Na gauč si lehněte nejdříve v půl deváté večer. Snížíte si tak riziko infarktu

O tom, zda nám někdy po padesátce bude hrozit infarkt nebo jiné problémy se srdcem a oběhem, se rozhoduje mnohem dříve. Riziko sice stoupá s věkem i s váhou, ale hodně se odvíjí i od toho, jak žijeme v nějakých třiceti, čtyřiceti letech. Roli přitom hrají zdánlivé maličkosti. Třeba to, jak snídáme a v kolik se večer úlevně svalíme na gauč.

Je čemu předcházet, nemoci srdce a cév jsou v Česku nejčastější příčinou úmrtí a lidem výrazně zkracují život. Podle lékařů to souvisí především se špatným životním stylem Čechů. „Lidé se málo hýbou, nejí dost ovoce a zeleniny a hodně solí. Libují si také v konzumaci tuků a alkoholu a často kouří. To vše vede k vysokému krevnímu tlaku. Jeho příčinou jsou i jiné přidružené choroby, například cukrovka a obezita,“ vysvětlila praktická lékařka Kateřina Javorská.

Pro představu, například s vysokým krevním tlakem se v Česku potýká stále více lidí. Zatímco před deseti lety jich bylo přibližně 1 780 000, v roce 2023 se s hypertenzí léčilo už více než 2 210 000 osob. A to se další potenciální pacienti neléčí, protože nechodí na prevenci a tak netuší, že se jich tento problém rovněž.

Zatímco doporučení „dbejte na prevenci“ zní trochu nudně, po převedení na praktické rady je hned jasné, jak by to mělo vypadat. Přesně tohle udělal britský kardiolog Jonathan Behar z londýnské Nemocnice krále Edwarda VII., kde se léčí například i členové královské rodiny. Co všechno každý den dělá nebo nedělá a vy byste to měli zkusit stejně?

1. Dejte si snídani prospěšnou vašemu srdci

Pokud jde o hubnutí, nemají ani odborníci jasno, zda je nebo není nutno snídat. Pokud jde o srdce, přiklání se k tomu, že rozhodně ano, třeba s ohledem na tuto studii. Vynechávání ranního jídla totiž zvyšuje riziko rozvoje nemocí srdce a cév.

Když se nasnídáte a zvolíte vhodné potraviny, nemusíte se bát, že vás během dne bude honit mlsná a vy pak sníte kdeco. Klidně si dejte müsli nebo ovesnou kaši, ale jen menší porci, kterou si osladíte ovocem. Pozor na džusy, upozorňuje lékař, je v nich minimum vitamínů či vlákniny, zato spousta cukru.

2. Zdravá svačina ve tři odpoledne

Není hřích si dát během dne svačinu, i když jste snídali a posléze přiměřeně obědvali. Menší svačinou ve tři odpoledne zabráníte poklesu energie, který spoustu lidí přepadá někdy po páté odpolední. Svačina by to ale rozhodně měla být zdravá - třeba jablko s kouskem sýra, což vám dodá energii a zároveň bílkoviny. Poslouží i skyr nebo bílý jogurt, vyhněte se kysaným ovocným mléčným nápojům, jsou mocně doslazované.

Přečtěte si také: Stačí změnit pár věcí, abyste žili o šest let déle. Základem je kvalitní spánek

3. Jezte jídla prospěšná srdci

Nemusíte držet nějakou extrémní dietu a hladovět, ale na talíř si dávejte potraviny, které vám nebudou zbytečně zkracovat život - britský kardiolog doporučuje středomořskou dietu, je v ní hodně ovoce, zeleniny a ryb, případně drůbeže. Na rozdíl od jižních národů ale zároveň omezte pití vína. A zkuste se zbavit záliby v uzeninách, pokud pro ně máte slabost, stejně jako vysoce průmyslově zpracovaným potravinám. Naposledy jezte dvě až tři hodiny před tím, než si půjdete lehnout.

4. Jednou denně jděte na rychlou procházku

Rychlá dvacetiminutová procházka jednou denně může výrazně prospět srdci, protože pomáhá rozproudit krevní oběh, snižuje tlak a tím i riziko kardiovaskulárních onemocnění. Čtyřicet minut je lepších než dvacet, ale i deset je lepší než nic.

5. Pořádně spěte

Dobrý spánek souvisí s naším zdravím více, než si většina lidí myslí. Dospělí lidé by měli spát sedm až osm hodin denně, někdo potřebuje dokonce devět hodin. Studie dokazují, že kratší spánek zvyšuje tlak a tím i riziko infarktu či mrtvice.

6. Buďte dobré mysli

Studie prezentovaná na kongresu Evropské kardiologické společnosti v roce 2023 ukázala, že lidé s ischemickou chorobou srdeční, kteří pravidelně sledovali komediální pořady, na tom byli zdravotně lépe než ti, kdo se dívali na dokumenty o vážných tématech.

Má smysl usilovat o dobrou náladu a občas se smát, protože to spouští uvolňování endorfinů, které snižují stres a hladinu kortizolu, což v konečném důsledku prospívá srdci. Navíc se díky tomu zlepšuje průtok krve a posilují cévy.

A tohle prostě nedělejte, škodí to srdci

Některým věcem je prostě lepší se vyhnout. Pokud jde o srdce, jsou podle Jonathana Behara čtyři:

Pokušení

„Snažím se nemít kolem sebe příliš lákavých věcí, jako jsou čokoládové pomazánky, tučné lupínky a slazené nápoje,“ říká kardiolog. Neznamená to, že už si nikdy nebudete moci dát nutellu, ale nechte si tuhle možnost třeba na hotelovou snídani a nekupujte si celé balení domů. Platí to o všech věcech, které jsou velmi sladké, velmi slané a obsahují mnoho nasycených tuků.

Lenost

Srdci dělá dobře dostatek pohybu, přičemž se nepočítá jen to, že si jdete zaběhat nebo zaplavat. Choďte po schodech místo, abyste jezdili výtahem, jděte na vzdálenější zastávku MHD, nejezděte na kafe ke kamarádce autem. Funguje cokoli, co vám trochu rozproudí krev.

Gauč před 20:30

Tohle je takový malý, ale velice efektivní trik. Nelehejte si doma na pohovku, ať už se čtením či k televizi, před půl devátou večer. To, že zůstanete na nohách, pomáhá spalovat kalorie. Zároveň vás to udržuje činorodými.

Osamělost

Tohle potvrzují i studie. Lidé, kteří mají málo přátel, neudržují kontakty s ostatními a nevěnují se žádným koníčkům, mají vyšší pravděpodobnost potíží se srdcem a oběhem.

Video: Podívejte se na zprávu o čidlu, které pozná infarkt

U infarktu rozhodují minuty

Kromě prevence je dobré vědět, co a jak rychle udělat, když člověka postihne infarkt. Ten nastává, pokud se srdeční sval dostatečně neprokrvuje. Typicky kvůli ucpání nebo kritickému zúžení tepny, která ho zásobuje krví.

Jakmile pacienti pozorují příznaky infarktu, je důležité dostat se do rukou lékařů včas – rozhodují doslova minuty. Každý, kdo zaznamená příznaky jako silná bolest na hrudi, dušnost, celková slabost a u žen to bývá i žaludeční nevolnost, by neměl čekat déle než deset minut a zavolat záchranku.

„Obecně platí, že je lepší přijít s potížemi stokrát zbytečně než jednou pozdě,“ vysvětluje profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti. Pokud do nemocnice dojede do hodiny, má člověk šanci 96 procent, že infarkt přežije ve velmi dobrém stavu a jen s malou jizvou na srdci.

Zdroje: www.thesun.co.uk, www.healthline.com, www.uwhealth.org

Ve kterých měsících je pravděpodobnost infarktu vyšší?