Režisér Jiří Sequens poznal charaktery známých herců. Kdo byl frajer a kdo zklamal
Od narození filmového režiséra Jiřího Sequense, který je podepsán například pod seriály Hříšní lidé města pražského nebo kontroverzními Třiceti případy majora Zemana, uplynulo sto let. Zatímco za totality se mu nejslavnější čeští herci podbízeli, dvořili, nosívali dárky, jen aby je obsazoval, po revoluci se k němu otočili zády, a když ho potkali na ulici, přecházeli na druhou stranu chodníku.
Právě kvůli seriálu Třicet případů majora Zemana, který vznikal v době hluboké normalizace k 30. výročí vzniku SNB, režiséra Jiřího Sequense po revoluci řada lidí odsoudila. „Byl to vzdělaný člověk, měl zkušenosti, věděl, jak to v dějinách chodí, takže to nesl pragmaticky. Spíše mu vadilo, jak se lidé, kterým dával role, které bral jako své přátele a kterým pomohl a proslavil je, se jako mávnutím kouzelného proutku změnili. Jejich chování k němu se obrátilo o sto osmdesát stupňů. Přerušili s ním veškerý kontakt, přestali zdravit, na ulici přecházeli na druhý chodník. Tohle ho hodně zklamalo,“ popsal pro Prima Ženy režisérův syn Jiří, který pokračuje v umělecké tradici a věnuje se herectví.
Otce prý nejvíce zklamala herečka Stella Zázvorková a herec Josef Vinklář. V době totality, když byl Sequens v kurzu, chodili k nim domů několikrát týdně a v podstatě patřili do rodiny. Když se změnil režim a režisér přestal točit, najednou pro ně přestal existovat. Mezi herci se však našla i jedna vzácná výjimka. „Kdo zůstal pořád stejný, byla herečka Jana Šulcová, naše celoživotní kamarádka. To byl jediný člověk, který se nezměnil. Velmi si jí za to vážím,“ uvedl Sequens mladší.
Na pohřbu promluvil Brzobohatý. Většina herců se rozloučit nepřišla
Když jeho tatínek v lednu roku 2008 ve věku 85 let zemřel, většina herců ani nepřišla na pohřeb. „Pár jich tam bylo, ale ti, které jsem čekal, nepřišli. Jmenovat je ale nebudu. Nad rakví promluvil Radek Brzobohatý. Ten byl mimochodem hlavní adept na hlavní roli majora Zemana, ale nakonec se táta rozhodl pro Vladimíra Brabce. Radek byl fajn chlap,“ prohlásil Jiří.
V době totality, když byl režisér Sequens na výsluní, svého významného společenského postavení nezneužíval. „Žili jsme si dobře, stejně tak jako ostatní lidi, co tenkrát točili filmy nebo v nich hráli. Třeba auto jsme měli fiata 27. Ti, co v tom uměli chodit, se špatně neměli. Někdo dostal luxusní bydlení, někdo jezdil vrtulníkem na lovy, na mejdany na zámečky. Ale i tohle bych nechtěl moc rozvádět do detailů. Mohu odpovědět, jaké výhody jsme měli my. Táta dostal kartičku, že může parkovat tam, kde se jinak nesmělo, jinak nic. Nebyl ten typ člověka, který by toho využíval, neměl to rád. Mě například nepustili ani do Jugoslávie, nedostal jsem výjezdní doložku,“ prozradil potomek slavného režiséra.