Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.

Problém budoucích prvňáčků? Málo se hýbou a neumějí mluvit

V šesti letech by mělo být dětské tělo natolik vyvinuto, aby mohlo zasednout do školních lavic. Mnohé děti však i po přijetí do první třídy trápí potíže s jemnou grafomotorikou a horší výslovností. Jak jim můžete jako rodiče pomoci, abyste jim co nejvíce ulehčili jejich první dny ve škole?
Vydáno: 20.08.2018
Pokud se dítě pravidelně hýbe, lépe se pak naučí psát
Pokud se dítě pravidelně hýbe, lépe se pak naučí psát Autor: iStock
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Podle odhadů zasedne letos do školních lavic necelých sto deset tisíc prvňáků. Podle hodnocení speciální pedagožky Evy Šimotové jsou děti na školu dobře připravené: „Školní připravenost zahrnuje kompetence dítěte v oblasti kognitivní (poznávací), pracovní, sociálně-emoční a somatické (tělesné). Jedná se o důsledek jednak celkového zrání a vývoje organismu a nervové soustavy, jednak o rozvoj díky učení v rodině i mateřské škole a sociální zkušenosti.“ Častou slabinou však bývá motorický vývoj dětí a jejich pohybové schopnosti. To se neodrazí jen v hodinách tělocviku, ale i při psaní. „V současné době chybí mnoha dětem předškolního věku přirozený pohyb. Do režimu mateřské školy jsou sice zařazené pohybové a tělesné chvilky, je kladen důraz na pobyt venku. Čas mimo školu však děti často netráví aktivním pohybem, ale pasivní zábavou v domácím prostředí. Chybí aktivity jako jízda na kole, házení míčem, plavání, lezení po stromech, sáňkování, skákání panáka atd., které rozvíjejí pohyb velkých svalových skupin a kloubů, držení těla, koordinaci, obratnost, přesnost, ale také prostorovou představivost, odhad vzdálenosti. Kvůli tomu se pak nemůže rozvíjet jemná motorika, tedy zdokonalování jemných pohybů rukou, uchopování a manipulace s drobnými předměty, souhra oko–ruka, které jsou nezbytným předpokladem pro úspěšné psaní i správné psací návyky,“ říká speciální pedagožka Eva Šimotová.

Pořiďte dítěti vhodné pomůcky na psaní

Správné psací potřeby nabízejí rodičům velkou pomoc. Dětem určitě nepatří do rukou pera určená pro dospěláky, ale speciálně navržená pro malou dětskou ruku. „Pro psaní je důležité nejen vhodné sezení, ale i vyhovující psací náčiní, které napomáhá dítěti ke správnému úchopu tužky a podporuje její uvolnění. Pro předškoláky se osvědčují trojboké tužky a pastelky, pro menší děti pak se silnějším průřezem. Je možné také využívat gumové násadky, které se na tužky navlékají. Trojúhelníkový profil vede dítě k nastavení prstů do špetkového úchopu, kdy palec a ukazováček jsou bříšky prstů proti sobě a prostředníček hranou podpírá psací náčiní. Díky tomu se pohyb tužkou snáze ovládá, pohyby jsou plynulejší, ruka uvolněnější.

Ještě na počátku 1.třídy píší děti tužkou, pero přichází až později. I to je vhodné vybrat takové, aby správný úchop fixovalo. Na trhu se můžete setkat se speciálně navrženými pery, pastelkami či tužkami, které mají trojhranný tvar a speciální úchopové plošky, které intuitivně navedou dětskou ruku ke správnému držení psací potřeby.

Prvňáci neumějí mluvit

Druhým velkým nešvarem předškoláků a následně i prvňáků jsou logopedické problémy. Mezi ty nejčastější patří patlavost, tedy nesprávná výslovnost jedné či více hlásek, a správná plynulost řeči. Ta se může projevit breptavostí, častým přeříkáváním nebo koktavostí. „Příčiny těchto poruch jsou různé. Breptavost a koktavost mají v mnoha případech základ v psychice dítěte. V současné době je však častým problémem a také důvodem pro odklad nástupu do 1. třídy právě patlavost (dyslálie), tedy chybná výslovnost některých hlásek. Je samozřejmě potřebné brát v úvahu vývojové hledisko, věk dítěte. Při nástupu do základní školy se u dětí může objevovat chybná výslovnost rotacismů (hlásky r, ř). Pokud však přetrvává vadná výslovnost i hlásek dalších (sykavky aj.), pro školní výuku i pro prostředí školy celkově to může být velká komplikace,“ říká speciální pedagožka.

Neřešené logopedické problémy bohužel výrazně zasahují do života. Mnohdy vedou k tomu, že si malý školák svůj handicap velice dobře uvědomuje a stydí se za něj. Do školy mezi nové kamarády se netěší, do nového kolektivu se mu prostě nechce. „Narušená komunikační schopnost se promítá nejen do výuky čtení a psaní, kdy děti často vynechávají a zaměňují hlásky a písmenka, komolí slova, celkové osvojování dovednosti čtení a psaní se zpomaluje, ale ovlivňuje i sociální vztahy, které jsou pro školní úspěšnost rovněž důležité. Podstatné je, aby se dítě v třídním kolektivu cítilo dobře, mělo přátele, se kterými může trávit přestávky a čas mimo výuku a kteří zajišťují emoční oporu. Ve chvíli, kdy se dítě straní kolektivu nebo ho vrstevnický kolektiv kvůli řečové vadě odmítá (dítěti je obtížné porozumět, slovní zásoba i vyjadřovací schopnosti jsou na nízké úrovni apod.), je narušena jeho potřeba bezpečí a přijetí. Je pro něj pak náročné podávat dobré školní výsledky, a to v důsledku kombinace řečové vady a pro dítě nepříznivého klimatu ve třídě, vysvětluje pedagožka.

Tvořte, hrajte si a mluvte s dětmi

Logopedické problémy je tedy dobré řešit a zaměřit se na ně. Posilovat správnou výslovnost s dětmi však nemusíte pouze v ordinacích odborníků, ale i doma, kdy je školák mezi svými a v důvěrném prostředí. „Řečová náprava u logopeda je významná, přesto je i v takovém případě velká část práce na rodiči, který zajišťuje soustavnou a pravidelnou péči doma podle pokynů odborníka. Rodič však může významnou měrou přispět i sám. Nesprávná artikulace může totiž rovněž souviset s nedostatečným rozvojem motorických dovedností dítěte, kdy řeč je závislá na obratnosti mluvidel a jazyka. Je tedy vhodné rozvíjet celkové pohybové dovednosti dítěte (rukodělné činnosti, sebeobsluha, stavebnice, pomoc při každodenních činnostech doma) a následně se zaměřit na rozvoj řeči. Potřebný je dostatek stimulace řečového vývoje – prostor pro společnou komunikaci, vhodný mluvní vzor, vyprávění zážitků, popisy obrázků a každodenních činností, společné hry apod. Toto vše může probíhat formou zábavy a jako zcela samozřejmá součást péče o dítě,“ radí Eva Šimotová.

Investice do pomůcek pro trénování grafomotoriky či správné výslovnosti se tedy vyplatí. Nejenže předškolák bude trávit zbylý čas o prázdninách smysluplně, ale navíc potřebné zkušenosti a trénink zhodnotí hned v prvních měsících školy. 

Článek je zařazen v: děti, škola, výslovnost, logopedie, prvňák, grafomotorika
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama