Chcete děti? Ženy na pohovoru stále čelí osobním dotazům, nemusí na ně ale reagovat
Zatímco u mužů se při hledání práce ani následně na pracovišti nikdo z nadřízených vůbec nezajímá o to, jaký mají osobní život, ženy v tomto ohledu stále čelí buď nepříjemným dotazům, nebo aspoň náznakům. Průzkumy hovoří jasně, a tak je vhodné, aby na tuto realitu ženy byly připravené, případně aby věděly, jak je chrání zákoník práce a na co se zaměstnavatel zkrátka ptát nesmí.
Pohled na studie a průzkumy zabývající se tímto tématem v poslední dekádě je bohužel pro české ženy stále relativně pesimistický. Dokonce ani studie IDEA z roku 2015, která pro zaměstnavatele dopadla poměrně dobře, dle autora Vojtěcha Bartoše neukázala, že u nás neexistují rozdíly v ochotě firem zaměstnávat ženy a muže dle jejich věku či rodinného stavu. To průzkum Sociologického ústavu Akademie věd z roku 2018 vrhl na zaměstnavatele mnohem horší světlo.
Čtěte také: Nižší výdělky žen nemusí nutně svědčit o mzdové diskriminaci, říká ekonomka Hedija
Dle jeho výsledků totiž téměř 60 % žen vypovědělo, že se při pohovoru již někdy setkalo s otázkou na svůj soukromý život. Zákoník práce přitom takovéto dotazy přímo zakazuje, byť to většina žen mnohdy netuší. Stejnou nepříjemnou situaci přitom dle průzkumu zažilo jen 24,6 % mužů. Celých 60 % žen a 39 % mužů pak přiznalo, že se už někdy na pracovišti setkali se znevýhodněním, a to zpravidla v oblasti mzdy nebo možnosti povýšení.
„Nejčastěji uváděli znevýhodnění v mzdové oblasti, při postupu na vyšší pozici a při přijímání do zaměstnání. Většina znevýhodnění, s nimiž se setkávají ženy, se váže k genderovým charakteristikám (pohlaví, péče o děti), muži se častěji setkávají se znevýhodněním kvůli věku, národnosti, etnické příslušnosti a kvůli politickým důvodům před rokem 1989,“ cituje web iDNES.cz Alenu Křížkovou ze Sociologického Ústavu AV ČR.
Jak mateřství dle celebrit změní život každé ženy?
Že se problémy diskriminace týkají o to více starších žen, ukázal průzkum webu Aktuálně.cz z roku 2019. Tehdy novináři rozeslali 26 firmám téměř identický životopis dvou smyšlených žen, Jany (58) a Natálie (29), které měly zájem o běžné administrativní pozice a kromě let praxe a věku je neodlišovalo vůbec nic. Zatímco starší a zkušenější Jana dostala tři pozvání k pohovoru, mladší Natálii oslovilo s pozváním na schůzku 14 firem, tedy více než polovina.
„Mladší Natálie byla v hledání nové práce výrazně úspěšnější,“ uvedla ve svém textu Kateřina Hovorková. Její tezi o diskriminaci starších zájemců o práci potvrdil i analytik Tomáš Dombrovský: „Hlavní potíž přetrvává v míře odpovědí personalistů na zaslaná CV kandidátů, výběr a pozvání uchazečů k pohovoru. Tady zájemci o práci starší padesáti, respektive pětapadesáti let narážejí výrazně častěji než mladší kandidáti na nezájem nebo i otevřené odmítání.“
Mohlo by vás zajímat: Ideální povolání? Odhalte ho podle svého znamení zvěrokruhu
Samozřejmě rovněž platí, že čím méně se ženy proti nevhodným dotazům personalistů či nadřízených brání, tím menší mají tito motivaci něco změnit. Zákoník práce, konkrétně § 30 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., přitom říká, že „zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy“.
Co to v praxi znamená? Že pokud se vás personalista na pohovoru zeptá na váš soukromý život, nejenže na takový dotaz nemusíte odpovídat, ale dokonce v takovou chvíli přímo porušuje zákon. Nemusí přitom nutně jít jen o otázky týkající se založení rodiny či mateřství, ale také vašich majetkových poměrů, sexuální orientace, členství v odborových/politických organizacích, stejně jako o otázky na vaše náboženské vyznání nebo trestní bezúhonnost.
Přečtěte si: Rodičovství, nebo kariéra? Psycholožka radí, jak skloubit obojí a bez výčitek
Otázky personalistů, které lze považovat za diskriminační:
- Plánujete mít děti?
- Vidíte v následujících dvou až pěti letech možnost, že byste šla na mateřskou?
- (pokud děti máte a personalista to ví) Když bude vaše dítě nemocné, máte zajištěné hlídání?
- Kolik vám je let?
- Jste vdaná, nebo svobodná? A plánujete případně svatbu?
- Jaký je aktuálně váš zdravotní stav?
- Máte čistý trestní rejstřík? (vyjma povolání, kde je to předpoklad pro jejich vykonávání)
- Jsou vaši rodiče Češi? Jaký je váš původ?
- Jste věřící? V co věříte?
- Jaká je vaše výška/váha?
Paragraf 316 odst. 4 zákoníku práce navíc říká, že zaměstnavatel může chtít po svých zaměstnancích pouze ty informace, které bezprostředně souvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem. Jinými slovy, to samé, co patří mezi nezákonné dotazy na pohovoru, následně platí i pro vztah zaměstnavatele k zaměstnanci. Jako všude mohou i zde existovat výjimky, ale ty musí mít vždy pádný věcný/právní důvod a zaměstnavatel je povinen informace požadovat přiměřeně situaci.
Pokud nevhodnou otázku týkající se mateřství, dětí či jiných aspektů vašeho soukromého života dostanete, není samozřejmě potřeba reagovat ihned podrážděně nebo svůj protějšek osočit z porušení zákona. Zdvořilost a slušnost by (za předpokladu neutrálního položení otázky) vždy měly být na prvním místě.
Není-li vám dotaz z nějakého důvodu komfortní nebo považujete-li jej za diskriminační, je vhodné reagovat například otázkou, jak taková informace souvisí s vaší kvalifikací či praxí pro danou pozici a s jejím vykonáváním. Na místě rovněž není strach z toho, že pohovor svým případným rozhořčením pokazíte a práci nedostanete – uvědomte si spíš, jestli opravdu chcete pracovat ve firmě, kde jsou podobné dotazy normální již při pohovoru.