Lotosový porod představuje riziko zejména pro matku, může kvůli němu vykrvácet

Základní premisa je jasná: při lotosovém porodu se po příchodu dítěte na svět pupeční šňůra nepřestřihuje a naopak se nechává neporušená i po tom, co dotepe. Čeká se na její samovolné oddělení, což může trvat pět, ale také až patnáct dní. Je to alternativní porodnická praktika, nemusí však skončit tragédií, pokud se dodržuje několik pravidel, což se v Plasech podle všeho nestalo.

Základní pravidla jsou dvě. Za prvé, žena by měla placentu porodit 15 až 30 minut po dítěti, nejpozději by se tak mělo stát do hodiny. A za druhé, je nutné o placentu maximálně pečovat, aby se nestala zdrojem infekce, jde vlastně o mrtvou tkáň.

‌

Pražský gynekolog Hynek Heřman už před časem lotosový porod pro média ohodnotil jako rizikový a to zejména pro matku, protože někdy se placenta odlučuje velmi pomalu. Když se k tomu přidají chybějící kontrakce dělohy, které by pomohly placentu vytlačit, hrozí rodící ženě velmi silné a život ohrožující krvácení. Řešením bývá operace v celkové narkóze. „Další závažnou komplikací může být takzvaná porucha placentace, kdy se placenta nemůže od dělohy uvolnit a zde je rovněž lékařský zákrok bezpodmínečně nutný,“ řekl k tomu gynekolog.

Nějaká taková komplikace se zřejmě objevila u domácího porodu v Plasech, podle svědků byla žena s dítětem stále spojena pupeční šňůrou, což nejspíše znamenalo, že placenta ještě nevyšla ven. Krátce po porodu byla ona i dítě v pořádku, druhý den zkolabovala a po převozu do nemocnice u ní nastala mozková smrt.

Čtěte také: Rodička ze sekty v Plasích prodělala mozkovou smrt

Pár minut, ne hodiny ani dny

Lotosový porod je vlastně do extrému dotažený názor, že dítěti prospěje, když se nechá pupečník dotepat a nepřestřihuje se hned, jakmile je dítě venku. Ví se to již delší dobu a potvrdily to i mnohé studie. Snižuje se tím například riziko kojenecké anémie.

„Ihned po porodu položíme dítě na tělo maminky a s přerušením pupečníku čekáme, než dojde k dotepání pupečníku, čili než většina krve přejde z placenty do plodu. Zvýšený příliv pupečníkové krve má pozitivní vliv například na zásoby železa během prvního půl roku dítěte nebo snižuje nutnost podání krevní transfúze,“ uvedl ostravský porodník Richard Špaček.

To však trvá nejvýše dvě až tři minuty. U domácích porodů se někdy nechává pupečník spojený s placentou několik desítek minut. Ale ani tady nejde o hodiny nebo dokonce dny, jako tomu je u lotosového porodu.

Pro dítě lotosový porod velké akutní riziko nepředstavuje, může se však paradoxně stát, že nevhodnou manipulací se mu mohou způsobit komplikace s krevním oběhem. Každopádně je třeba mít celý proces pod dohledem a zasáhnout při jakémkoliv projevu toho, že něco není v pořádku.

Přečtěte si také: Herečka Lenka Zahradnická je trojnásobnou maminkou. Syn dostal hebrejské jméno

Neexistuje přitom zřejmě žádná vědecky podložená studie, která by potvrdila přínos lotosového porodu pro zdraví dítěte nebo vztah matky s potomkem. Zastánci lotosového porodu se přitom podobným vysvětlením hájí, někdy se tento přístup vykládá také jako možnost, jak projevit dítěti respekt a nechat do jisté míry na něm, kdy se odpojí od placenty.

Pozor na infekci z placenty

Ačkoli i samotný název lotosový porod zní docela alternativně, jeho původ je celkem prozaický. Postup je pojmenovaný po Američance Clair Lotus Day, která jej razila v sedmdesátých letech minulého století s tím, že šimpanzice také pupečník nechávají celistvý. Podobně se chovali první američtí osadníci ještě o pár století dříve, kteří věřili, že se tak dá zabránit infekci z otevřené rány, která by přerušením pupeční šňůry vznikla.

Ve skutečnosti však infekce hrozí spíše z placenty. Rozkládající se tkáň se může stát zdrojem pro množení bakterií, jako je například stafylokok, což znamená pro dítě riziko celkové sepse. Udržet placentu bezpečnou přitom není úplně snadné. Někdy se nechává v sáčku, jindy naopak na vzduchu, aby vyschla, často se k jejímu zachování používají různé bylinky. Takto udržovaná placenta se rozhodně nehodí k tomu, aby byla jakkoli konzumována ve formě koktejlů nebo tablet. Pokud má rodička v plánu něco podobného, musí se naopak zpracovat hned po porodu.

Kdy je to na rychlou lékařskou pomoc

Jakmile se u dítěte spojeného stále s placentou objeví jakékoli zarudnutí kolem pupečníku, otok, zvýšená teplota nebo dokonce horečka, je okamžitě třeba situaci řešit s lékařem. Tím spíše, že dítě krátce po porodu nemá ještě úplně nastartovanou imunitu, aby se s takovou infekcí vyrovnalo.

Velká změna pro rodičky: Domácí porod mohou vést asistentky, rizika ponese matka:

Samotný domácí porod ve vyhovujících podmínkách nemusí pro matku ani dítě představovat žádné riziko, jak už před časem doložila velká holandská studie. Samozřejmě, za předpokladu, že těhotenství je bezproblémové a porod se nezkomplikuje. Je dobré, když jej vede odborník, tedy porodní asistentka, která pro to má všechny potřebné kompetence. To v Česku donedávna nebylo oficiálně možné, ale shodou okolností letos v září Ústavní soud potvrdil, že takový postup je legální, byť nejde o zdravotní péči jako takovou. Lze čekat, že se legislativa v tomto ohledu bude dále měnit.

V Plasech v sídle sekty Ohnivý drak nicméně porodní asistentka podle dostupných informací přítomna nebyla, ženu u porodu doprovázela pouze dula. Ta má ženu podporovat psychicky i fyzicky, nemá nicméně odborné vzdělání k tomu, aby porod vedla nebo posoudila hrozící rizika.

Zdroje: www.webmd.com, www.ncbi.nlm.nih.gov