4. dubna 2024 06:00
Ema BártováStačí změnit pár věcí, abyste žili o šest let déle. Základem je kvalitní spánek
Prodloužit život, alespoň o kousek. Na tohle odvěké přání se snaží najít odpověď i moderní medicína a současná věda. Odpovědí, kterou nabízí, není zázračný elixír, ale změny v našem životním stylu. Lékaři přesně spočítali, co bychom si měli hlídat, pokud si chceme prodloužit život.
Nejvíce lidí umírá na nemoci srdce a cév. Není proto zase tak překvapivé, že to jsou právě kardiologové, kdo přichází s konkrétními a odborně podloženými doporučeními, jak snížit riziko předčasného úmrtí a navíc prožít co největší část života ve zdraví, bez komplikací.
Zdravé srdce totiž znamená pomalejší stárnutí.
Stačí k tomu osm zdravých návyků označovaných jako „Lfe’s Essential 8“, které dala nedávno dohromady American Heart Association. Efekt jejich dodržování potvrdila velká studie prezentovaná na nedávném výročním zasedání této odborné společnosti ve Filadelfii. Podle ní je výsledkem jejich dodržování zpomalení biologického stárnutí o šest let. American Heart Association je celosvětově uznávaná odborná společnost.
Dobře spát, dobře jíst
O jakou osmičku doporučení jde?
- kvalitní spánek
- nekouření
- pravidelná fyzická aktivita
- zdravá strava
- přiměřená hmotnost
- hladina cukru v normě
- hladina cholesterolu v normě
- krevní tlak v normě
V rámci studie vědci sledovali 6 500 dospělých, které rozdělili do skupin s vysokým, středním nebo nízkým kardiovaskulárním zdravím. Zjistili, že lidé s vysokým kardiovaskulárním zdravím byli fyziologicky mladší než odpovídalo jejich biologickému věku - bylo jim v průměru 41 let, ale biologicky pětatřicet. Naopak se ukázalo, že lidé s nízkým kardiovaskulárním zdravím stárnou rychleji, než se očekávalo. Sledovaným jedincům bylo v průměru 53, ale jejich průměrný biologický věk byl 57.
Výsledky studie v zámořském tisku komentoval například genetik Moshe Szyf, který se na ní nijak nepodílel. Podle něj se ukazuje, že náš životní styl může skutečně ovlivňovat funkci imunitního systému, metabolismu, kardiovaskulárního systému a mozku a může mít nepříznivé účinky na naše zdraví. Připomněl zároveň, že kladně se mohou projevit i malé změny v našem chování.
Přečtěte si také: Nebezpečná doba plastů: Do těla se dostanou konzumací ryb i pitím sáčkového čaje
Do postele už před půlnocí
Není náhodou, že mezi doporučeními se na prvním místě objevuje kvalitní spánek, který by měl trvat sedm až osm hodin denně. „Ti, kdo spí dobře, dostatečně dlouho a ideálně před půlnocí, mají výrazně nižší riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a mozkové mrtvice,“ říká předseda České kardiologické společnosti profesor Aleš Linhart.
Zásadní roli spánku prokázala jiná velká studie zaměřená na zdraví srdce, prezentovaná předloni na kongresu Evropské kardiologické společnosti. Francouzští vědci analyzovali souvislost mezi kvalitou spánku a kardiovaskulárními příhodami s ohledem na další faktory, jako byl například věk, pohlaví, zaměstnání, kouření, hmotnost nebo výskyt infarktu, mrtvice či náhlého srdečního úmrtí v rodině.
„Francouzští kolegové hned zpočátku zjistili, že optimálně spí pouze deset procent lidí. V prvních osmi letech se u 274 účastníků rozvinulo ischemické onemocnění srdce nebo cévní mozková příhoda,“ vyčíslil profesor Linhart. Dobří spáči podle něj měli o 75 procent nižší riziko infarktu a dalších chorob srdce a mrtvice než ti, kdo spali opravdu velmi špatně. Studie také ukázala, že lépe jsou na tom „ranní ptáčata“. Ke kvalitnímu spánku by podle českých kardiologů měli vést rodiče už malé děti, tak, aby si zvyk odnesly do dospělosti.
Mohlo by vás zajímat: Domácí ovzduší horší než u dálnice. Jak se zbavit zplodin ze sporáků, čističů a svíček
Bez doktora to nepůjde
Kladný efekt odborných doporučení se projevil tím spíše, pokud člověk zároveň chodil na preventivní prohlídky. Někdy totiž nestačí žít zdravě a dodržovat všechny rady týkající se třeba právě srdce, protože například zvýšený cholesterol může mít i člověk mladý, štíhlý a se vzornou životosprávou, roli totiž hrají i geny.
Co byste měli vědět o infarktu? Podívejte se
„Příčinou může být především nevhodná strava, dědičné faktory, dále obezita, ale i jiná onemocnění, jako je například diabetes či onemocnění štítné žlázy. Léčba zvýšeného cholesterolu je obvykle celoživotní a nelze ji po dosažení optimálních cílových hodnot ukončit,“ popisuje kardiolog Pavel Poláček z pražské kliniky Canadian Medical. Zdědit lze také například sklony k vysokému tlaku a i v takovém případě je nutné užívat léky, zdravý životní styl nemusí stačit.
Zdroj: www.heart.org, www.ncbi.nlm.nih.gov, Česká kardiologická společnost
Autor článku
Ema Bártová
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
