Karel Gott ve své knize přiznal: Podstoupil jsem plastiku. Měl k tomu vážné důvody
Karel Gott se ve své knize odhalil tajemství: Můj obličej prošel rukama plastického chirurga.
Karel Gott na archivním snímku. Zdroj: Profimedia.cz
Zpěvák Milan Chladil na archivním snímku. Dožil se pouhých 53 let. Zdroj: CTK/Profimedia
Karel Gott se zachoval jako gentleman, vdově po Jánu Roháčovi finančně velmi pomohl. Zdroj: Profimedia.cz
Karel Gott zjistil, že trpí rakovinou v roce 2015
Karel Gott se věnoval malování
Karel Gott v roce 1970 Zdroj: Profimedia.cz
Karel Gott vyhrál nespočet Zlatých slavíků Zdroj: Profimedia.cz
Rodina Karla Gotta
Karel Gott Dominice pomáhal celý svůj život jako správný táta
Narození dcery Charlotte Elly
Karel Gott na předávání Zlatého Slavíka s Ilonou Csákovou
Karel Gott se svou dcerou Charlotte, která se věnuje zpěvu. Se svým tátou nazpívala duet Srdce nehasnou. Zdroj: Profimedia.cz
Zpěvákovi vždycky velmi záleželo na tom, aby na veřejnosti dobře vypadal. O svůj vzhled Karel Gott velmi pečoval. Jak prozradil ve své knize Má cesta za štěstím, plastickou operaci v životě podstoupil ale pouze jednou. A to za dosti dramatických okolností.
Karel Gott o sobě rád tvrdil, že je ze staré školy, proto měl k plastikám a umělým vylepšováním spíše odtažitý postoj. A nebýt události, která málem skončila tragicky, nikdy by žádný takový zákrok dobrovolně nepodstoupil. Ale pěkně popořádku. Jeho kamarád, zpěvák Milan Chladil, si pořídil americký vojenský džíp a nabídl se mu, že ho proveze. Karel souhlasil.
Pokud by ovšem tušil, co ho čeká, nikdy by si k němu do auta nesedl. „Milan si v něm připadal jako pravý americký voják. Čistá frajeřina! Zjevně se mi rozhodl předvést, jak ten jeho bourák jezdí, takže na náměstí Jiřího z Poděbrad pořádně sešlápl plyn. Razantně mě to přimáčklo do sedadla a jenom jsem stačil vyjeknout: „Co blbneš, Milane?“ Oběma nám došlo, že zatáčku, do které jsme se právě vřítili s nohou na plynu, nemůže vybrat. Ze všech sil ještě prudce šlápl na brzdy, ty ale jen zakvílely. Nebylo to nic platné, vůz se v prudkém nárazu s ohlušující ránou zastavil o strom a následoval zvuk tříštícího se skla,“ zavzpomínal ve své knize na hrůzostrašný zážitek Gott.
Přestože byl otřesený a v šoku, došlo mu, že je vážně zraněný. „Uvědomoval jsem si, že to byla moje hlava, která prorazila přední sklo. Vzápětí se rozhostilo ticho a já vnímal, jak se mi po obličeji rozlévá horkost. Hlavu jsem měl v jednom ohni, v ústech a na rtech jsem cítil železnou pachuť,“ popsal zpěvák. Ve tváři najednou pocítil silné brnění. „Sahám si tedy na tvář a hmatem zjišťuji, že se mi do hlavy, od spánku až po nos, zasekla část tabule čelního skla. Chytím okraj velkého střepu a snažím se ho vyndat. Táhnu, potahuji, cloumám – proboha, nejde to! Jsem v hlubokém šoku a celý se klepu jako ratlík. Vnímám Milanův hlas, jak na mě křičí, abych to nedělal, že vykrvácím,“ vybavil si Karel Gott.
Karel Gott o vlásek unikl smrti. Stačilo deset minut a nemusel tu být
Kolega, textař Jiří Štaidl, který jel hned za nimi ho okamžitě naložil do svého vozu a odvezl do nemocnice. „Během jízdy ze mě teče krve jako z vola. Není do čeho se utírat, takže to podle hrozivě zakrvácené košile a saka vypadá, že mám snad kromě řezných ran v obličeji i otevřený hrudník či dutinu břišní. Stále přidržuji do nosu a tváře zapíchnutý velký kus skla,“ přiblížil zpěvák.
Když dorazili na místo, nebyl schopný jediného slova. Sedl si na lavici urgentního příjmu chirurgického oddělení a čekal až se ho ujme zdravotní personál. „Jako v mlze jsem viděl další pacienty v čekárně, kteří ode mě odvraceli hlavu. Následně mě odvedli na operační sál, položili na stůl, lehce mě omámili a obličej umrtvili injekcí. Potom velice opatrně vyhlášený chirurg primář Sedláček vytáhl střep z mé tváře a s největší pečlivostí začal sešívat. Nešlo o žádnou maličkost, ale velkou a hlubokou řeznou ránu,“ svěřil se Karel Gott.
Od té doby se plastikám vyhýbal a Chladilovi odpustil. „On z té nehody vyvázl zcela bez škrábnutí. Nikdy mi nevysvětlil, proč tu zatracenou zatáčku nevybral. Jestli mu selhalo řízení, nebo brzdy. Podle mě zradila nadšeného majitele silného vozu rozvaha. Šlo prostě o řidičskou pýchu. Nepátral jsem po tom, nikdy jsme se o naší bouračce nebavili ani jsem mu to neměl za zlé. Chovali jsme se k sobě, jako by se nic nestalo, ale přiznám se, že na vojenské džípy jsem od té doby zanevřel. Byla to frajeřinka, která mě málem stála život,“ uzavřel Karel Gott.