Michaela Duffková: Závislost se týká téměř každé rodiny. Děti se poprvé napijí na popud rodičů

Michaela Duffková se už několik let dívá na svět střízlivýma očima. Svým osobním příběhem šíří osvětu o alkoholismu a pomáhá tak řadě lidí, kteří se také potýkají se závislostí. Podle její knihy dokonce vznikl film Zápisník alkoholičky režiséra Dana Svátka v hlavní roli s Terezou Rambou, která za roli získala nominaci na Českého lva.

Tlak na ženy

Ve společnosti je na ženy vytvářen tlak, což vnímá i sama spisovatelka. „Všeobecně vnímám velký tlak na ženy, kvůli tomu si pak často ulevují právě alkoholem. Ač jdeme v tomhle hodně dopředu, úloha mužů v zapojení se do rolí ženských nejde tak rychle, jako zapojení se žen do těch více mužských záležitostí, jako vydělávání peněz a nějak obstarat rodinu,“ nastínila Duffková v rozhovoru pro Prima Ženy svůj pohled na věc.

Mohlo by vás zajímat: Občasné popíjení nebo skrytá závislost? Zkuste rychlý test, který odhalí váš vztah k alkoholu

„Co se týče finančního zajištění rodiny, ženy jdou dopředu, ale muži nejdou zdaleka tak rychle dopředu, co se týká pomoci ženám s dětmi a s domácností,“ doplnila. „Když někdo řekne, že hlídá tatínek, divím se, jak jako hlídá tatínek, má děti stejně jako maminka. Zodpovědnost je stejná, když pak dojde na soud, řeší se péče o děti, soudy dávají striktně střídavou péči, už je to víceméně pravidlo. V normálních manželstvích to ale takhle nefunguje. V rodinách pořád péče připadá více na matku než na tatínka,“ popsala abstinující alkoholička.

Rizikovou skupinou jsou maminky na rodičovské

Michaela Duffková uvedla, že velmi rizikovou skupinou jsou ženy na rodičovské dovolené. Nemyslí si ale, že by se alkoholismus více projevoval u matek samoživitelek.

„Hodně tam hraje roli změna situace a psychického nastavení, spousta hormonálních změn, sociální izolace, aspektů je spousty,“ vyjmenovala několik důvodů, proč se ženy po přivítání potomka uchylují k alkoholu.

Závislost se týká každé druhé rodiny

Podle Duffkové se v Česku dostatečně nemluví o ženském alkoholismu. „Určitě je to dané tím, že spoustu žen se za to stydí. Nechtějí jít s příběhem ven. Když jsme dávali dohromady web Ženy s odvahou, kde lidi najdou veškeré informace o závislosti a pomoci, chtěli jsme tam dostat příběhy žen. Bylo ale velmi obtížné je sehnat,“ povzdychla si.

Další problém je podle ní v nastavení společnosti. „Druhá věc je, že ne všichni to chtějí slyšet. S příběhem jsem vyšla před šesti lety a myslím, že za tu dobu jsme se jako společnost posunuli. Určitě to vidíme i u filmu Zápisník alkoholičky. Šlo na něj 600 tisíc diváků, nikdo to nečekal,“ připomněla, jak velký zájem o snímek Dana Svátka byl a stále je.

Závislost není ničím výjimečným, podle Duffkové se s ní setká téměř každá rodina. „Závislost se týká každé druhé rodiny, spíš se to týká bohužel víc než každé druhé rodiny. Pořád to ale nestačí, ať já dělám cokoliv, Prima nám hodně pomáhá s osvětou, tak je potřeba o tom mluvit víc. I na úrovni toho, jak je nastavený systém pomoci,“ zmínila blogerka.

Čtěte také: Bála jsem se, že umřu. Autorka Zápisníku alkoholičky Duffková popsala boj se závislostí

Díky jejímu osobnímu příběhu se alespoň z nějaké částí mění pohled na ženský alkoholismus. „Doufám, že alespoň maličko jsem přispěla k tomu, aby to tak bylo,“ řekla s tím, že samozřejmě má v plánu i další projekty, jako například otevřít kliniku pro dospívající.

Rodina hraje v cestě za střízlivostí důležitou roli

Rodina a podpora blízkých hraje při cestě za vystřízlivěním podstatnou roli. Bohužel je řada lidí, kteří takové štěstí nemají a jsou na léčbu sami. „Určitě je to pro ně těžší ve smyslu, že je na to člověk sám. Na druhou stranu si rituály a strategie, jak zůstat střízlivý, tvoří čistě podle svých potřeb. Když pracujete s člověkem, který má rodinu, což má devadesát procent klientů, tak musíte pracovat s celou rodinou,“ vysvětlila Duffková s tím, že pokud se nepracuje s blízkými, střízlivost je dlouhodobě neudržitelná.

V Alkosu, který Duffková založila, je klíčovým aspektem v cestě za střízlivostí právě rodina. „Zhruba v půlce léčby se u nás začíná pracovat s rodinou, aby pak všichni byli schopni fungovat spolu. Je důležité si uvědomit, že závislost se nikdy netýká jenom závislého, ale vždy se to týká celého rodinného systému,“ zdůraznila spisovatelka.

Známé herečky tváří v tvář démonu alkoholu. V kampani s drsným sdělením a poselstvím Nepít je plus:

Spoluzávislost

Méně častým tématem je spoluzávislost. Ta se týká lidí, kteří prochází životem v těsné emoční nebo psychické vazbě na někoho blízkého, kdo si závislostí prochází. Spoluzávislí jedinci mají tendenci upřednostňovat potřeby druhých před svými vlastními, často se obětují a zanedbávají vlastní pohodu ve snaze zachránit či kontrolovat druhého. Spoluzávislý bývá často partner, rodič, sourozenec nebo i potomek.

Také Michaela vnímala, že ve svém okolí měla spoluzávislého, tím byl manžel Ondřej. „Dost jsem se tomuto tématu věnovala v poslední knize. O spoluzávislosti se příliš nemluví. Pokud se nepracuje se spoluzávislostí, není možné vztah navázat nebo obnovit, protože spoluzávislost funguje z pohledu moci nad závislým z pohledu toho, že celý život obou partnerů, často i rodič nebo dítě, se točí kolem závislosti,“ přiblížila. „Ve chvíli, kdy člověk se závislostí projde procesem léčby, tak musíte pracovat i s tím druhým, který v procesu závislosti celou dobu je a úplně neúmyslně ji nějakou dobu podporuje,“ doplnila.

Ačkoli v zařízení Alkos se spoluzávislými pracují, Duffková si nemyslí, že tomu tak je i ve státních zařízeních. „Všeobecně se s rodinami ve státních zařízeních nepracuje tolik, kolik by bylo potřeba,“ povzdychla si.

Osvěta

Když se rozhodla se světem podělit o svůj příběh, začala s psaním blogu. „Příběh jsem se rozhodla sdílet, protože mi přišlo, že osobní příběh o závislosti na alkoholu a ještě navíc u ženy není. Nikde jsem nenašla žádný příběh a pak má člověk pocit, že je na to sám. Že je jediný, kdo selhal. Moje motivace byla, že kdyby to pomohlo jednomu člověku, mít pocit, že na to není sám, tak mi to za to stojí,“ řekla upřímně.

Mohli jste přehlédnout: Fetální alkoholový syndrom: Dítěti může navždy poškodit zdraví. Čím se projevuje a co prevence?

Díky její odvaze jít s pravdou ven se mnoho lidí v podobné situaci dokázalo najít v jejím příběhu. Její otevřenost pomáhá nejen závislým, ale i jejich blízkým lépe porozumět dynamice spoluzávislosti a uvědomit si, že na své problémy nejsou sami. „Myslím, že dnes už to bude stovky lidí.“ Michaela se samozřejmě setkává s nespočtem pozitivních reakcí.

Film pomáhá s osvětou, není to o cenách

Minulý rok v červenci byl do kin uveden film Zápisník alkoholičky, který byl natočený podle příběhu právě Michaely Duffkové. Režíroval jej Dan Svátek. S finálním výsledkem filmu je autorka knihy spokojená. „Líbil se mi. Režisér si dal opravdu záležet, abychom tam byli ve shodě, jak film bude vypadat. S Danem jsme se potkali, než vyšla první kniha a na filmu jsme se domluvili ve chvíli, kdy četl první rukopis knihy Zápisník alkoholičky. Od začátku naše myšlenka byla, že když by to pomohlo jedné ženě a předá to naději, má to smysl. Toho, proč film děláme, jsme se drželi celou dobu,“ vysvětlila a pochválila výkon herečky Terezy Ramby, která ztvárnila hlavní roli.

Tereza Ramba šla do role alkoholičky fakt naplno. Pomáhal i doktor, prozradila

Do výběru hereckého obsazení měla možnost zasahovat. Ačkoli se jí zprvu nelíbil výběr herce pro roli Ondřeje, nakonec byla nadšená. „Dan mi vždy psal, kdo je jeho favorit. Mně se ze začátku vůbec nelíbil Miloslav König do role Ondry. Nakonec jsem hrozně šťastná, že tam je. Dodal tomu trochu nadhledu a vtipu, mám ho hrozně ráda jako člověka. Je fajn chlap. Vesmír nám to poslal, aby Terka roli vzala. Obsazení nemám co vytknout,“ radovala se.

Film se podle Duffkové od reality příliš nelišil. „Pětadevadesát procent je realita, pět procent jsou zkreslené nebo vymyšlené věci,“ přiblížila.

Pro nás je to realita, pro lidi příběh

Mnozí diváci v reakcích pak uvedli, že očekávali více surových a drsných scén z úplného dna. „Nevím, co by si lidi představovali. Musí vycházet z toho, že to není smyšlený příběh. Je to reálný život, abychom přitvrzovali v něčem, aby to bylo víc surový, není potřeba,“ zamyslela se.

Film Zápisník alkoholičky rodina Duffkové viděla ještě před tím, než byl oficiálně uveden do kin. Chtěla zabránit tomu, aby to pro někoho z nich byl šok. Přiznala, že pro diváky je to samozřejmě pouze příběh, avšak pro ni a pro její blízké je to těžká realita. „Aby pak neseděli v Lucerně a nebyl to pro ně první střet. Pro nás pro všechny je těžké se na to dívat. Pro nás je to realita, pro lidi je to jenom příběh. Museli jsme si to všechno prožít. Ondrovi se ale líbilo moc, jak je to udělané, mamce s bráchou také. Všichni jsou s výsledkem spokojení,“ popsala.

Mohlo vám uniknout: Tereza Ramba o roli alkoholičky v novém filmu: Během přípravy jsem několik dní nepromluvila

Dceři vše dopodrobna vysvětlili

Michaela je matkou tří dětí. V nejtemnějším období života byla na světě pouze nejstarší dcera. „Mám tři děti, z toho jenom jednoho se to týká. Dceři je deset,“ řekla s tím, že pro dceru film rozhodně nebyl nic novým.

„Je v tom od začátku. Rozhodně před ní nic netajíme, taky to pro ni bylo nějakým způsobem těžké. Ale moje dohoda s Danem byla, že jí to pustíme v soukromí, kde jsem byla já a Dan. Aby jí Dan mohl vysvětlit, co je tam přidané z hlediska filmu. Já, abych jí mohla vysvětlit, co se děje. Když se jí pak Dan zeptal, co si o tom myslí, řekla, že je vlastně hrozně pyšná, jak jsme to zvládli,“ vyprávěla.

Čtěte také: Závislost na alkoholu je duševní nemoc, říká expert

Děti přichází do kontaktu s alkoholem z rukou rodičů

Zatím nedokáže odhadnout, jestli její minulost alkoholičky dokázala dceřin život nějak ovlivnit. „Řešila jsem to s psycholožkou, jestli ji někam vzít. Řekla ale, že dokud nevidíme jakékoliv náznaky, že by byla traumatizovaná, tak ať to neřešíme. Je tam důležité, že když jsem šla do léčby, byly jí tři roky. Tolik si toho zase nepamatuje. Zpravidla jsem pila, když šla spát, takže mě ani neviděla v šílených stavech. Když bude ale potřeba, odborníka vyhledáme,“ vysvětlila známá spisovatelka.

Je ale přesvědčená, že její dcera už moc dobře vnímá, o čem je řeč a co alkoholismus znamená. Zmínila také, že děti ochutnají alkohol poprvé ve velmi nízkém věku, navíc z rukou rodičů. „Jasně, že to vnímá. Děti přicházejí poprvé do kontaktu s alkoholem mezi jedenácti a dvanácti lety, většinou z ruky rodičů. Ona tomu rozumí, ještě tím, jak jí to vysvětlujeme. Film viděla také proto, aby dokázala případně čelit narážkám spolužáků, abychom předešli možné šikaně,“ pronesla.

Že by film Zápisník alkoholičky, který je ke zhlédnutí na prima+, negativně ovlivnil dceru ve škole, si nemyslí. Avšak naznačila, že se její dcera s nějakou formou šikany ve škole setkává. „Negativní reakce kvůli filmu dcera ve škole nemá. Řešíme ale nějaký problém ve škole, ale s tímto to nemá nic společného. Kdyby něco nastalo, zvládneme to s ní vykomunikovat,“ zakončila.

Herce se zkušenostmi se závislostí obsadil režisér Svátek do Zápisníku alkoholičky cíleně: