Jak se slavil masopust: V úterý chodil průvod maškar, v tučný čtvrtek se nezřízeně jedlo
Máte tušení, co býval masopust (na Moravě se mu říká fašank, fašinek nebo ostatky), jak a kdy se slavil a co nesmělo nikdy chybět?
Masopust se nazývá doba od Tří králů (6. ledna) do Popeleční středy, přitom Popeleční středa má být prvním dnem postního čtyřicetidenního období před Velikonocemi. Letos vychází na 14. února. Za raného křesťanství tuto středu zahajovali hříšníci pokání, bývali k tomu vyzváni biskupem. Takový nešťastník se oblékl do kajícího roucha a hlavu si posypal popelem. Do kostela nesměl, pobýval až do Velikonoc před vchodem a prosil ostatní, aby se za něho modlili. Instituce veřejného pokání se před koncem prvního tisíciletí našeho letopočtu pomalu vytrácela.
Šišky a koblihy
Nejveselejší a zároveň nejoblíbenější bývaly poslední dny, kterými masopust končí. Vrcholí masopustním maškarním úterým, které je pohyblivé a letos připadá na 13. února. Na masopustní radovánky si naši předkové potrpěli, prokazatelně se z nich těšili už ve třináctém století. Byly tak hlučné a rozpustilé, až to představitelé církve těžce nesli. Tančilo se a zpívalo, lidé si pochutnávali na masopustních šiškách a koblihách. Veselili se chudí, bohatí, dokonce i králové si potrpěli na nákladné masopustní hostiny.
Tučný čtvrtek
Málokdo by dnes dokázal odpovědět na otázku, co byl tučný čtvrtek neboli tučňák. Masopust se pomalu chýlil ke konci a naši předkové si v tento dlouho očekávaný čtvrtek dělali radost jídlem a pitím. Podávala se vepřová pečeně s knedlíkem a zelím, dbalo se, aby byla co nejvíce mastná. Ženy tehdy ještě neměly plnou hlavu odtučňovacích kúr, a tak jedly, až se jim dělaly boule za ušima. Popíjelo se pivo, jeden džbán za druhým. Panovalo přesvědčení, že v tučný čtvrtek by člověk měl sníst co nejvíce masa, aby byl po celý rok při síle.
Masopustní neděle
Kdo miloval tanec, nejvíce ze všeho se těšil na masopustní neděli. Od oběda vyhrávala na návsi kapela, čímž zvala obyvatele vesnice do hospody. Vzápětí se otevíraly dveře chalup a statků a slavnostně oblečení vesničané mířili do krčmy, kde se hrálo a tancovalo mnohdy až do pozdních nočních hodin. Anebo do rána. Ovšem zábava pokračovala i v pondělí, jen z ní byli vyloučeni svobodní mládenci a neprovdané dívky. V pondělí se odehrával takzvaný mužovský bál, tančili tu výhradně ženatí muži a vdané ženy.
Masopustní úterý
Tak tohle byl vrchol masopustu, největší svátek. Vesnicí chodil průvod maškar, čím byly bizarnější, tím lépe. Lidé se nejvíce přestrojovali za žebráky, za cikány či za šašky. Průvod se vinul od stavení ke stavení, u každé chalupy hrál – čekalo se na dary. Maškary dostávaly uzené maso, vajíčka, někdy obilí či peníze. K večeru se symbolicky pohřbívala basa, což znamenalo, že s veselím a tancem bude po čtyřicet dní konec.
Masopustní lidové pranostiky
K masopustu se vzhledem k tomu, že je spojen s koncem zimy a příchodem jara, vázala také celá řada pranostik, které měly předpovědět, jaké bude počasí nejen o Velikonocích, ale také jaká bude v daném roce úroda.
- Jsou-li v masopustě rampouchy, je dobrý rok na mouchy a je dlouhý len.
- Masopust na slunci, pomlázka u kamen.
- Jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci.
- Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.
- Jaké je masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
- Jaké je masopustní úterý, takový bude podzim.
- Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.
- Konec masopustu jasný – len krásný.
- Jsou-li v masopustě rampouchy, je dobrý rok na mouchy a je dlouhý len.
Jak se slaví masopust dnes?
Zdroje: České lidové a církevní tradice - Alena Vondrušková, pranostik.cz, wikipedia.org