na trhu práce, kterou bychom mimochodem nyní chtěli rozšířit i na ženy po padesátce, které jsou registrované na Úřadu práce. Často se ocitly, třeba i kvůli koronakrizi, bez práce a v jejich věku už může být problém sehnat práci jako např. administrativní podpora, která je dnes ve valné většině případů vykonávaná na dálku, což těmto ženám může činit problém, protože nemají např. doma potřebné vybavení.

• Vy se v Bambooliku ženám, které pro vás pracují, hodně věnujete a vycházíte jim vstříc, je to tak?

Přesně tak! Možná by se dalo i říct, že pomáháme obecně rodičům malých dětí najít balanc mezi pracovním a osobním životem. Z vlastní zkušenosti víme, že to není lehké a já se třeba nedokážu smířit s tím, že bych své děti viděla každý den hodinu ráno a hodinu večer, a to ještě v tom lepším případě. Takže umožňujeme našim zaměstnancům nastavit si pracovní dobu tak, aby to vyhovovalo především jim a jejich rodinám, což je samozřejmě velice individuální.

• Týká se to i vaší šicí dílny, kde dáváte práci ženám na RD a samoživitelkám?

Náš „rodinný“ přístup k zaměstnancům se pochopitelně týká i naší šicí dílny. Je to takový vyšší level, protože něco jiného je nastavovat pracovní dobu zaměstnanci, který pracuje převážně na počítači a částečně třeba i z domu, a něco jiného je nastavovat výrobní procesy v dílně, ve které se samozřejmě z domu pracovat nedá, navíc na sebe často jednotlivé výrobní postupy navazují. Ale jde to! V dílně aktuálně pracují čtyři šičky z cílové skupiny matek malých dětí a matek samoživitelek. Jedna z nich chodí do práce každý den na čtyři hodiny, jiná na tři delší dny v týdnu, další si směny mění ob týden v závislosti na směnách manžela a tak dále. Vyžaduje to trochu více kreativity od mistrové šicí dílny při plánování směn, ale po téměř ročním fungování dílny už můžeme s klidem říct, že to jde a že naše nové zaměstnankyně jsou s tímto modelem velice spokojené. A my taky.

• Velké téma u vás ve firmě je ekologie. Vždy jste tíhla k tomuto směru?

Rozhodně, jsem tak nastavená. Nechci za sebou nechávat tuny odpadu, nechci, aby mé děti vyrůstaly ve světě, kde nikdo neřeší, odkud se nám na stůl dostalo jídlo, nebo aby moje děti neměly úctu k přírodě, věcem, aby byly lhostejné ke svému okolí.

• Jak se vás dotkla pandemie?

Pandemie se nás dotkla hlavně provozně. Máme štěstí, že máme produkt, který je užitečný i v rámci celonárodního lockdownu – děti se rodí pořád a stále je potřeba nějak řešit to, že neumí chodit samy na záchod. Naopak látkové plenky teď lidem přijdou často i přístupnější. Jestli měl někdo doposud pocit, že látkové plenky jsou příliš mnoho práce a že to nesedí k životnímu stylu jeho rodiny (třeba hodně cestují, často jsou s miminkem mimo domov apod.), tak teď se to mohlo změnit. Jsme teď všichni doma mnohem víc než dřív, a tak dát obden prát pleny do pračky už lidem nemusí připadat jako takový problém.

• Jistě jste museli i nějak upravit podmínky práce ve firmě, aby dál fungovala.

Co se týče těch provozních problémů spojených s pandemií, tak jsme například řešili to, že spousta z nás najednou měla doma nezaopatřené děti, když se na jaře plošně zavřely školy i školky. V tom se nám dost vyplatily naše cenné zkušenosti s nastavením práce na dálku a na částečné úvazky. Většina z nás na administrativních pozicích pracovala určitou část své pracovní doby z domu i před nástupem pandemie, takže ve chvíli, kdy přišel první lockdown, jsme prostě místo dvou tří dnů v týdnu začali pracovat z domu na full time. Zatímco jinde ve firmách složitě nastavovali procesy na práci na dálku, my jsme jenom pokračovali dál a vlastně ten přechod na práci plně z domu nebyl skoro vůbec znát. Jediné oblasti, kde bylo potřeba to řešit více, byly šicí dílna a naše expedice, v těchto odděleních se z domu pracovat nedá. Nicméně díky našemu vstřícnému přístupu k potřebám zaměstnanců jsme nemuseli řešit třeba to, že by nám většina zaměstnanců zůstala doma s dětmi a pobírala ošetřovné. Samozřejmě to mohli udělat a my bychom pro to měli porozumění, ale díky tomu, že naši kolegové jsou vůči firmě opravdu hodně loajální, nestalo se to. To nám umožnilo první lockdown přestát velmi dobře a do druhého jsme pak už jen plynule přešli. Koronakrize nám tak jenom potvrdila, že respektující a odpovědný přístup k zaměstnancům se vyplácí. Bylo by super, kdyby si toto uvědomili všichni zaměstnavatelé.

• Co považujete za svůj největší úspěch v životě?

To je bez debat, svoje tři děti! Bamboolik je super a do jisté míry je to moje čtvrté dítě (i když v pořadí vlastně třetí, nejmladší dcera se narodila až po založení firmy), ale mateřskou hrdost samozřejmě jen tak něco nepřekoná.

• Co plánujete do budoucna?

Teď v pandemii se plánuje opravdu špatně. Takže těžko říct. Nicméně, chystáme pro rok 2021 novou plenkovou kolekci a také upgrade jednoho z našich klíčových produktů, to už je v běhu a vypadá to velice slibně, z čehož mám ohromnou radost. Taky zvažujeme zavedení úplně nového produktu, ale o tom zatím nechci říkat nic konkrétnějšího, to je ještě hodně v plenkách. Vlastně úplně doslova.

Ale abych byla konkrétnější – určitě bychom rádi v tomto roce ještě více rozšířili naši šicí dílnu, kapacity na to máme. A taky se rýsuje velké stěhování – vypadá to, že jsme dorostli to stadia, kdy by dávalo smysl pořídit si vlastní prostory, ve kterých nám bude dobře, do kterých se vejdeme, a které budou v souladu s naším ekologickým cítěním. Tak uvidíme, jak se to vyvine.