Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama

Lenka Klicperová: Žena na frontové linii? To řeší u nás v Česku, v Sýrii to nikoho nepřekvapí

Kdo tuhle sympatickou a křehkou blondýnku nezná, jen těžko uvěří tomu, že pracovala v řadě afrických zemí, jako reportérka několikrát působila v Afghánistánu a v posledních letech se soustřeďuje na problematiku boje s Islámským státem v Iráku a Sýrii. Novinářka a fotografka Lenka Klicperová se nyní opět vypravila do válkou zmítaného syrského Kurdistánu, který nyní sužuje turecká agrese. Po svém návratu nám mimo jiné prozradila, proč se hlásí k armádě i místní ženy, jak je to s hygienou ve válečné zóně a zda dokáže skloubit svou profesi s rodinným životem.
Vydáno: 06.11.2019
Novinářka a fotografka Lenka Klicperová 1
Autor: Antonín Kratochvíl Novinářka a fotografka Lenka Klicperová 1
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
  • Co vede kurdské ženy k tomu, aby vzaly zbraň a šly bojovat?

To je jednoduché, ohrožoval je Islámský stát. Islámský stát napadl kurdské oblasti v roce 2014. Všichni, kdo mohli, se chopili zbraní – ženy i muži. Každá rodina vysílala někoho do boje, ať už ženy, nebo muže, protože to ohrožení bylo bezprostřední. Každá ruka, která byla schopná bojovat, byla dobrá.

  • Znamená to, že se ženy přeorientovaly a přistoupily na to, že se věci řeší násilím?

Jakmile na mě někdo střílí, tak nepřemýšlím o tom, že si musím nejdřív srovnat hodnoty a dávat přednost mírovému řešení. To nejde. Ten stupeň ohrožení byl v letech 2014–2015 enormní, byla to prostě otázka života a smrti. V takové chvíli není prostor pro přemýšlení. Volba je jasná: buď budu žít, nebo ne.

  • Mluvila jste s matkou brutálně zavražděné političky Hevrín Chaláfové (Hevrín Chaláfová byla zavražděna pár dní po turecké invazi do severní Sýrie. Její smrt mají na svědomí Tureckem podporované milice islamistů, které ji brutálně utýraly. – pozn. redakce). Jak ona osobně vnímá vraždu své dcery?

Matka Hevrín Chaláfové je extrémně zkoušená žena. Už její starší dcera byla zavražděna podobným způsobem jako Hevrín, protože se přidala k PKK (Strana kurdských pracujících – pozn. redakce), odjela bojovat do iráckého Kurdistánu a tam ji zajali Turci. Ti, kteří zavraždili Hevrín, tohle přesně věděli a zavraždili ji stejným způsobem. Jednalo se o promyšlenou pomstu.

  • Považujete tedy tento brutální čin za jakýsi vzkaz?

Byl to jasný vzkaz, a to nejen směrem k bojujícím ženám, ale k ženám, které jsou aktivní, které se angažují v politice. Když se nebudou držet konzervativního islámu, jenž jim jasně určuje submisivní úlohu rodiček a podporovatelek svých manželů, dopadnou stejně jako Hevrín. A byl to taky jasný vzkaz pro politiky, že se nemají snažit vytvářet nějaké mosty mezi etniky, Kurdy a Araby.

  • Potkala jste se i s manželkami islamistů?

Ano, s mnoha. Mluvily jsme s kolegyní Markétou Kutilovou se ženami z Kavkazu, Čečenska, Dagestánu, se Syřankami, se ženami ze severní Afriky, ale i s Němkou nebo Italkou. Jejich manželé byli nejtvrdší džihádisté. Většina z nich je stejně tvrdá jako jejich manželé a v tomto radikálním islámu také vychovávají svoje děti. Jsou pro budoucnost velkým bezpečnostním rizikem.

Lenka Klicperová a Markéta Kutilová v ohrožené oblasti
Autor: archív Lenky Klicperové Lenka Klicperová a Markéta Kutilová v ohrožené oblasti
  • Ženy obecně jsou v oblasti hygieny a intimity přece jen citlivější. Jak tyto věci řeší ve válečné zóně?

Jde o podružnosti, které člověk řeší levou zadní. Vědí, kde si můžou dojít na záchod a kde je možnost se umýt. A jsou taky situace, kdy to prostě nejde. I s tím se musíte umět vyrovnat. Na frontové linii jsou důležitější jiné věci, musíte přežít. Ale je fakt, že někdy je i cesta na toaletu docela dobrodružství.

  • Jak zvládáte návraty z válečné zóny zpět do opravdového bezpečí a relativně velkého pohodlí?

Byla jsem teď v Sýrii podesáté, vždycky jsem to zvládala v pohodě. Všechen ten adrenalin na frontách pro mě nikdy nebyl problém zpracovat, ale tahle poslední cesta byla opravdu náročná.

  • Náročná v jakém slova smyslu?

Byla jsem s Kurdy v těžkých situacích, když bojovali o svoji svobodu. Byla jsem s nimi na frontových liniích proti Islámskému státu, viděla jsem, s jakou statečností jim dokázali vzdorovat. Co obětovali, aby tenhle teror ze světa zmizel. Dvanáct tisíc kurdských bojovníků a bojovnic kvůli tomu zahynulo. Když porazili Islámský stát, snažili se svoji zemi trochu rozvíjet a vybudovat znovu svoje domovy. A když se jim trošičku začalo dařit, Turecko překročilo hranice a začalo je bombardovat. Spojenci – USA – je nechali na holičkách a Evropa jen přihlíží a není schopná žádné akce. Země se propadá do totálního chaosu a islamisté mají skvělý prostor pro další růst. To je opravdu beznaděj… Všude jsme viděly jen beznaděj, strach, neštěstí, slzy, utrpení… 400 000 lidí, civilistů, mužů, žen i dětí na útěku, kdy si s sebou nestihli vzít vůbec nic. A tohle všechno utrpení způsobuje náš spojenec v NATO – Turecko.

Lenka Klicperová s vojáky
Autor: archív Lenky Klicperové Lenka Klicperová s vojáky
  • Pomáhá vám na místě, že jste žena evropského vzezření, navíc blonďatá?

Já myslím, že to nikdo neřeší. Mezi Kurdy určitě ne, ti jsou zvyklí na ženy v armádě a žena novinářka je nijak nepřekvapuje. Řeší to mnohem víc lidé u nás doma – sama nechápu proč. Žena-novinářka je na frontě vystavena stejnému riziku jako muž-novinář.

  • Bezpečnost by měla být na prvním místě. Přesto, existují situace, kdy se život ohrožujícím situacím nevyhnete?

Došlo i na situaci, kdy jsem v duchu řešila, že jestli to takhle půjde dál, budu muset nakonec vzít do ruky zbraň. Jsem tam samozřejmě jako novinářka, ale pokud se situace stává tak těžkou, že je ohrožen bezprostředně můj život, jde všechno stranou. Když jde o život, nelze přemítat nad tím, že tam jsem od psaní a focení, a ne od bojování. Tři sta metrů před vámi jsou islamisté a je třeba nejprve myslet na život a potom až na novinářskou etiku. Naštěstí se vždycky nakonec stalo něco, že jsem tuhle finální věc řešit nemusela.

  • Jak se tohle povolání dá skloubit s rodinným životem či plánováním dětí?

Mám tolerantního manžela, který ví, co moje práce obnáší a má pro ni pochopení. Neklade přede mě žádná ultimáta. Ví, jak moc je ta práce náročná časově i psychicky, a ví, že mě opravdu naplňuje.

  • Jste aktivní na sociálních sítích, kde se bezesporu objevují negativní reakce typu „Nejste novinářka, ale aktivistka“. Jak se s tím vyrovnáváte?

Na to, že mi někdo na sítích nadává, jsem si už zvykla. Nařčení, že jsem „aktivistka“, se ale docela bráním. Co to je „aktivistická novinářka“? Jsem novinářka, která upozorňuje na bezpráví, které se děje ve světě. To je podle mě klíčový důvod, proč dělat profesi novináře. A jsem na místě, kde se to bezpráví děje – tedy v Sýrii, nikoliv v Turecku. Musím říct, že při této poslední cestě jsme se setkávaly s kolegyní Markétou Kutilovou s obrovskou podporou veřejnosti. Důvodem byl také fakt, že jsme přinášely informace z místa. Nebyla tam žádná naše velká média, třeba veřejnoprávní, a lidé cítili, že je tu velké informační vakuum. Velice rychle si tedy našli cestu k nám, protože je dění v Sýrii nesmírně zajímá.

 

Medailonek novinářky a fotografky Lenky Klicperové
Autor: Antonín Kratochvíl Medailonek novinářky a fotografky Lenky Klicperové

Autor: Kristýna Šťastná

Článek je zařazen v: Lenka Klicperová, novinářka, fotografka, Kurdistán, Sýrie, islám, válka, rozhovor
Reklama