Sklo: Nejzdravější obalový materiál, který se vyplatí recyklovat

Nejzdravější obal na potraviny a nápoje

Kvalitní výrobky zůstávají v hygienickém a bezpečném obalu ze skla dokonale čerstvé a uchovávají si po dlouhou dobu svou pravou chuť. Žádný jiný obalový materiál nedokáže s vynikajícími vlastnostmi skla držet krok. Sklo je na rozdíl od jiných obalových materiálů inertní a nepropustné. To znamená, že nic se nedostane ze skla do výrobku, nic nepronikne do výrobku sklem ani zvenčí a nic neuniká ven. Skleněné obaly navíc nepotřebují žádné další chemické úpravy vnitřních stěn k tomu, aby chránily svůj obsah. To je přesvědčivý argument zejména u citlivých produktů, například u dětské výživy a léků, nebo u zdravých a kvalitních potravin, jako jsou mléko, zelenina a šťávy. Stejně tak u všech nápojů, které nás osvěží a potěší – od čisté minerální vody až po pečlivě vylisované víno nebo lihovinu pro požitkáře.

„Sklo nepropouští plyny. To znamená, že ve skleněných lahvích si minerální voda velmi dlouho uchovává svůj obsah oxidu uhličitého. Také proto je minimální trvanlivost minerální vody v PET lahvích asi o 40 % kratší než u minerální vody v lahvích ze skla,“ říká Regína Bělohoubková ze společnosti Vetropack Moravia Glass.

Nejšetrnější obalový materiál k životnímu prostředí

Sklo je 100% přírodní, vyrábí se prakticky pouze z písku, sody, dolomitu, vápence a samozřejmě ze střepů. Bez ohledu na to, kolikrát se sklo recykluje, zůstává jeho kvalita nezměněna. Sklo zůstává sklem. „Pro naši sklárnu jsou střepy zásadní, protože nejekologičtější výroba skloviny je právě ze skla recyklovaného. Skla z kontejnerů na tříděný odpad je v naší republice nedostatek, proto ho musíme dovážet ze zahraničí. Když bychom měli poměr dodávek střepů vyjádřit v procentech, tak tuzemští dodavatelé střepů tvoří 77,14 % a zahraniční 22,86 %,“ uvádí Regína Bělohoubková a dodává: „Nepotřebujeme nic jiného, než aby lidé odnesli sklo do kontejneru na tříděný odpad, a ne do odpadu směsného. Nevadí nám ani víčka a drobné znečištění, naše recyklační linky si s tím poradí.“  

Čím více střepů z odpadu bude použito k výrobě nového skla, tím ekologičtější bude celý výrobní proces. Přítomnost recyklovaných skleněných obalů ve výrobě nového skla snižuje emise oxidů dusíku, oxidů síry, CO2 a spotřeby energie na tavení skla (u každých 10 procent použitého skla se uspoří 3 procenta energie a 7 procent emisí CO2). Uspoří se tedy materiál a teplota v peci nemusí být tak vysoká – přetavení skla vyžaduje o 2–3 % méně energie na každých 10 % střepů, než kdyby se vyrábělo pouze z přírodních materiálů.

Co jste možná nevěděli

• V posledních 25 letech snížil evropský průmysl obalového skla pomocí recyklace a technologických inovací emise CO2 a zatížení odpady o 70 %. Díky kompletnímu opětovnému použití prostě vzniká méně odpadu.
• 74 % všech skleněných lahví putuje v Evropě ročně zpět do kontejneru – je to přibližně 30 miliard láhví, které se opět stanou kvalitními skleněnými obaly.
• Ještě větší úsporu pro životní prostředí přináší vylehčené sklo. Obaly z něj vyrobené (například lahve) mají výrazně nižší hmotnost, ale jsou stejně stabilní a pevné jako jejich těžší varianty, chovají absolutně neutrálně vůči svému obsahu a jsou 100% recyklovatelné.
• Přestože se do kontejnerů určených k recyklaci skla mohou házet i nevymyté sklenice nebo dokonce skleněné obaly s víčky, určité druhy skla do nich nepatří. Například výrobky z varného skla, které vypadají sice úplně stejně jako ty z klasického skla, ale jejich složení je jiné a musí se tavit při vyšších teplotách. Stejně tak do kontejnerů nepatří sklokeramika nebo autosklo. 

Anna Kopečková