Zářil Jakeš, frčely kubánské grepy. 17. listopad vypadal v ČSSR jako obyčejný den
Milouš Jakeš s tehdejším prezidentem Gustávem Husákem a zpěvákem Karlem Gottem. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Když se řekne 17. listopadu, každý si okamžitě vzpomene na Národní třídu, studenty, obušky Veřejné bezpečnosti, začátek konce komunistického režimu a každoroční státní svátek. Tehdy před 35 lety však šlo o všední den a pátek jako každý jiný, přičemž nikdo celý den netušil, co se večer stane a co to pro budoucnost Československa bude znamenat.
Jaký byl tedy 17. listopad 1989 pro běžné občany? Co řešili? Řada z nich se zřejmě těšila na víkend, připravovala se na nedaleký začátek adventu i příchod Vánoc, možná doufala, že si letos na vánoční tabuli díky stále volnějšímu sevření režimu dopřeje něco výjimečného.
Čtěte také: Její Excelence panenka Shirley. K revoluci patřila i americká velvyslankyně z Hollywoodu
Význam onoho pátku v polovině listopadu před pětatřiceti lety neznal ani samotný režim, který tak od rána v tisku tradičně informoval o různorodých aktualitách. O čem se tehdy psalo?
Rudé právo chválilo práci vlády
„Již potřetí v průběhu jediného roku předstoupila vláda ČSSR před Federální shromáždění. Tentokráte proto, aby složila účty ze své činnosti určené programovým prohlášením, které přijala loni v listopadu. Nebývalo u nás zvykem, aby vláda tak často informovala o své práci. Ale i to patří k novému stylu a pojetí významu i funkce řídící činnosti,“ psalo se v onen osudový den v jednom z hlavních stranických médií té doby, Rudém právu.
List rovněž na titulní straně informoval o setkání Milouše Jakeše s Vladimirem Lobovem, hlavním velitelem Spojených ozbrojených sil, na němž měl generální tajemník ÚV KSČ mimo jiné zdůraznit význam součinnosti členských států Varšavské smlouvy. Hned poté Jakeš přijal delegaci představitelů Komunistické strany Turecka.
Udílení ocenění nejlepším absolventům VŠ
Deník Mladá fronta 17. listopadu na titulní straně mimo jiné informoval o tom, že 65 nejlepších studentů vysokých škol dostalo o den dříve v Karolinu za své studijní výsledky i politickou angažovanost ceny z rukou ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Jany Synkové.
Ministerstvo a Státní banka se dohodly na novém kurzu Kčs
„Federální ministerstvo financí a Státní banka československá oznamují, že s účinností od 20. listopadu 1989 se po dohodě ministrů financí ČSSR a Polské lidové republiky mění kurs československé koruny a polského zlotého pro neobchodní platy z dosavadního poměru 1 000 polských zlotých ku 8,89 Kč na 1 000 polských zlotých ku 6,84 Kč. Ve srovnání s kursem, který platil od 6. listopadu t. r., dochází v důsledku této úpravy ke zlepšení kursu koruny vůči polskému zlotému o 30 %,“ stojí pod dalším titulkem na úvodní straně Mladé fronty zajímavá ukázka toho, jak tehdy fungovala ekonomika.
Gorbačov s papežem a horší rozptylové podmínky
ČST ve večerních zprávách mimo jiné informovala, že 1. prosince se papež Jan Pavel II. setká s Michailem Gorbačovem. „Bude to vůbec první schůzka nejvyššího představitele Sovětského svazu a hlavy katolické církve,“ dodal hlasatel zpráv.
Mohlo by vás zajímat: Sametová revoluce den po dni: Klíčové události roku 1989 od ledna po zvolení Havla
V aktualitách televize zase informovala o tom, že se stavbou nové budovy kolejí podařilo v Ústí nad Labem vyřešit problém s ubytováním studentů. Další novinky upozorňovaly třeba na to, že v pánevních oblastech se v noci z 16. na 17. listopadu opět vytvořily horší rozptylové podmínky.
Kubánské grepy a připomínka nacistických represí vůči studentům
Blížící se Vánoce samozřejmě pro mnohé znamenaly jednu z mála šancí během roku, jak si koupit a ochutnat zahraniční citrusové ovoce. „Co se kvality týče, řadí se zejména kubánské grepy (dobová reportáž hovoří o grepech, daleko známější ale v Československu byly kubánské pomeranče, pozn. red.) mezi nejlepší,“ informovala diváky v přehledu krátkých zpráv ČST.
Podobné články
„Na mnoha místech naší vlasti jsme si dnes také připomněli události, ke kterým došlo před padesáti lety,“ uvedla moderátorka zpravodajství reportáž o odhalení pamětního kamene všem nacistickým obětem z řad studentů na pražské Letné. Zprávy hovořily i o masovém pietním shromáždění „několika tisícovek“ studentů v Praze.
O studentském protestu zprávy informovaly jen velmi stručně
Ve zprávách zazněla informace o pochodu studentů na Vyšehrad. „Masového shromáždění využili někteří jeho účastníci také k projevům otevřeného nesouhlasu se současnou politikou strany i československé vlády a strhli svým příkladem i většinu ostatních. Podle posledních informací byla přijata opatření k udržení klidu a pořádku,“ zaznělo rovněž ve večerních zprávách, avšak jakékoli podrobnosti o skutečně probíhajícím zásahu Veřejné bezpečnosti samozřejmě chyběly.
Podívejte se, jak na 17. listopad zavzpomínali Václav Klaus a Miloš Zeman:
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
