Marta z bruntálské nádražky hvězdu od šéfa nezískala. Svých snů se nevzdám, říká ale
Nádražní hospoda – Ano, šéfe! (2025)
Zdeněk Pohlreich se vrátil do bruntálské nádražky. Místo jídla, kvůli kterému by hostům „ujel vlak“, ho čekala slaná polévka a podnikatelský guláš. Jak hodnotí natáčení a jeho odjezd bez hvězdy majitelka Marta?
Nádražní restaurace v Bruntále byla pro Zdeňka Pohlreicha už na první pohled výzvou. „Já mám k nádražním restauracím vřelý vztah. Můj tatínek byl hostinský na nádraží v Hostivaři… A myslím si, že otevřít si hospodu na nádraží v Bruntále bude asi výzva,“ říkal šéf při příjezdu.
Provozovatelka Marta Virágová tehdy doufala, že právě jeho pomoc dá jejímu podniku nový směr. „Je to malá hospůdka, kde vaříme lidově a jednoduše, českou klasiku. Měla jsem problém, hledala jsem kuchaře, navíc jsem v červených číslech a jestli se to nezlepší, budu muset skončit,“ přiznala otevřeně.
Šéf po příjezdu neváhal a pustil se do ochutnávání. Brzy však začal kroutit hlavou nad nezvládnutými pokrmy. „Maso v polévce vypadá nevábně, gulášovka je bez chuti, vodová… Čevapčiči suché jak troud, brambory bez chuti. Kuchařsky je to zoufalé,“ shrnul nekompromisně.
A i když Marta s týmem později vařila podle jeho rad, Zdeněk měl jasno: „Vaše kuchyně nestojí za nic, budeme na tom muset zapracovat.“
Přesto v hospodě zůstalo i pár momentů, kdy se šéf zasmál. Například když ochutnávka nového menu skončila tím, že si všichni dopřáli víc, než se očekávalo. „Ochutnávka se zvrhla v nechutnou žranici,“ glosoval situaci pobaveně šéf.
Přečtěte si také: Po hvězdě od šéfa přichází dojemné vyznání. Michal z U Třech kytar děkuje ženě Zuzaně
Pohlreich Martě jasně vysvětlil, že v nádražní hospodě se musí vařit poctivě, ale jednoduše. „Když tu budu mít na tabuli ledvinky s rýží, tak si je objednám, je to klasika. Pro lidi je to dětství, kdy masa moc nebylo. Dršťky jsou také skvělá věc. Na ně přijedu i z Prahy,“ pronesl a k tomu přidal jednu z rad, kterou si Bruntálští dodnes pamatují: „Jídlo musí být tak dobré, že vám ujede vlak.“
Ne vždy ale šlo všechno hladce. Při zátěžovém testu se kuchyně ocitla na pokraji kolapsu a Zdeněk musel zvýšit hlas. „Přestaňte se dohadovat, fakt mě štvete, vždyť jste jako děti v mateřské škole,“ rozčiloval se v pořadu Ano, šéfe!, který můžete sledovat ve čtvrtek večer na Primě nebo o týden dříve na prima+. Reakce však byla vlažná, tým spíš mlčel.
Po několika dnech plných emocí, hádek i smíchu nakonec Pohlreich Bruntál opouštěl s povzdechem. „Bruntál mám za sebou, bylo to výživné. Při představě, že se sem musím vrátit, se mi dělá mdlo…“
Kontrola v nádražce po čase: hvězdička se nekoná
Zpětná návštěva ale ukázala, že některé šéfovy rady někam „zapadly“. Marta ho přivítala s novým týmem a optimismem: „Děkuju za rady, za to, že jste byl ráznej. Mám nový tým, snad už to jde lepším směrem.“ Jenže už první lžíce polévky nadšení zchladila.
Vyzkoušejte: Recept na poctivou domácí gulášovku
„Polévka je slaná, není v ní majoránka… To není dobrý začátek,“ poznamenal šéf. Jeho závěrečný verdikt byl nekompromisní.
„To, co jsem tu viděl, mě nepřesvědčilo. Marto, vy máte v řízení podniku guláš. To na hvězdu není. Dejte si to tu do pořádku. A těšilo mě,“ zaznělo z jeho úst.
Jak dnes Marta na natáčení vzpomíná? „Dneska už máme nový tým, v době natáčení to nebylo úplně stabilní. Myslím, že nyní by výsledek byl lepší,“ věří, s tím, že na šéfovu návštěvu ale vzpomíná s vděčností.
Mohlo by vás také zajímat: Šéf mi otevřel oči. David z U Jelena popisuje zkušenost z natáčení s Pohlreichem
„Za návštěvu pana Pohlreicha jsem vděčná, naučil mě, jak si nenechat zaměstnance do všeho kecat. Je dobré, aby bylo jasné, kdo je šéf.“
A i když na hvězdu tehdy nedosáhla, sny má dál. „Svých snů se nevzdávám, o penzionu s restaurací stále sním. Až to bude fungovat, pozvu pana Pohlreicha znovu a tím se to celé uzavře.“
Zkušenost s natáčením bere Marta s nadsázkou. „Před kamerou působím nervózně, nejsem člověk, který by si v takové pozornosti liboval. Navíc mě natáčení přesvědčilo, že kamery mění charakter, a taky jsem díky nim zjistila, že se nemůžu trápit věcmi, které neumím změnit,“ uzavírá Marta.
„Copak to tady máme?“ Nepořádek! Podívejte se na scénu z kuchyně bruntálské nádražky.