Michal Horáček o hazardním prostředí: Byla to největší škola života. Jak mu říkali?
Oblíbený textař Michal Horáček v pořadu Povídej na CNN Prima NEWS zavzpomínal na své mládí a pohovořil i o hazardním prostředí, ve kterém se nějaký čas pohyboval. Ačkoliv ho za to někteří odsuzují, sám Horáček to považuje za největší školu života, kterou později mnohokrát uplatnil. A jak to má s hazardem teď?
Horáček už od dětství věděl, že se chce věnovat psaní. I proto šel začátkem 70. let studovat na Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Kvůli falšování žádosti o výjezd do zahraničí byl ale ze školy vyloučen, navíc dostal podmínku. „Když jsem nemohl psát ani studovat tady, řekl jsem si, že bych mohl psát třeba někam jinam. Naučil jsem se proto anglicky. Věnoval jsem tomu hodně úsilí a později jsem psal pro časopisy ve Spojených státech, Velké Británii či Austrálii. Hodně dobře platili. Když člověk dostal třeba 200 dolarů, nebyly to úplně malé peníze. Později jsem začal psát písničky s Petrem Hapkou,“ zavzpomínal Horáček.
Po nuceném odchodu z fakulty vystřídal Horáček celou řadu zaměstnání. Oficiálně pracoval coby plavčík, skladník nebo domácí dělník. Ve skutečnosti se ale věnoval zejména sázení na koně v pražské Chuchli. V polovině 80. let se k žurnalistice vrátil, nejprve psal o koních pro zahraniční časopisy, v letech 1987 až 1990 byl redaktorem Mladého světa. Od poloviny 80. let se prosadil i jako textař.
V pořadu Povídej promluvil i o hazardním prostředí, ve kterém se nějaký čas pohyboval. „Byla to pro mě velká škola života, kterou jsem později mnohokrát uplatnil,“ svěřil se moderátorce Radce Červinkové. Své poznatky dokázal zužitkovat nejen v byznysu, ale i na akademické půdě. „Toto prostředí jsem později antropologicky zkoumal a zhodnotil v mé dizertační práci,“ upřesnil Horáček.
Vůči společnosti se nepotřebuji vymezovat
A co mu to do života vlastně dalo? „Existuje takové anglické úsloví: ‚Největším potěšením hned po vyhrávání je prohrávání‘. Nejdůležitější totiž je, zúčastnit se té hry. Pro mě to ale znamenalo ještě něco jiného. Nijak extra mě nenaplňovalo, že jsem vozil na rudlíku nějaké škatule sem a tam. Ale bylo to pořád lepší, než se účastnit toho režimu. Všichni mí vrstevníci totiž řešili problém, jak s tím režimem, který všichni nesnášeli, vyjít. Člověk potřeboval nějak žít a mít kariéru,“ uvedl bývalý prezidentský kandidát.
„Nemusel jsem vůbec řešit problém, jak moc pak člověk vyjde sám se sebou. Herní svět tuto možnost nabízel. Žádné pozice z normálního světa se tam totiž nepřenášely. Nikdo tam nevěděl, jak se ostatní lidi jmenují občanskými jmény. Důležité bylo, že měli nějakou hráčskou přezdívku, která na ně přistála. Člověk se tam vyjevoval tím, jak uměl snášet výhry a prohry. Mně všichni říkali Hadí ocásky, protože jsem se naučil velice zručně a rychle míchat karty,“ prozradil Horáček.
Hazardu se prý už nevěnuje. „Už dávno nehraju. Není to potřeba. Už se nepotřebuji vymezovat vůči společnosti. Jsem s ní spokojený. Považuji za veliké štěstí, že mi bylo dopřáno, že se to, co vypadalo se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak, už tu není. Těším se z toho každý den,“ uzavřel známý textař.
Autor článku
Anna Fedorov
Anna nastoupila roku 2021 na Primu jako stážistka do oddělení CNN Prima NEWS. Aktuálně se jako redaktorka stará o sekci Showtime.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
