Tajemství Ondreje Nepely: Rodina nevěděla, že měl AIDS. Co všechno ho spojovalo s Mercurym?
Před 50 lety slovenský krasobruslař Ondřej Nepela získal na olympiádě v Sapporu zlatou medaili. Ve své době patřil k nejúspěšnějším československým sportovcům. Jeho soukromý život byl plný tajemství a svým způsobem se podobal osudu slavného zpěváka Freddieho Mercuryho ze skupiny Queen. Nepela byl gay, o čemž neměla tušení ani jeho rodina.
Nepela i Mercury patřili do stejné generace. Stali se nejlepšími ve svém oboru, idoly, po kterých toužily ženy na celém světě. Oni však byli homosexuálové a žili bouřlivým, nevázaným životem. Svoji orientaci se slovenský krasobruslař snažil před veřejností tajit, a jak se píše v jeho životopisné knize, dokonce se kvůli tomu oženil s venezuelskou kolegyní.
Pravou příčinu smrti neznali ani jeho nejbližší
Po ukončení veleúspěšné kariéry získal trenérskou licenci a natrvalo se usadil v Západním Německu, kde byla komunita gayů poměrně rozšířená. V této zemi mimochodem našel zalíbení i zmíněný Mercury, který tam nahrál několik svých alb a zdržoval se tam delší dobu. Nepela si užíval nezávazných vztahů – a právě to se mu nakonec stalo osudným. Nakazil se virem HIV a 2. února 1989 v pouhých osmatřiceti letech zemřel. O tom, že je gay, neměl nikdo z jeho blízkých tušení. Například otec se to nikdy nedozvěděl, neboť zemřel šest týdnů před ním.
Když krasobruslař umíral, byla s ním pouze matka a někdejší trenérka Hilda Múdra, se kterou si na sklonku života telefonoval téměř každý den. „Jednou mi řekl, že mu není dobře. Ve středu jsme se za ním s jeho maminkou vypravily, povídali si a ve čtvrtek zemřel. Urnu s popelem jsme převezly do Bratislavy, kde měl důstojný pohřeb. Ale hlavně – já ještě dlouho netušila, co bylo příčinou smrti. Na německém parte stálo, že jde o rakovinu lymfatických uzlin,“ prozradila trenérka Múdra v rozhovoru pro MF DNES. Maminka přežila svého syna o dva roky.
Krasobruslení obětoval vše
Ondřej Nepela, rodák z Bratislavy, měl starší sestru, která byla mentálně postižená. Krasobruslení se začal věnovat v sedmi letech a obětoval mu v podstatě všechno, včetně svého dětství. Pamětníci o něm tvrdí, že všechno, čeho v životě dosáhl, si musel tvrdě vydřít. Přes náročné a každodenní tréninky vystudoval gymnázium a dostal se na právnickou fakultu.
Na olympijských hrách startoval třikrát. Debutoval jako třináctiletý v Innsbrucku v roce 1964, kde obsadil 22. místo, v Grenoblu o čtyři roky později skončil osmý. Na další olympiádě v Sapporu 1972 už bral nejcennější kov – zlato. V roce 2000 vyhrál anketu Slovenského olympijského výboru a Klubu sportovních novinářů a stal se sportovcem století. Cenu za něj převzala dlouholetá trenérka Hilda Múdra, která se během slavnostního ceremoniálu neubránila dojetí a slzám. „Ondra si vítězství zasloužil, na vrcholu byl velmi dlouho,“ uvedla tehdy.