Spánek a děti: Puberťáci chodí spát po půlnoci. Vážení rodiče, je to v pořádku, říká neurolog
„Že ty jsi, Pepíčku, ponocoval? To si asi budu muset promluvit s rodiči.“ To je věta, kterou od učitelek zná snad každé dítě. Pubertální výrostci zkrátka nemají o spánek nijak valný zájem, místo toho raději proklábosí část noci s přáteli po telefonu, sledují seriály, hrají hry a nebo chodí ven. Rodiče jsou z toho na větvi. Britský neurolog Matthew Walker ale přišel s vysvětlením, že toto chování je naprosto přirozené a evolučně dané.
Profesor neurovědy a psychologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley a autor bestselleru „Proč spíme“ (Why We Sleep) Matthew Walker ve své knize mimo jiné otevírá kapitoly, jaký vliv má spánek na dospívání, jak ovlivňuje duševní a fyzický vývoj mladého člověka.
Přečtěte si také: Nemůžete usnout? Do módy se dostávají noční nápoje, pomoci mohou ale i babské rady
To, že se teenagerové odebírají ke sladkému spánku až v pozdních hodinách, je opodstatněné fungováním tzv. cirkadiánního cyklu. Cyklu, který nám prakticky říká kdy ulehnout a kdy se zase probudit. Do našeho těla mozek podle cirkadiánního cyklu vyplavuje melatonin, látku, která v lidech vyvolává pocit ospalosti. Tento cyklus se v momentě, kdy vstupujeme do fáze dospívání, rapidně mění. Ze spánkového rytmu dítěte, který jej nekompromisně uspává již okolo osmé hodiny večerní, se stává rytmus nenechávající puberťáka usnout dříve, než okolo půlnoci až druhé hodiny ranní. Mozek místo toho, aby melatonin vyplavil v raných večerních hodinách, posečká ještě několik dalších hodin, než dospívajícímu vůbec dovolí cítit se ospale. Tento rytmus se zase ustálí v pozdějším věku, kdy je dospívání u konce, tedy mezi 18. až 23. rokem života.
Evoluce ví, co dělá
Možná se ptáte, proč tedy právě adolescentní mozek vyžaduje tuto změnu ve spánkovém cyklu. Matthew nabízí jednoduché vysvětlení. Matka příroda ve všech ohledech věděla dobře, co dělá, jak co zařídit. Jinak tomu není ani u spánkového cyklu. Hlavním cílem adolescence je odpoutat se od svých rodičů a začít poznávat svět na svou vlastní pěst. K tomu lidem dopomáhá i spánkový mechanismus, který jim umožňuje v pozdních hodinách trávit čas se svými vrstevníky a poznávat svět nezávisle na dohledu dospělých. Dnes to možná zní zbytečně, ale v dřívějších dobách, kdy ještě lidé nocovali v jeskyních, tato změna byla nezbytná k osamostatnění mladších jedinců a k jejich přerodu v dospělého jedince.
Je školství nepřítel?
Matthew v další kapitole své knihy dochází k tomu, že současné školství je zbytnělé a zastaralé a pouze minimálně se umí přizpůsobit těm, pro které by tu v první řadě mělo být, tedy dětem. Matthew upozorňuje na to, že mnozí studenti jsou nuceni do škol vstávat ve velmi brzkých hodinách, což má negativní vliv na jejich cirkadiánní rytmus, ranní škola a další povinnosti tak puberťáka připravují o kvalitní spánek. Přitom v období dospívání je mozek nejnáchylnější k rozvoji duševních onemocnění jako jsou deprese nebo úzkost, které mohou být vyvolány absencí kvalitního spánku.
Proč právě v dospívání hraje spánek klíčovou roli?
Je samozřejmé, že ve všech stádiích lidského života je spánek nepostradatelnou součástí dne. Pro puberťáky je ale klíčový v jedné konkrétní věci. Zatímco v dětství se mozek vyvíjí skrze NREM fázi spánku (Non Rapid Eye Movement – fáze, kdy nesníme) do své základní podoby, v dospívání se poměr NREM fáze snižuje a zvyšuje se naopak zastoupení REM fáze (Rapid Eye Movement – fáze, kdy sníme). REM fáze je jakýmsi designerem. Zatímco v dětství náš mozek skrze NREM budoval své základy, v dospívání za pomoci REM fází ladí svou formu do nejjemnějších detailů, které jsou ale neméně důležité. Je tak podle tohoto výzkumu nezbytné, aby puberťáci nebyli omezováni v tom, jak je evolučně nastaven jejich denní a životní cyklus.
Zdroj: Kniha Why We Sleep (Proč spíme), www.neurologylive.com
Jak na kvalitní odpočinek? Postel používejte jen na dvě věci, radí odborníci: