Moje dcera začala říkat maminko jiné ženě. Mohu si za to ale sama
Čtenářka se svěřila s příběhem, který se týkal její dcery a nové maminky. Zdroj: iStock
Vztahy mezi rodiči a dětmi bývají častokrát velmi složité. Redakci Prima Ženy svůj příběh svěřila paní Lenka, kterou mrzí, že její pětiletá dcera začala říkat maminko jiné ženě.
Vdávala jsem se poměrně mladá, bylo mi 23 let, ale měla jsem pocit, že Jirka je ten pravý. Bohužel nám to nevyšlo. Nechci házet chyby jen na něj, také jsem jich udělala hodně. Byli jsme oba mladí a trochu hloupí – nebo možná nevyzrálí. Jirka není špatný člověk a dnes vidím, že možná i já jsem se měla více snažit.
I po rozvodu spolu dobře vycházíme a zůstali jsme přátelé. Plno věcí funguje možná lépe, než když jsme žili pod stejnou střechou. Jsem ráda, že pořád umíme fungovat jako rodiče – hlavně kvůli naší pětileté dceři. Olinka za nic nemůže a bylo by nespravedlivé, aby zrovna ona trpěla tím, že jsme spolu neuměli žít.
Po rozchodu žil Jirka rok u svých rodičů a já jsem zůstala v našem původním bytě. Už za rok ale začal randit s kolegyní z práce. Trošku mě překvapilo, že Hana je o sedm let starší než Jirka, ale zase o ní vím, že je to normální a slušná ženská. Možná u ní Jirka našel klid, který jsem mu tehdy neuměla dát.
Hana je fajn a když jsem ji na našem malém městě potkala, sama mě oslovila s tím, že bychom někdy mohly dát kafe. Chtěla se asi ujistit, že i já si sama poradím. Možná chtěla mít jistotu, že Jirka má přede mnou čistý stůl. Hana je fakt normální pohodová žena a někdy si říkám, že kdybych měla její klid, mohlo být plno věcí jinak.
Čtěte také: Vzal mě na hodinový hotel a tam řekl, že nic nebude. Změnil mi tím život
Hana a Jirka žijí nyní v domečku na druhé straně města. Tam už to vypadá jako na vsi, mají takové malé hospodářství. Byla jsem ráda, že si Jirka často bere k sobě i naši Olinku. Vždy jsme se kolem ní uměli dohodnout, a když jsem viděla, jak se od táty vrací nadšená, dělalo mi to radost. Vyprávěla, že s Hankou sbíraly vajíčka od slepiček, že opravovali s tátou výběh pro kozy, že si hráli s malou Haničkou a Petrem, což jsou Hančiny děti z prvního manželství. Opravdu jsem byla ráda, že Olinka si s novou rodinou mého bývalého muže rozumí. Viděla jsem, že každý den u táty ji rozvíjí a mentálně posouvá.
Ne všechny děti tráví čas venku, spoustě z nich hrozí závislost na technologiích:
Problém nastal, když loni v létě Olinka u táty strávila téměř tři týdny v kuse. Já dostala od kolegyně z práce nabídku jet s ní do Řecka. Jirka souhlasil, že se o Olinku postará, a já jsem si sobecky říkala, že si dovolenou u moře zasloužím.
Po návratu jsem si byla Olinku vyzvednout až kolem desáté hodiny večer a překvapilo mě, že v autě začala vyprávět o Hance jako o mamince. To jsem si ale říkala, že je unavená, že je pozdě, že třeba hráli nějakou hru na rodinu... Druhý den se to opakovalo. Když jsem začala Olince říkat, že její maminka jsem přeci já, podívala se na mě a oznámila mi, jak to vidí.
Mohlo by vás zajímat: Bagárová se zastala Muradova. O dceru se podle ní zajímá
„Ty jsi máma a ona je maminka. My jsme se tak dohodli s Haničkou a Petrem, aby se nám to nepletlo. Tebe mám ráda a maminku moc miluji,“ vyrazila mi dech moje dcera. Říkala jsem si, že se to rychle otočí, ale nestalo se tak. Olinka mi řekla, že takto si to rozdělila a že už chápe, že já jsem její máma, ale táta žije s její maminkou. Úplně mě to odrovnalo.
Druhý den jsem zavolala Jirkovi a chtěla to s ním řešit. Řekl mi, že s tím přišly děti samy, že to tak rozdělily a že s Hanou je u toho nechali. Prý si mysleli, že jsou to pravidla, která budou platit jen u nich. Že u mě budou pravidla zase jiná. Tehdy poprvé jsem Jirku seřvala. Křičela jsem na něj, že je a vždycky byl idiot.
Bohužel se nic nezlepšilo ani za měsíc a veškeré vysvětlování vedlo spíše k tomu, že se Olinka ještě více zatvrdila. Říkala jsem si, že jí zakážu za tátou jezdit, ale to nejde. Nakonec jsem si zvykla. V internetové poradně mi řekli, že tohle děti většinou kolem desátého roku života pustí, že pak to znovu přehodnotí. Tak si zvykám. Já jsem máma a exmanželova žena je pro Olinku maminka. Zvykám si a můžu si za to asi sama. Byla jsem potrestána za moji dobrotu a velké srdce. Mám šikovnou dceru, ale musím přijmout, že maminkou je pro ni někdo jiný.
Autor článku
Josef Šťastna
Josef Šťastna začínal jako editor na Blesk.cz, pak dělal hlavního editora na TN.cz a téměř šest let působil jako šéfredaktor webu eXtra.cz. Nejvíce ho zajímají neobyčejné příběhy tzv. obyčejných lidí.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
