Laura (16): Máma vyslepičí svým známým všechno z mého soukromí. Už jí radši nic neříkám
Laura už si před vlastní mámou radši hlídá každé slovo, protože její tajemství často končí u cizích lidí. Zdroj: Jozef Polc / Stock Budget / Profimedia
Dřív jsem mámě říkala úplně všechno a měla pocit, že jí můžu věřit víc než komukoliv jinému. Jenže postupně jsem zjistila, že moje trapné momenty, problémy i tajemství probírá s klientkami v salonu, tetou i sousedkami. Dnes už si před vlastní mámou dávám pozor skoro na každé slovo.
Nikdy jsem přesně nepochopila, proč má moje máma potřebu vyprávět o mně všechno cizím lidem. Dlouho jsem si říkala, že je prostě ukecaná, a tak trochu drbna. Že některé ženské probírají své děti s ostatními stejně jako recepty nebo slevy v obchodě. Jenže pak jsem začala narážet na situace, po kterých jsem měla chuť zalézt do pokoje a nevylézt alespoň do třiceti.
Ve čtrnácti se mi udělal obrovský zanícený pupínek přímo mezi obočím. Vypadalo to strašně a já kvůli tomu dva dny odmítala sundat mikinu s kapucí. Máma mě tehdy uklidňovala, že to není tak hrozné a skoro to není vidět. Pracuje v kosmetickém salonu a občas mě tam o víkendech tahala s sebou. Jednou jsem tam seděla, nudila se a čekala, než skončí, když se na mě jedna její klientka sotva podívala a hned spustila: „Tak co ta sopka na čele? Už dobrý?“
Málem jsem se zadusila colou. Ta paní se přitom tvářila strašně mile, skoro soucitně, jenže právě to bylo snad ještě horší. Nechápala jsem, proč vůbec něco takového ví. Byla to úplně cizí ženská, kterou jsem v životě neviděla. Podívala jsem se na mámu a čekala, že jí to bude trapné, ale vůbec. Máma se začala smát a ještě jí vysvětlovala, že chodím v kapuci i doma večer. Seděla jsem tam úplně ztuhlá a jen čekala, až ta ženská přestane mluvit a vypadne.
Každé moje tajemství nakonec skončilo u cizích lidí
A tohle mi máma dělala pořád. Řekla cizím lidem o mé první puse, o tom, kdy jsem dostala první menstruaci, i o tom, že mě podvedl můj první kluk. Nejhorší je ten pocit, že jí vlastně nemůžu věřit ani v úplně obyčejných věcech. Člověk něco řekne doma v kuchyni mezi řečí a za pár dní zjistí, že to ví polovina jejích klientek včetně tety a sousedky odvedle.
Sdílejte svůj příběh
Máte silný, zajímavý nebo neuvěřitelný zážitek? Napište nám.
Jména v textu můžeme na přání změnit.
📩 mujpribeh@iprima.cz
Dřív jsme spolu přitom měly fakt dobrý vztah. Když jsem přišla ze školy naštvaná nebo smutná, lehla jsem si vedle ní do postele a vykládala jí úplně všechno. Kdo koho pomlouvá, kdo se s kým rozešel nebo že jsem brečela ve škole na záchodech. Máma tehdy vždycky působila, že mě chápe. Hladila mě po vlasech, dělala mi čaj a tvářila se jako člověk, kterému můžu říct cokoliv. Jenže pak jsem postupně zjistila, že tyhle naše soukromé rozhovory pouští dál.
Od té doby doma přemýšlím nad každou větou, než jí vůbec něco řeknu. Automaticky se zastavím pokaždé, když jí chci svěřit něco osobního. Několikrát už jsem měla něco na jazyku, ale pak jsem si to radši nechala pro sebe.
Máma se samozřejmě rozčiluje, že už se jí nesvěřuju, ale vůbec nevidí, že si za to může sama. Pořád opakuje, že jsem poslední rok strašně odtažitá, protivná a zavřená v pokoji. Jenže jak mám člověku věřit, když z mých nejhorších chvil dělá historky pro ostatní?
Zdroj: Autorský příběh na základě zkušenosti čtenářky
Co pijí naše děti? Oblíbený energetický nápoj má oproti jiným dvojnásobek kofeinu: