Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.

Podoba a povaha dítěte: Za co mohou geny?

Že je dítě vzhledově (i povahově) mnohem víc podobné jednomu z rodičů, se stává často a svádí to k domněnce, že geny zdědilo pouze po něm. To je ovšem velký omyl...
Vydáno: 16.05.2014
Po kom to dítě je?
Po kom to dítě je? Autor: thinkstock.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Jak to ve skutečnosti funguje, se nám snažil vysvětlit RNDr. Marek Minárik Ph.D z kliniky Genomac, která se už třináct let zabývá zkoumáním struktury DNA a podílí se na řadě odborných studií u nás i v zahraničí.

„Geny získáváme ze spermie otce a z vajíčka matky v naprosto stejném poměru 50 : 50,“ vysvětluje doktor Minárik. „Nicméně je fakt, že jedna část může být dominantnější, projevuje se výrazněji, z toho pak vzniká onen dojem podobnosti. 

Ten může ještě umocnit, že rovnocennost nemusí být zachována v části DNA, co předáváme další generaci. Takže, i když je dítě vždycky napůl otec a napůl matka, může být v té jedné polovině vše od babičky a nic od dědečka (ze stejné strany) či naopak.“

Náhodné míchání

Princip genetiky podle něj spočívá v náhodném míchání genů spermií a vajíček. Z testů DNA lze vyčíst hodně, nejžádanější jsou na zjištění otcovství a procentuální pravděpodobnost výskytu vážných dědičných chorob (hemofilie, cystická fibróza, fenylketonurie aj.)

Populární je i rekreační genetika, například Genograf, kdy se dá zjistit původ člověka až k zakladateli rodu, určité znaky se totiž dědí z otce na syna celá tisíciletí. Zájemce obdrží tzv. Certifikát původu.

Součástí je mapka s podrobným vyznačením, kde všude jeho mužský předek v historii žil. Existuje i celosvětová databáze, v níž lze najít další nositele „svého“ genu a tedy vzdálené příbuzné!

Skrytý talent

Velmi žádaný je i Genoskop, ten analyzuje DNA z hlediska genetické výbavy, určí např. biorytmy (typ sova – skřivan) schopnost odbourávat alkohol či naopak sklony k vzniku závislostí, míru tolerance k hořké chuti, potřebu konzumace sladkostí, nesnášenlivost mléka.

Takzvaný horolezecký gen má vliv na fyzickou zdatnost, sprinterský zase na vyšší produkci rychlých svalových vláken, poměrně vzácně se vyskytuje i absolutní hudební sluch.

Často se diskutuje, zda mají geny větší vliv než výchova, případně prostředí, ve kterém dítě vyrůstá.

Výchova kontra geny

„O tom se vedou spory už dlouho, jednoznačný závěr zatím chybí,“ podotýká doktor Minárik. „Ke změnám dochází obvykle v pubertě, kdy vliv rodičů na dítě slábne a větší slovo mají kamarádi. Díky nim se třeba začne věnovat oboru – časté je to u sportu nebo umění –, ve kterém nikdo z rodiny nevynikal.

To ale nemuselo být tím, že neměli ten samý talent, jen nenašli nikoho, kdo by jim pomohl ho objevit nebo rozvíjet. Vrozené prvky jsou nejvíc patrné u temperamentu, např. obdobná míra extroverze či introverze.

Obdobné bývají emocionální prožitky, inteligence, shodné styly učení i typy paměti, rychlost reakce, citlivost na určité podněty, koncentrace.“

Závislost, nebo odpor

Zajímavá situace nastává u dětí alkoholiků, narkomanů, kuřáků apod. Jejich genetická složka takřka vždy vykazuje predispozice podlehnout stejné závislosti, často již v mladém věku. Když jí ale odolají, nastane většinou opačný extrém, silná averze z nich udělá celoživotní odpůrce!

Pokud jde o to, co všechno se dědí, uvádí doktor Minárik dost slušný výčet: výška, do jisté míry i hmotnost – především sklony k obezitě –, barva očí, vlasů, holohlavost, levorukost, tvar ušních lalůčků, prstů, včetně krátkoprstosti, množství pigmentu v kůži, barvoslepost.

Testy DNA probíhají jednoduše. Zájemce obdrží poštou odběrový „kit“ a sám si podle návodu provede stěr sliznic v ústní dutině. Vzorky poté pošle k analýze a nejpozději do měsíce se dozví výsledek.

Autor: Jan Janula

Článek je zařazen v: geny, podoba, povaha
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama