Jan Bendig promluvil o zdraví: Když moje rodina vidí nemocného, odplivne si
Jan Bendig o zdraví
Třicetiletý zpěvák Jan Bendig moc dobře ví, jak se cítí lidé, kteří bojují s depresí. Sám si v minulosti prožil těžké splíny, kdy uvažoval také o tom, že skončí svůj život. V rozhovoru pro Prima Ženy zpěvák popsal, proč si jeho rodina odplivne, když vidí nemocnou osobu.
Honzo, potkali jsme se při soustředění finalistů ankety Anděl mezi zdravotníky a ty máš na sobě outfit, který připomíná oděv pro pacienty před operací...
Je to tak, mám na sobě oděv pro pacienta. Dnes jsem měl fotit, jak sedím na zdravotnickém křesle, měla mě vozit sestřička, ale my jsme pověrčivá rodina, takže jsem si do křesla nakonec sednout nechtěl.
Jak myslíš tu pověrčivost? Říkáte si doma, abyste na sebe nepřivolali nemoc?
Přesně tak. My nesmíme držet v ruce berle nebo si hrát s kolečkovým křeslem, když nám nic není. Nebo nesmíme říkat nahlas, že jsme nemocní, když nejsme. Máma s tátou by mě za toto zabili.
Je to zvyk v romské komunitě? Nebo je to zvyk jen u vaší rodiny?
Znám tyto pověry od více Romů. Když vidíme někoho nemocného, tak mu samozřejmě přejeme, aby se uzdravil, ale uděláme taky tfujtfujtfuj (Bendig si bokem odplivne, pozn. red.), aby se to někomu z rodiny nestalo. Nebo si klepeme na zuby. Stačí, když vidím, že má někdo chřipku... to nás tak nějak chrání (Bendig se začne smát, pozn. red.).
A to vaše odplivnutí funguje?
Já si myslím, že ano, já to dělám pořád. Dnes tady před tím kolečkovým křeslem jsem odplivl snad dvacetkrát.
Jaký jsi pacient? Co řekne lékař, tak je pro tebe svaté? Nebo švindluješ a o těch lékařských radách si myslíš svoje?
Já určitě nešvindluji, já jsem ten typ, který vše bere přesně podle toho, jak mu to lékař předepíše, i když je to obyčejná medicína na kašel. Já to všechno beru přesně podle té doporučené rysky, abych to měl přesně, můj partner Lukáš mi za to někdy i nadává, že to přeci nemusím brát tak přesně a vážně, že když si dám trochu navíc, že si nemám myslet, že umřu.
Jedna věc je zlomená noha či rozříznutý prst... Ale dnes mladá generace trpí hodně na nemoci duše, mladí lidé mají deprese, smutek, strachy... Čím to podle tebe je, že takových psychických poruch je dnes mezi mladými tolik?
Já si tím také procházel, tak vím, o čem mluvím. Já měl panické ataky a do toho deprese, takže to rozhodně nebylo příjemné období. Odstartovala mi to nejistota, nevěděl jsem, co se mnou bude. Bylo to období, kdy jsem byl bez peněz. To vyvolávalo stavy, že jsem najednou nemohl dýchat, měl jsem úzkost... Trvalo to čtyři roky, než jsem se z toho dostal. Tahle doba je šílená. Člověk ráno vstane a místo toho, aby si dal v klidu kafe a šel se umýt, tak hned vezme telefon a jede TikTok a Instagram a tyhle věci a vidí tam ten dokonalý svět, který chce také mít, ale třeba ho nemá... Kvůli tomu si myslím, že jsou ty stresy a deprese.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zpěvák Jan Bendig měl dopravní nehodu. Jeho luxusní mercedes je na odpis
Jak ses z těch splínů a depresí dostal ty? Přišel úspěch a peníze a bylo to najednou lepší?
To nebylo kvůli penězům... Víš, já tak strašně moc chtěl zpívat, mě nic jiného nezajímalo, já se hrozně moc chtěl věnovat hudbě, to bylo to jediné, co mě zajímalo. Já chtěl stát na pódiu a zpívat, ale mně se to nedařilo. Pak to přišlo, trochu se to lepšilo, ale dál jsem zažíval ty panické ataky, i třeba na pódiu, trvalo to strašně moc dlouho. Mě pak pomohlo sledovat na internetu videa od lidí, kteří si tím také procházeli, a v těch videích učili lidi dýchat. Tak jsem se na to koukal a učil se dýchat. Nechápu jak, ale fakt mi to pomohlo. Všichni mi říkali, ať si vezmu prášky, samozřejmě prášky jsou důležité, ale já je vysadil a začal to řešit dýcháním.
Celý rozhovor s Janem Bendigem najdete v úvodu článku.