Průzkumy ukazují, že Češi nejsou připraveni za koníčky svých ratolestí nějak výrazně utrácet. „Většina rodičů tyto náklady poměrně pečlivě zvažuje. Do 500 korun měsíčně za jedno dítě se vejde 42 procent rodičů, zhruba třetina jich zaplatí částku v rozmezí 500 až 1000 korun a čtvrtina nad 1000 korun. Platí také, že na venkově vydávají lidé za dětské kroužky méně peněz než ve městech,“ komentuje Monika Buřičová z Poštovní spořitelny výsledky jejich nedávného průzkumu.
Levnější varianty kroužků nabízí například více než tři stovky domů dětí a mládeže, které jsou státem podporované a pro většinu rodin tak i finančně dostupnější. Je ale třeba si pospíšit – řada nabízených kroužků je totiž plná hned během prvních školních dnů. „Zájem čekáme především o sportovní a taneční kroužky, trvale vzrůstá zájem o technické aktivity či robotiku, ale renesanci zaznamenáváme i u některých výtvarných a multimediálně zaměřených kroužků,“ říká ředitel Domu dětí a mládeže hl. m. Prahy Libor Bezděk.
Široké spektrum aktivit za rozumnou cenu představuje také tradiční Sokol, který drží krok s dobou a vedle tradičnějších sportů nabízí například i capoeru, break dance, musherství, šerm či frisbee. Mezi dostupnější záliby patří i stále oblíbenější skauting, který se navíc mnohdy stane životním stylem. Členství dítěte ve skautu vyjde rodiče v průměru na 600 korun měsíčně a příjemným bonusem je i trávení času v přírodě.
„Jestliže dítě půl dne sedí ve škole, mělo by pro zdravý vývoj minimálně tři hodiny sportovat – nejenom v kroužku, ale místo vození se autem chodit do školy a ze školy pěšky, jezdit na koloběžce, lézt po stromech, skákat, běhat. Pokud chce dítě chodit na keramiku nebo hrát na klavír, proč ne, ale takové aktivity by měl doplnit ještě pohybový kroužek, ideálně jednou až dvakrát týdně 90 minut. Čím akčnější, tím z hlediska fyzioterapie přínosnější – zlepší si pohybovou koordinaci, zvýší kapacitu plic, posílí záda a bříško, které dlouhým sezením ve škole trpí nejvíc,“ vysvětluje hlavní fyzioterapeutka pražské FYZIOkliniky Iva Bílková.
Podle ní není podstatné, zda se dítě věnuje fotbalu, bojovému sportu, gymnastice, atletice, baletu nebo tenisu. V dětském věku je důležité budovat příznivý vztah k pohybu, který zůstává především zábavou, zdravým protažením a vydrží až do dospělosti. Jednostranné zatížení „malých profesionálních sportovců“ je pak důležité vyrovnávat jiným pohybem, který uleví používaným svalům a posílí ty opomíjené.
Pěstují-li děti vícekrát týdně jeden typ sportu, měly by věnovat pozornost také důkladnému protahování a vybrat si nějaký další kompenzační pohyb. „Například malí florbalisté nebo hokejisté, kteří se hrbí pouze na jednu stranu, by měli rovnat záda běháním, plaváním nebo sportovní gymnastikou. Tenisté a golfisté mohou na konci tréninku zkoušet i opačné ruce a podobně. Jinak je bude v pubertě bolet šíje, rameno a z tenisového postoje budou mít lehce pokřivenou páteř. Pokud bude dítě hrát tenis jednou až dvakrát týdně a k tomu bude dělat stejně pravidelně atletiku, získá tzv. všestranný pohybový rozvoj a jeho tělo se bude vyvíjet zdravěji,“ vysvětluje Iva Bílková.
Tenis je násobně dražší sport než například populární fotbal či dokonce hokej. Drahé je zde zkrátka vše – příprava, vybavení i nutné cestovní výlohy. To může potvrdit i sedmnáctiletá Karolína Beránková, které se díky mimořádné píli a odhodlání podařilo dosáhnout významných úspěchů – stala se například mistryní České republiky starších žákyň, halovou vicemistryní žen i vicemistryní Česka v soutěži družstev. Karolína přiznává, že zničí jedny profesionální sportovní boty za měsíc. A výplet její rakety, který dokáže zlikvidovat i za pouhé tři dny intenzivního hraní, vyjde na tři tisíce korun. To ale není zdaleka všechno. Za koš tenisových míčů zaplatíte dva tisíce korun a mladému hráči na této úrovni vydrží zhruba týden až dva.
Trenér pro začínajícího tenistu si účtuje zhruba 500 až 800 korun za hodinu. Trénink samozřejmě nelze přerušit v zimním období, kdy je nutné připočíst ještě zhruba 400 korun za hodinový pronájem tenisové haly. Jedna tréninková hodina tak přijde i na tisíc korun. Již pětileté děti přitom dnes trénují třeba dvě až tři hodiny denně. Jejich rodiče vyjdou sportovní náklady okolo dvanácti tisíc měsíčně. U české hráčky trénující šest dní v týdnu se může tato částka vyšplhat až na dva miliony ročně, pokud má ambice uspět na mezinárodním poli.
Jen málo rodičů si může dovolit dávat na sportování svých dětí milionové částky, neobejdou se tedy bez pomoci zvenčí. Mladým hráčům finančně pomáhá sportovní klub hrazením části přípravy a Český tenisový svaz. Ten finančně pokrývá například náklady spjaté s turnaji v zahraničí. Stále častěji se zapojují také firmy a vycházejícím hvězdám pomáhají i produktoví partneři, kteří s výraznou slevou či dokonce zadarmo poskytují sportovní oblečení a vybavení.
-jk-
