Karel Gott ve své knize: Co se dělo, když smrtelně onemocněl? Rodina se rozhádala!

Jak zpěvák u sebe objevil vážnou nemoc? Jak se vyrovnával s krutou diagnózou a nemilosrdným osudem? A kdo z nejbližších ho v nejtěžších chvílích hluboce zklamal? To Karel Gott popsal ve své knize Má cesta za štěstím. 

Už delší dobu bývalo Karlovi Gottovi špatně. Trpěl nechutenstvím a až neskutečným svěděním celého těla. Navštěvoval všechny možné lékařské ordinace, od alergologie po kožní, ale nikdo na nic nepřišel. K tomu mu prý, jak přiznal, stále „kvetl“ nos, jako kdyby znovu procházel pubertou... A pak to přišlo.

„Dorazil jsem do pražského IKEM na běžnou kontrolu srdce, protože jsem od ledna 2015 trpěl arytmií. Profesor Josef Kautzner u mě plánoval operaci, která se nazývá ablace. První, co jsem mu po důkladném vyšetření srdce řekl, bylo to, že mám takové zvláštní problémy s trávením a svěřil jsem se mu také, že se mi plíživě zvětšuje břicho. „Tak pane Gotte, už tady zůstanete. Uděláme si CT, počítačovou tomografii břicha.“ Svolal interní konzilium sloužících lékařů a pak už to šlo ráz na ráz. Po CT nám sdělili, že mám tekutinu v břiše, ale nevěděli z čeho. Spíš asi tušili, mně ale neřekli nic,“ přiblížil zpěvák.

Výraz Ivanky prozradil špatnou zprávu

Později večer za ním přišel jeden z lékařů se skličujícím sdělením, že operace je nevyhnutelná. „Na sál mě objednali druhý den ráno hned jako prvního. Diagnóza nebyla stanovena, takže to ve mně nevyvolávalo žádnou větší paniku,“ dodal Karel Gott.

Když se po operaci probral, z výrazu manželky Ivany a lékařů pochopil, že s ním není něco v pořádku. „Doktor začal opatrně. ‚Pane Gotte, bylo to vážnější, než jsme čekali, ale žijete. Zjistili jsme vám nádor v břiše, máte bohužel lymfon.‘ Bylo to, jako když blesk sjede z čistého nebe. Nevěděl jsem, co na to říct. Hlavou se mi honil bezpočet nezodpovězených otázek. Až jsem z toho zase na pár hodin usnul hlubokým spánkem. Spal jsem prý dobrých čtyřiadvacet hodin,“ svěřil se zpěvák.

První myšlenky na malé dcery

Poté, co se znovu probudil, začal si uvědomovat vážnost situace. „Prvotní poznání o vážném zdravotním stavu bylo pro mě sice šokující a zdrcující, ale jak jsem tak ležel dlouhé dny v nemocnici a měl čas přemýšlet, hlavně o životě a smrti, postupně mou duši začala prostupovat zvláštní vyrovnanost. Žádná panika. Asi to takhle má být. Hlavně jsem však myslel na holčičky: „Co z nich asi vyroste?“ Doufal jsem, že se dožiji alespoň jejich maturity, že je Ivance pomohu co nejlépe připravit do života,“ popsal Karel Gott.

Karla Gotta nesměl nikdo vidět. Dokonce ani dcery

Vážná choroba a následná léčba ho změnila k nepoznání. „Je pozoruhodné, jak se ta nemoc okamžitě po prvních chemoterapiích vryje člověku do tváře. Ne po prvním cyklu, až tak po druhém, třetím. Najednou v očích vyhasne život, znenadání se úplně změní výraz i pohled. Zvláštní, že to člověk na sobě nepozoruje hned. Vyděsil jsem se až po léčbě, když jsem se viděl na fotografiích. A stejně vyděšení museli být i moji nejbližší. Byl jsem o poznání jiný, než mě naposledy doma viděli. Na pojízdném křesle, viditelně pohublý, se zapadlýma očima a vyhasínajícím pohledem. Nezapomenu, jak Charlottka musela na chvíli odejít, sedla si úplně sama stranou na terasu a byla z mého vzhledu zcela zničená,“ zavzpomínal zpěvák.

I z toho důvodu přestal přijímat jakékoliv návštěvy. „Nechtěl jsem, aby mě v tomhle stavu vůbec někdo spatřil. Oznámil jsem personálu, že jediný, kdo ke mně může, je manželka. Byl jsem tam jako ve vakuu. Nechtěl jsem, aby mě v tom zuboženém stavu viděly dcery, a to ani mladší, ani starší. Lucka to pochopila a řekla: „Jasně, tati, já přijdu, až budeš zpátky doma.“ Zato starší Dominika to pochopit nechtěla,“ prohlásil Gott. Pak ovšem nastalo něco, čemu nechtěl věřit a co ho strašlivě zklamalo. Dominika, jak ve své knize píše, prý zatelefonovala Lucii s tím, že zavolají do médií, kde řeknou, že je Ivana Gottová nechce pustit za tátou. „Lucka mi to prozradila a já se opravdu hodně rozzlobil. Ptal jsem se Dominiky, proč chtěla něco tak nepravdivého udělat? Neodpověděla mi, zato s Luckou už od té doby nepromluvila ani slovo. Vymazala nevlastní sestru ze svého života a vlastně od tohoto momentu i celou mou rodinu. Bylo mi to líto a trápilo mě to,“ vylíčil zpěvák. Zpěváka v náročném období podržel i hollywoodský herec, který mu poslal vzkaz.

Gott se uzavřel do sebe. Trpěl psychickými problémy

Když mu pan profesor na začátku března v roce 2016 po poslední, šesté řadě chemoterapií oznámil, že nádor je pryč, nemohl tomu uvěřit. Byl nepopsatelně šťastný, že zákeřnou chorobu porazil. Ze začátku to podle něj vypadalo prý opravdu beznadějně. Obrovskou radost a euforii ale najednou vystřídalo prozření a zklamání.

„Myslel jsem si, že když už jsem bez diagnózy, tak začnu zase naplno fungovat a pracovat. Jenže k mému velkému rozčarování jsem zjistil, že mi chybí síla. Byl jsem úplně bez energie. Nemohl jsem se smířit s myšlenkou, že už to nikdy nebude jako dřív. Mé psychické stavy byly někdy opravdu těžké. Často se stávalo, že jsem byl bez nálady a nechtěl s nikým mluvit ani se s nikým vidět. Když už jsem k nějaké návštěvě svolil, přihodilo se i to, že přátelé čekali v obýváku, zatímco já seděl v kuchyni u stolu a neměl sílu přejít. Prostě se mi najednou nechtělo si povídat. Stejné to bylo s telefonováním. Věděl jsem, že bez své práce neumím a nemohu být, ale pokud budu chtít znovu před lidi, bude to muset být za úplně nových podmínek. Rozhodl jsem se pro návrat ve velmi pomalém tempu,“ uzavřel Karel Gott.

Karel Gott musel prodělat plastiku. Měl proto vážné důvody