Zářil Jakeš, frčely kubánské grepy. 17. listopad vypadal v ČSSR jako obyčejný den
17. listopad na Vyšehradě
Když se řekne 17. listopadu, každý si okamžitě vzpomene na Národní třídu, studenty, obušky Veřejné bezpečnosti, začátek konce komunistického režimu a každoroční státní svátek. Tehdy před 34 lety však šlo o všední den a pátek jako každý jiný, přičemž nikdo celý den netušil, co se večer stane a co to pro budoucnost Československa bude znamenat.
Jaký byl tedy 17. listopad 1989 pro běžné občany? Co řešili? Řada z nich se zřejmě těšila na víkend, připravovala se na nedaleký začátek adventu i příchod Vánoc, možná doufala, že si letos na vánoční tabuli díky stále volnějšímu sevření režimu dopřeje něco výjimečného.
Význam onoho pátku v polovině listopadu před čtyřiatřiceti lety neznal ani samotný režim, který tak od rána v tisku tradičně informoval o různorodých aktualitách. O čem se tehdy psalo?
Milouš Jakeš s tehdejším prezidentem Gustávem Husákem a zpěvákem Karlem Gottem. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Národní třída, 17. listopad 1989 Zdroj: ČTK / Hula Pavel
Studenti demonstrují za svobodu během Sametové revoluce. Zdroj: Profimedia.cz
Svíčky 17. listopadu nejsou jen zdrojem světla, ale i tepla. Zima tehdy byla ukrutná Zdroj: profimedia.cz
17. listopad 1989 na Národní třídě. Zdroj: profimedia.cz
Národní třída 17. listopadu 1989 Zdroj: profimedia.cz
Studenti demonstrují za svobodu během Sametové revoluce. Zdroj: Profimedia.cz
Studenti demonstrují za svobodu během Sametové revoluce. Zdroj: Profimedia.cz
Demonstrace při Sametové revoluci Zdroj: Profimedia.cz
17. listopad na Národní třídě Zdroj: Renáta Bohuslavová
Sugestivní výzva k demisi vlády (27. listopadu 1989) Zdroj: Getty Images
Pieta na Národní třídě k 17. listopadu. Zdroj: Viet Tran
Masová demonstrace při Sametové revoluci Zdroj: Profimedia.cz
Rudé právo chválilo práci vlády
„Již potřetí v průběhu jediného roku předstoupila vláda ČSSR před Federální shromáždění. Tentokráte proto, aby složila účty ze své činnosti určené programovým prohlášením, které přijala loni v listopadu. Nebývalo u nás zvykem, aby vláda tak často informovala o své práci. Ale i to patří k novému stylu a pojetí významu i funkce řídící činnosti,“ psalo se v onen osudový den v jednom z hlavních stranických médií té doby, Rudém právu.
List rovněž na titulní straně informoval o setkání Milouše Jakeše s Vladimirem Lobovem, hlavním velitelem Spojených ozbrojených sil, na němž měl generální tajemník ÚV KSČ mimo jiné zdůraznit význam součinnosti členských států Varšavské smlouvy. Hned poté Jakeš přijal delegaci představitelů Komunistické strany Turecka.
Udílení ocenění nejlepším absolventům VŠ
Deník Mladá fronta 17. listopadu na titulní straně mimo jiné informoval o tom, že 65 nejlepších studentů vysokých škol dostalo o den dříve v Karolinu za své studijní výsledky i politickou angažovanost ceny z rukou ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Jany Synkové.
Ministerstvo a Státní banka se dohodly na novém kurzu Kčs
„Federální ministerstvo financí a Státní banka československá oznamují, že s účinností od 20. listopadu 1989 se po dohodě ministrů financí ČSSR a Polské lidové republiky mění kurs československé koruny a polského zlotého pro neobchodní platy z dosavadního poměru 1 000 polských zlotých ku 8,89 Kč na 1 000 polských zlotých ku 6,84 Kč. Ve srovnání s kursem, který platil od 6. listopadu t. r., dochází v důsledku této úpravy ke zlepšení kursu koruny vůči polskému zlotému o 30 %,“ stojí pod dalším titulkem na úvodní straně Mladé fronty zajímavá ukázka toho, jak tehdy fungovala ekonomika.
Podobné články
Gorbačov s papežem a horší rozptylové podmínky
ČST ve večerních zprávách mimo jiné informovala, že 1. prosince se papež Jan Pavel II. setká s Michailem Gorbačovem. „Bude to vůbec první schůzka nejvyššího představitele Sovětského svazu a hlavy katolické církve,“ dodal hlasatel zpráv.
V aktualitách televize zase informovala o tom, že se stavbou nové budovy kolejí podařilo v Ústí nad Labem vyřešit problém s ubytováním studentů. Další novinky upozorňovaly třeba na to, že v pánevních oblastech se v noci z 16. na 17. listopadu opět vytvořily horší rozptylové podmínky.
Kubánské grepy a připomínka nacistických represí vůči studentům
Blížící se Vánoce samozřejmě pro mnohé znamenaly jednu z mála šancí během roku, jak si koupit a ochutnat zahraniční citrusové ovoce. „Co se kvality týče, řadí se zejména kubánské grepy (dobová reportáž hovoří o grepech, daleko známější ale v Československu byly kubánské pomeranče, pozn. red.) mezi nejlepší,“ informovala diváky v přehledu krátkých zpráv ČST.
Podobné články
„Na mnoha místech naší vlasti jsme si dnes také připomněli události, ke kterým došlo před padesáti lety,“ uvedla moderátorka zpravodajství reportáž o odhalení pamětního kamene všem nacistickým obětem z řad studentů na pražské Letné. Zprávy hovořily i o masovém pietním shromáždění „několika tisícovek“ studentů v Praze.
O studentském protestu zprávy informovaly jen velmi stručně
Ve zprávách zazněla informace o pochodu studentů na Vyšehrad. „Masového shromáždění využili někteří jeho účastníci také k projevům otevřeného nesouhlasu se současnou politikou strany i československé vlády a strhli svým příkladem i většinu ostatních. Podle posledních informací byla přijata opatření k udržení klidu a pořádku,“ zaznělo rovněž ve večerních zprávách, avšak jakékoli podrobnosti o skutečně probíhajícím zásahu Veřejné bezpečnosti samozřejmě chyběly.