Michael Rittstein: Nahé ženy maluji proto, aby byl obraz zajímavější
Michael Rittstein: Nahé ženy maluji proto, aby byl obraz zajímavější Zdroj: Zdeněk Zrůst
Český malíř a emeritní profesor pražské Akademie výtvarných umění Michael Rittstein oslavil v září letošního roku 70. narozeniny. A právě v jejich duchu se nese i výstava „Ve vlnách“ v Jízdárně Pražského hradu, kde je do 5. ledna možné zhlédnout přes 70 obrazů v rozsáhlé expozici napříč jednotlivými obdobími autorovy tvorby. S Michaelem Rittsteinem jsme si povídali nejen o inspiraci, tvorbě a výstavě, ale i o ženách, které jsou častým motivem jeho děl.
- Kdy jste se začal věnovat malbě? Pamatujete si na svůj první obraz? Co na něm je?
Kdy jsem začal malovat, popravdě přesně nevím. V mém případě nešlo o žádné „procitnutí“ nebo „osvícení“, ale prostě jsem si tím krátil dlouhou chvíli. Takže když jsem byl třeba ve škole nebo v družině, nosil jsem s sebou blok, kterými mě otec zásoboval, a ten jsem dokázal pokreslit za odpoledne. Pořád jsem něco kreslil, líbilo se mi trávit tím čas. První obraz? Chodil jsem tehdy do druhé třídy na základku do Holešovic, tam nám paní učitelka dala za úkol namalovat traktor, jak orá. Vzhledem k tomu, že jsem trávil a dodnes trávím hodně času na venkově, jsem se s hroznou zálibou pokoušel domalovat brázdy za traktorem, jak se lesknou. Tenkrát jsem s tím sklidil velký úspěch. Bylo to kreslené pastelem.
- Vašim obrazům často dominují ženy (téměř vždy nahé). Kdy jste je začal malovat a co vás na nich nejvíce fascinuje?
Ano, na mých obrazech se ženy vyskytují poměrně často. Nejsou ale jen nahé, maluji je i oblečené. Akt je takový už daný malířský motiv, nahé tělo je přitažlivé. Maluji je proto, aby byl obraz nějakým způsobem zajímavější. Podle modelů nepracuji, všechny věci, které kreslím a maluji, jsou zpaměti. Ženy jsem sledoval v běžném životě, takže jsem si je spíše zapamatoval. Ženy modelem jsem maloval jen na škole. Chodil jsem s oblibou na večerní kreslení, kde modelky pózovaly. Malba zpaměti ale samozřejmě vyžadovala právě návštěvy figurální kresby, kde jsem si jednotlivé detaily a pohyby vštípil. Kreslením si vlastně propojujete hlavu s rukou, konkrétní představu musíte realizovat.
Michael Rittstein se svým obrazem Zdroj: Zdeněk Zrůst
- Změnil se nějak váš pohled na ženy v průběhu let? Vyvíjí se?
Až tak nedominují obrazům. Nutno ale podotknout, že v dílech jsou vyobrazeni i muži, nespecifikoval bych to jen na ženy. Tak střídavě. I na mých starších obrazech jsou muži. Právě teď maluji menší věci, jsou na nich ženy. Oblečené. Protože jsem potřeboval barevnou skvrnu. Kreslím a maluji je tedy tak i tak.
- Kde všude berete inspiraci? Máte nějakou svou ženskou múzu?
Inspiraci beru úplně všude. Možná že se do tvorby dostávají nějaké osobní zážitky, ale vždy v přeneseném slova smyslu. Jako spisovatel píšu o svém životě. Konkrétní múzu nemám. Docela mě ale zajímá, jaká žena přistoupí, když jedu metrem. Hned je ta cesta krásnější – asi tak.
- Za každým z vašich obrazů je nějaký zajímavý příběh. Je takový, který se vám doslova vryl do paměti?
Vždy se jedná o díla, která představují vrchol nějaké etapy. Jmenovitě například Karkulka v Národní galerii, Lokální historka je velmi známá. Teď z těch novějších mi vyskočí na paměti obraz Život začíná v šedesáti.
Vernisáž výstavy v Jízdárně Pražského hradu
- Výstava Ve vlnách v Jízdárně Pražského hradu zahrnuje přes 70 Vašich děl – jedná se o jakési vlny vaší tvorby od roku 1974. Od kdy do kdy je výstava otevřena a komu je určena?
Retrospektivní výstava představuje průřez mou malířskou a kreslířskou tvorbou od roku 1974 až do současnosti. V osmdesátých letech jsem zpracovával téma „lokální historky“, dá se říci, že to bylo pro mé tehdejší obrazy typické. Samozřejmě jsem se ale nechtěl tímto tématem zabývat donekonečna. Oblastí mého zájmu se tedy staly také krajina, zvířata a v poslední době se zabývám tematikou z cest do exotických zemí. A právě všechny tyto vlny mé tvorby jsou na výstavě představeny. Návštěvníci zde najdou zhruba třetinu nových děl, práce na posledním obrazu mi zabrala celé léto. Jedná se o dílo o velikosti 5 x 8 metrů, které vznikalo v myčce traktorů v Brnířově, jelikož byl můj ateliér pro takový obraz příliš malý. Výstava je určena jak odborné, tak široké veřejnosti.
- Mohou se s vámi čtenářky na této jedinečné výstavě potkat také osobně?
Rozhodně ano. Ve čtvrtek 5. 12. od 16.30 budu právě v Jízdárně Pražského hradu provádět veřejnost výstavou a seznamovat návštěvníky s příběhy a osudy jednotlivých obrazů. Věřím, že autentické vyprávění tak bude příjemným předvánočním zpestřením výstavy.
Výstava Ve vlnách
Eliška Svátková
Autor článku
redakce Prima Zoom
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
