Manuál na šťastný život 20. díl: Jak vést úspěšné jednání a vyhnout se trémě

Budeme se věnovat vztahům, sebelásce, práci i zdraví. Manuál vám nabídne i množství rad, jak pracovat s těžkými životními situacemi, jako je například rozchod, nevěra, strach, úzkosti nebo ztráta někoho blízkého. Pozitivní myšlení je tím, co pomáhá zvládat životní situace. V každém díle vás čeká něco málo teorie, ale především praktické postupy, techniky a cvičení. Některé rady vám mohou posloužit jako rychlá intervence při případných problémech. Po přečtení a ukončení návodu se můžete k určitým krokům vždy vrátit. Ničeho se neobávejte a pusťte se směle do své cesty za štěstím!

Jak vést úspěšné jednání a vyhnout se trémě

Máme důležitou schůzku nebo jednání a nevíme si rady, jak správně jednat, jak přesvědčit daného člověka, že jsme na jedné lodi? Pár jednoduchých pokynů nám pomůže změnit celé jednání a obrátit ho v náš prospěch. A také si řekneme, jak se zbavit trémy, která dost často vše komplikuje. Pokud máte před sebou vystoupení před větším počtem lidí, je dobré zopakovat si základní pokyny.

Když v životě selžeme, máme pocit, že ke svému cíli nikdy nedojdeme. Naše myšlenky se z pozice vítěze mohou změnit do pozice oběti a následují už jen samé překážky a neúspěchy. Myšlenky na vítězství nám pomáhají zachovat si klid a jistotu a to také vyzařovat.

Cvičení 1:

Než absolvujeme nějaké důležité jednání, je dobré si vše vyzkoušet na někom blízkém.

Vyberte si člověka, kterého budete nejdříve napodobovat. Slaďte se s rytmem jeho chůze, polohou rukou, případně tempem řeči. Vyberte si pouze jeden parametr. Třeba jen pohyb palce na pravé ruce.

Pokud by přímé sladění působilo jako šaškování, slaďte se nepřímo. Váš partner vyměřuje místnost ráznými kroky a přednáší. Vy sedíte na gauči. Ťukejte si prsty do rytmu jeho kroků. Nebo zvedněte výš hlavu vždy, když se rázně nadechne.

A nyní procvičujte „převzetí velení“. Nalaďte se s ním na společnou vlnu. Zaujměte podobnou polohu těla, vyvolejte v sobě podobnou náladu, přizpůsobte svůj hlas, svá slova. Postupně začněte vést. Například zrychlete trochu hlas. Pozorujte, zda vás partner následuje, zda zrychlil také. Pokud se od partnera příliš vzdálíte, vraťte se zpět a slaďte se znova.

Jak je to s komunikací?

Výzkumy ukázaly, že mistři vyjednávání, přesvědčování (i svádění) se slaďují se svými partnery podvědomě. A to i v rysech, o kterých sami nemají tušení. Právě neviditelnost sladění přispívá ke zdárnému výsledku.

Predikáty

Predikáty prozrazují mnoho o tom, jakou formou organizujeme své představy o světě. Když vzpomínáme na dovolenou u moře, zjevují se nám různé obrazy, zvuky, pocity, vůně. Údaje v různých smyslových kanálech. Mnohé z nich vnímáme pouze podvědomě. Když začneme o zážitcích vyprávět, predikáty prozradí, kterému z kanálů v našich vnitřních reprezentacích dáváme přednost.

Predikáty používají učitelé, vedoucí pracovníci, moderátoři, vyjednávači. Ti špičkoví to často dělají úplně nevědomě.

V rozhovoru s konkrétní osobou máme zase možnost přizpůsobit se jejímu nejpoužívanějšímu reprezentačnímu kanálu. Lidé, kteří používají stejný typ predikátů jako my, jsou nám sympatičtější.

Cvičení 2:

Váš oblíbený reprezentační kanál – zjistěte, jaké predikáty nejčastěji používáte. Vezměte alespoň dvoustránkový text, který jste napsali (ne opsali). Může to být list napsaný příteli, úryvek z deníku, povídka. Můžete pracovat i s nahrávkou.

Většina slov v textu bude z hlediska smyslových kanálů neutrální (tak, jako deset slov před touto závorkou). Ostatní slova roztřiďte do 3 skupin:

1. Slova, u kterých je vidět spojitost se zrakovým kanálem.

2. Slova, která nám našeptávají, že v pozadí je sluchový kanál.

3. Slova, které se týkají kanálu kinestetického (hmatového), čichového a chuťového.

Když uvidíte, že počet slov z některé skupiny je výrazně menší, zbylé dvě skupiny představují vaše oblíbené reprezentační kanály. Někdy může vynikat jedna jediná skupina, jeden kanál.

Cvičení 3:

Sledování predikátů. Nacvičujte si jej nejdříve při sledování televize, rozhlasu. Sledujte z nahrávky, které z kanálů pozorovaná osoba upřednostňuje. Při rozhovorech většinou každý z účastníků zůstává ve svých oblíbených kódech. Dokonce i na otázku: „Jaké barvy máte rád?“ můžeme slyšet čistě „akustickou“ odpověď: „Jak bych to řekl, žádné konkrétní. Hlavně aby ladily. A aby nebyly křiklavé.“

Cvičení 4:

Vystopujme motivační strategie druhých. Poslouchejme pozorně, když jsou naši blízcí něčím nadšeni. Co je vlastně pohání, láká, žene dál? Poslouchejme, jak se jim v minulosti podařilo překonat těžkosti. Motivovat se a jít vpřed. Ptejme se. Odpovědi mohou znít: „Řekl/a jsem si...“, „Víš, když jsem uviděl/a...“, „Najednou se mě zmocnil takový pocit...“. Všimněte si, v jakém kanálu osoba nejlépe vnímá motivaci.

Cvičení 5: Jak na trému?

Natrénujte si, co se dá natrénovat. Připravte si referát. Řekněte si jej v soukromí nahlas. Připravte si poznámky, do kterých můžete nahlédnout. Naučte se s jistotou a bez námahy přednést prvních pár vět. To vás zbaví počáteční trémy při vystupování. Podobně dobře se naučte i závěrečné věty. Lidé si z každé přednášky nejlépe pamatují právě začátek a konec.

Když máte možnost prohlédnout si o samotě místnost, ve které budete referovat, je to velká výhoda. Vejděte do místnosti dobře naladěni, pískajíce si svoji oblíbenou melodii. Udělejte pár rozšafných pohybů u tabule. Představte si v hledišti tváře svých nejlepších přátel. Řekněte jim pevným, radostným hlasem pár vět z referátu. Vyzkoušejte si tanečním krokem cestu od tabule k projektoru.

Zaplňte místnost uvolněností, dobrou náladou, úsměvy. Část z této pohody tu potom znova naleznete.

Metoda preventivní návštěvy selže jen tehdy, když si v místnosti dopředu představujete náročné publikum, když si předem přehrajete celou tu velkou odpovědnost a cítíte ji na svých bedrech. Tehdy naladíte své podvědomí na trému.

Už máte jít před publikum. Už jste tam! Hodně záleží na předchozí přípravě. Ale i teď můžete udělat pár věcí.

Vezměte si sebou nějaký předmět, talisman. Talismany pod pět kilogramů mají přednost. Buďte zapáleni pro věc. Když už jste se rozhodli mluvit, asi vám na ní záleží. Nebo vám záleží na dosažení objednávky, propagaci výrobku nebo na penězích, které za přednášku dostanete. Myslete na cíl. Nadchněte se pro něj vnitřně!

Někdy se vám nejlépe uleví, když trému přiznáte: „Vidím tady před sebou tolik zkušenějších lidí! Cítím se najednou slabá/ý a málo zkušená/ý. Ale vynasnažím se vysvětlit věc tak, jak umím.“

Pracujte tělem. Dýchejte pomaleji a zhluboka ještě před začátkem projevu. Zaujměte na začátku postoj, který jste si dopředu nacvičili. Napojte se pár doušky (nealkoholického) nápoje.

V průběhu projevu se soustřeďte na nějakého konkrétního posluchače, nejlépe takového, který vám je sympatický. Když se z času na čas podíváte i na někoho jiného, tím lépe.

A co dělat, když se nacházíte v nepřátelském prostředí? Nejdříve si uvědomte, že přání dělat se před těmi druhými pěkným je již bezpředmětné. Máte o jednu starost méně. Jediným, před kým si nyní potřebujete uchovat tvář, jste vy sami. Dohrajte svoji úlohu až do konce. Co nejrychleji. Představujte si už dopředu sami sebe, jak budete situaci hodnotit za den, za dva, za týden. Říkejte si: „Tak tohle jsem přestál/a! Vydržel/a a přetrpěl/a jsem to. Udělal/a jsem, co bylo v mých silách. Jsem zvědav/a, kolik z nich by to na mém místě dokázalo!"

Šárka Vávrová