Jak volí ženy: Touží po dominantním muži? Hlasují citem a srdcem? Experti mají jasno

Prezidentské volby jsou za rohem a na Hradě by ráda usedla žena. Může Danuše Nerudová počítat s tím, že ji Češky automaticky podpoří? Nebo voličky budou preferovat silné muže, kteří již obstáli jako lídři ve svých oborech? Jak se vlastně ženy rozhodují? Tvrzení, že něžné pohlaví volí srdcem a na základě emocí, je poměrně rozšířené, má ale reálný základ? Redakce Prima Ženy oslovila experty s dotazem, jak vlastně volí ženy.

Redakce Prima Ženy položila jednoduchý dotaz psychologovi Jeronýmu Klimešovi, odborníkovi na politický marketing Karlu Komínkovi a sociologovi Vojtěchu Bednářovi. Čtvrtou oslovenou s dotazem, jak volí ženy, je advokátka Klára Long Slámová, tedy žena, která kandidaturu na Hrad oznámila, pak ji ale stáhla.

Jak volí ženy?

Psycholog Jeroným Klimeš trefně poznamenal, že ženy se v mnoha situacích chovají jinak než muži. A bude to prý patrné i při prezidentských volbách.

„Samozřejmě, ženy a muži jsou dost odlišní, takže spoustu věcí dělají zcela odlišně. Ať je to výběr dárků, výběr oblečení, způsob nakupování, nebo chování ve volbách,“ konstatoval pro Prima Ženy psycholog Jeroným Klimeš.

Sociolog Vojtěch Bednář je přesvědčen, že ženy se rozhodují podle toho, jaký na ně kandidáti či kandidátky udělají dojem.

„Můžeme říci, že se ženy rozhodují více podle dojmu než podle dat a výrazněji akcentují to, jak na ně daný kandidát nebo kandidátka působí, než aby hodnotily nějaká, řekněme tvrdá data či jejich dosavadní činy. To je dáno malinko odlišným vnímáním a chápáním situací okolo nás. Což zároveň znamená, že chce-li jakýkoli kandidát specificky na ženy zapůsobit, musí se této skutečnosti přizpůsobit,“ odpověděl pro web Prima Ženy sociolog Vojtěch Bednář.

Podobné články

Odborník na politický marketing Karel Komínek pak vypozoroval, že ženy mají rozvinutý smysl pro sociální otázky, a proto slyší na různé výzvy spojené s problematikou pomoci či mezilidské sounáležitosti.

„Ženy historicky vždy inklinovaly spíš ke stranám, které měly nějaký sociální aspekt, vykazovaly větší empatii a například kladly větší důraz na starost o slabší. Netroufl bych si ale tvrdit, že muži jsou rozhodně více pravicoví a ženy levicové, nejde o žádný dramatický rozdíl v preferencích,“ sdělil svůj pohled na volby Karel Komínek s tím, že v případě prezidentských voleb jde hlavně o osobnost konkrétního kandidáta, takže jak ženám, tak mužům může imponovat konkrétní styl chování. A kdo z prezidentských kandidátů má lepší vizi pro Českou republiku? Sledujte živě superdebatu Hledá se prezident ve středu ve 20:15 na Primě a na CNN Prima NEWS.

Kdo se upnul k Nerudové?

Advokátka Klára Long Slámová z boje o Hrad vycouvala, ale dál bedlivě sleduje prezidentskou kampaň jednotlivých kandidátů a také mapuje nálady, jaké panují na sociálních sítích. Long Slámová je přesvědčená, že univerzální odpověď na otázku, jak volí ženy, neexistuje.

„Podle mě tady nejde paušalizovat. Pohybuji se na Instagramu, Facebooku a Twitteru a podle diskusí na těchto základních sociálních sítích vidím, že vše je tady rovnoměrně rozložené, pokud jde o rozhodování na základě emocí nebo jen na základě toho, zda je někdo žena, či muž, či že má někdo nějaké politické zkušenosti. Já se nesetkala s tím, že by paušálně ženy volily více podle emocí,“ odpověděla advokátka s tím, že ale vnímá, že některé skupiny žen se přimkly k Danuši Nerudové na základě víry, že prezidentka jim zajistí lepší postavení ve společnosti.

Podobné články

„Mezi ženami existuje určitá skupina, o které už mohu hovořit, že se rozhoduje pouze podle určitých znaků. Ty ženy, u kterých jsem si toho všimla, jsou ve většině případů nějakým způsobem nespokojené se svým životem a vztahy, mnohé z nich sice mají tzv. rozjeté kariéry, ale mají i tak pocit, že jsou nedoceněné, což je vidět například na historii jejich příspěvků. Tyto ženy volí zejména podle emocí a vkládají do toho dost emocí a volí například paní Nerudovou jen proto, že je žena. Tyto osoby mají jakýsi falešný pocit, že když na Hradě bude žena (a je jim vlastně i skoro jedno jaká), takže ony jako ženy budou mít tzv. větší zastání ve společnosti. Paušálně jsem se tedy s volbou podle emocí u žen nesetkala, ale u určité specifické skupiny žen ano,“ upřesnila Klára Long Slámová.

Podobné články

Hledá žena bezpečnou mužskou náruč?

Sociolog Bednář souhlasí s tím, že pro některé ženy může být žena na Hradě lákavou představou, ale ihned dodává, že nelze zevšeobecňovat, protože pro další skupinu žen bude lákadlem dominantní muž ve vedoucí roli.

„Z mého pohledu, tedy z pohledu esencialisty, je to tak, že žena bude za standardních okolností tíhnout spíš k tomu, aby volila dominantního muže,“ řekl Bednář. „A to z toho důvodu, že žena primárně potřebuje a vyhledává klid. Ten může být z jejího pohledu zajištěn jen ve stabilním, předvídatelném prostředí, které může nastat jen v okamžiku, kdy vládne jasně stanovená autorita,“ poznamenal oslovený sociolog.

Proč je důležité jít k volbám? Odpovídají známé osobnosti:

Úspěšné vytvoření takového dojmu pak sociolog vnímá jako jasnou výhodu daného kandidáta u ženské voličské obce. Zároveň však dodal, že existují specifické situace, v nichž by ženy mohly výrazněji inklinovat k ženě kandidátce: „Ženy volí ženy buď v okamžiku, kdy mají pocit, že pro ně žádný z kandidátů definici dominantního samce nesplňuje, anebo pokud v agendě dané kandidátky existuje otázka, která je opravdu specificky jejich.“

Takovou situaci pak pan Bednář ilustroval na konkrétním příkladě: „Můžeme si to představit tak, že by se například nyní hlavním tématem prezidentských voleb stalo prodloužení mateřské dovolené. V takovém případě by nastala větší inklinace žen k volbě ženy, neboť by ji považovaly za lepšího zástupce a arbitra pro takovou otázku stejně jako za někoho, kdo ten jejich daný problém dokáže lépe vyřešit.“

Podobné články

Pokud některé voličky ve skupině kandidátů nenajdou muže, který je pro ně chlapem s velkým CH, tak se podívají, co jim nabízí žena. Podle psychologa Jeronýma Klimeše je pochopitelné, že Nerudová akcentuje ženství. S tímto prvkem v kampani Babiš ani Pavel hrát nemohou.

„Určitě můžeme říci, že fakt, že Danuše Nerudová je žena, opravdu řadu žen motivuje k tomu, aby volily spíše ji, jelikož mají pocit, že jim bude více rozumět a podobně. Tento jev existuje, je měřitelný, ale nemůžeme říct, že by byl zcela dominantní a hrál při rozhodování žen klíčovou roli,“ vysvětlil Klimeš.

V Česku stále přetrvávají konzervativní stereotypy

Karel Komínek také připomíná, že ženy kandidátky to stále mají kvůli stereotypům a konzervatismu v politice těžší. „Z pohledu kandidátky je ženské pohlaví do jisté míry výhodou i nevýhodou. Na jednu stranu už samotný fakt, že jste ženou mezi čistě mužskými kandidáty, vás činí zajímavou a nějakým způsobem vyčníváte,“ popsal Komínek.

„Ale na druhou stranu zde stále máme zažité vzorce, díky kterým si jako žena můžete dovolit v některých ohledech mnohem méně než muži. Zejména z pohledu nějakého agresivnějšího vystupování. Zatímco u muže nikomu jistá míra agrese nepřijde zvláštní, u ženy může veřejnost stejnou míru agrese vnímat jako přes čáru a ihned si ji spojovat s asociací, že je daná žena zřejmě hysterická a podobně,“ dodal muž, který se specializuje na analýzy voleb a politického marketingu.

Podobné články

Karel Komínek se také domnívá, že Česká republika na ženu prezidentku stále není zcela připravená: „Měl jsem možnost vidět statistiky neveřejného charakteru, které říkaly, že pro Andreje Babiše by například bylo lepší, kdyby měl v druhém kole proti sobě Danuši Nerudovou. A to čistě proto, že spousta obyvatel, ačkoli to pro řadu lidí z novinářské obce či velkých měst může vypadat zvláštně, stále nevnímá ženu jako vhodnou prezidentku. Jinými slovy, Česká republika jako společnost ještě do této fáze nedozrála a fakt, že kandiduje žena, v Češích stále kvůli jejich konzervativismu vzbuzuje jistou formu nevole. Pro určité lidi pak z tohoto pohledu může být pohlaví rozhodovacím faktorem. Ne proto, že by pro ně bylo jakkoli klíčové, ale prostě jen proto, že si ženu prezidentku neumí představit,“ dodal expert na politický marketing.

Fakta versus dojem

Sociolog Vojtěch Bednář také naznačil, jak moc jsou ženy věrné kandidátům, které si na základě dojmů a empatie vybraly, pokud se u těchto kandidátů objeví problém.

„Neřekl bych, že jsou ženy vyloženě loajálnější, ale pokud se na jejich kandidáta nějaká kauza objeví, je pro ně důležitější zachování dojmu než změna na faktické bázi.“ Tento vzorec chování pak sociolog ilustroval na konkrétní aktuální situaci. „Jako příklad můžeme použít zrovna aktuální událost, kdy soud osvobodil bývalého premiéra Andreje Babiše, který byl mediálně již mnohokrát za kauzu Čapí hnízdo popraven. Tento právní akt je samozřejmě důležitý a jednoznačně situaci okolo jeho osoby mění. Na druhé straně však nemění dojem, který on kolem sebe vytváří. Jinými slovy, pokud okolo sebe kandidát dokáže vytvářet poměrně stabilní dojem, pak se jeho preference ze strany žen nebude i v případě takovýchto změn kriticky měnit,“ zakončil svou analýzu chování voliček Vojtěch Bednář.