Její Zápisník alkoholičky se stal předlohou filmu. Jak dnes žije Michaela Duffková?
Zápisník alkoholičky právě teď na prima+
Michaela Duffková se nebála jít s kůží na trh a odkryla české společnosti alkoholismus u žen. „Když se jednou stane člověk alkoholikem, navždy jím zůstane,“ říká matka, spisovatelka a držitelka ceny Magnesia Litera za blog Zápisník alkoholičky, který se stal předlohou stejnojmenného filmu.
Strhující český film Zápisník alkoholičky režiséra Dana Svátka se vrací k tématu pití a alkoholu. Tentokrát z pohledu ženské závislosti. A stejně jako v případě tragikomedie Úsměvy smutných mužů, která vznikla podle autobiografického bestselleru Josefa Formánka, vychází ze skutečných prožitků. Ty na svém blogu Zápisník alkoholičky sdílela Michaela Duffková, jež za svou autentickou zpověď získala cenu Magnesia Litera. V hlavní roli exceluje Tereza Ramba. Dále hrají Miloslav König, Martin Finger, Miroslav Hanuš, Jan Plouhar, Oskar Hes nebo Barbora Lukešová. Zápisník alkoholičky měl premiéru 11. července 2024.
Sledujte film Zápisník alkoholičky od 15. prosince online na prima+
Když se řekne alkoholička, vyvolává to představu neupravené a osamocené trosky, která tajně schovává flašky po bytě. Pravda je však taková, že problémy s alkoholem mají podle statistik ženy se středoškolským a vysokoškolským vzděláním, často s úspěšnou kariérou. Takovou měla i bloggerka a spisovatelka Michaela Duffková, která začala pít po narození dcery.
„Mně to šlo rychle. Byla jsem na mateřské dovolené, když jsem začínala skleničkou, dvěma. Dceři bylo pět měsíců, když jsem přestala kojit a začala pít. Nejprve ze skleniček, pak z hrníčku, nakonec z flašek, a pak už jsem jenom zvyšovala objem flašek,“ přiznala bez obalu Michaela Duffková v 7 pádech Honzy Dědka, jejíž závislost na alkoholu trvala přes tři roky.
Alkohol kupovala ve velkém a dělala si dobře utajené zásoby. „V určité době jsem střídala tři vinotéky, kupovala jsem víno po dvou litrech. Kupovala jsem i do zásoby čtyři litry, ale pro alkoholika to není do zásoby, ale na hned. Schovávala jsem prázdné lahve do šatníku, pod prádlo, za odpadkový koš. Flašky se dají schovat i do nádržky na vodu na toaletě, pod postel, do nočního stolku, různě. Nacházela jsem je i rok po léčbě,“ svěřila se v pořadu 7 pádů Honzy Dědka.
Než šla na léčení, aktivně pila tři roky. Většina alkoholiček pije sama – na rozdíl od mužů alkoholiků, kteří mají alkohol často spojený se sociálním kontaktem. Ženy umějí problém s alkoholem výborně skrývat i několik let a ve svých rolích dlouhodobě fungují stále dobře, aniž by si okolí čehokoliv všimlo.
„Byla jsem ambiciózní, cílevědomá, ale stala se ze mě troska, neměla jsem chuť do života. Alkohol mě zásadně proměnil… Alkoholik si neuvědomuje, že může přijít o všechno. Jediné, na co se upnete, je ráno odejít do práce a odpoledne už držet flašku a dostávat se do stavu, kdy nebudu muset přemýšlet nad tím, co se děje kolem mě,“ prozradila v rozhovoru pro DVTV.
Snímek z filmu Zápisník alkoholičky. Hlavní roli ztvárnila Tereza Ramba. Zdroj: CNN Prima NEWS
Zakladatelka blogu dlouho tušila, že má problém, ale neřešila ho ani ve chvíli, kdy ji kvůli pití na čas opustil manžel. Schopnost chodit do práce a vydávat ze sebe dobré výsledky a zároveň se postarat o dítě, jí pomáhala utvrzovat se v tom, že není důvod, proč něco takového řešit. Její dcera byla v té době hodně malá a autorka blogu si je tak jistá, že si problémů rodičů ani nevšimla.
Přečtěte si také: Pitím k vysněné váze? Alkorexie trápí čím dál více mladých žen. Cesta do pekel, míní psychiatr
K rozhodnutí začít se léčit musí podle Duffkové každý přijít sám, jinak nemá alkoholik šanci na úspěch. Ačkoli je dnes už abstinující alkoholičkou, sama přiznává, že jsou jisté momenty, kdy přicházejí krize. „Náročné jsou pro mě zejména situace, kdy mám strach o své blízké,“ svěřila se Michaela Duffková s tím, že se špatné myšlenky snaží zahnat obyčejnou vodou. Jednou z velkých krizí bylo pro Michaelu například výročí úmrtí otce, který boj se závislostí na alkoholu prohrál. „Říkala jsem si, že tohle se mě nikdy nemůže stát a nejsem na tom tak špatně,“ přiznala v rozhovoru pro Nový den se slovy, že jí trvalo rok a půl, než se od přiznání problému šla léčit.
S manželem Ondřejem založili Centrum Alkos. „Na léčebnu se čeká půl roku. Rozhodla jsem se, že založím Centrum Alkos, aby lidé nemuseli na léčbu čekat a aby se jim dostala nejkvalitnější léčba, jaká je teď možná,“ říká spisovatelka.
Autor článku
redakce Prima Ženy
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
