Vánoce u mámy, na Silvestra k tátovi. Jak řešit střídavou péči podle právničky

Kde a s kým budou děti trávit svátky? Kompromisních možností je spousta, přesto rozdělené rodiny mnohdy přistupují k soudnímu řešení. Jaké jsou běžné postupy a jakou váhu má slovo samotných dětí nebo třeba prarodičů? Redakce Prima Ženy promluvila s odbornicemi, právničkou a dětskou psycholožkou.

Předvánoční tahanice začíná

Pokud se rodiče už při rozvodu dohodnou, jak a u koho bude dítě trávit prázdniny a Štědrý den, je to samozřejmě ideální. I tak tu ale může hrát roli spousta proměnných. Jeden z nich může v průběhu let změnit názor stejně jako děti, které si mohou usmyslet i ze dne na den, že zítra k tátovi na Vánoce prostě nepojedou.

„Boje o vánoční svátky bohužel začínají už v listopadu, kdy rodiče podávají na soudy návrhy na vydání předběžného opatření. Ve většině případů je úprava péče a styku upravena (nedojde-li k dohodě rodičů) a variant je nespočet. Vždy záleží na věku dětí. Do doby, než mohou vyjádřit svůj názor a je k němu přihlíženo (dle občanského zákoníku od dvanácti let, dle praxe soudů klidně i od osmi let – záleží na každém soudci), tak soud rozhoduje za ně v jejich zájmu, ale u prázdnin je to spíše v zájmu rovného dělení rodičů. Rovné paušální rozdělení je pro soudy nejjednodušší, nemusí nic odůvodňovat,“ řekla Eva Ondřejová webu Prima Ženy.

Názor dětí a taktizování rodičů

Měl by být nejdůležitější, minimálně od určitého věku. Nebo ne? Kdo si podobným scénářem prošel, mohl zaznamenat, že aktuální názor dítěte, třebaže nahlas a opakovaně vyřčený, nemusí být opravdový. Může být jen odrazem aktuální potřeby nebo emocí, které rodinné tahanice v době vánočních svátků přinášejí. V zájmu dětí je společně strávený čas bez hádek a klidné a spokojené chvíle s rodinou. Rodiče či další příbuzní ale dokážou vyhnat spory do extrémů a úplně při tom zapomenout, že v první řadě jim jde také o spokojenost dětí, které milují.

„Ti, co taktizují, tak podají návrh těsně před Vánoci, aby soud stihl lhůtu sedmi dnů pro vydání, avšak druhá strana se nemohla odvolat. Zde je však riziko, že druhé straně rozhodnutí soudu nebude včas doručeno. Boje jsou sofistikované, někteří schválně vypoví právní zastoupení, aby soud nemohl doručovat do datové schránky, ale přímo rodiči, který si rozhodnutí nepřevezme. Tohle jsou scénáře nejčernější a většinou v případě konfliktu, kdy soud ještě dosud neupravil péči a styk finálně,“ popsala Eva Ondřejová zkušenosti z praxe.

Štědrý den s maminkou, Boží hod u tatínka

Častým kompromisem bývá rozdělení svátků a přesun dětí od jednoho rodiče k druhému. Pokud se na konkrétních dnech nedohodnou, přichází na řadu soud. „Nejčastější scénář je ten, kdy se vánoční svátky rozdělí napůl: Jeden úsek začíná od posledního dne školní výuky předcházející prázdninám od 15 hodin do 26. 12. do 12 hodin, druhý úsek začíná od 26. 12. od 12 hodin do prvního dne školní výuky do 8 hodin. Mezi rodiči tyto úseky alternují sudý a lichý rok. Spravedlnost má spočívat v tom, že oba rodiče stráví s dítětem buď Štědrý den, nebo Silvestr a Nový rok. Bohužel tato úprava nereflektuje počet dní prázdnin, který se mění každý rok, ani vazby dětí na širší rodinu,“ řekla Eva Ondřejová.

Štědrý den je pro děti bezpochyby ten nejdůležitější z vánočních prázdnin. Soudy se ale při rozdělování času dětí neptají, s kým chtějí strávit zrovna Vánoce. „Když je dítě mladší, většinou do první třídy, soudy přistupují v zájmu spravedlnosti na různé varianty, například dělení Štědrého dne na dopoledne a odpoledne, střídání prvního a druhého svátku vánočního. Dítě se střídá například i po dvou dnech ve zbylých dnech vánočních svátků. Pro rodiče je to tak jedno z traumatických období roku, zejména pro ženy,“ dodala právnička Ondřejová.

„I v úplné rodině je často náročné skloubit ‚kdy a kam‘. Pokud komunikace mezi rodiči vázne nebo je napjatá, pro dítě se svátky stávají spíš obdobím stresu než radosti. Znám i rodiny, kde se podařilo sejít se na Štědrý den společně, oslavit večer a dávání dárků jako rodina. To ale může dobře fungovat jen za předpokladu, že se rodiče dítěte rozešli takzvaně v dobrém, zůstali přáteli nebo do hry nevstupují například noví partneři a případné negativní emoce vůči nim,“ doplnila Šárka Brožíková pro web Prima Ženy.

Přemýšlíte, jak dětem vysvětlit zdražování? Poslechněte si rady psychologa:

Prarodiče se musí domluvit s rodiči

Jak je to v případě babiček a dědečků, kteří nejsou zákonnými zástupci dětí –⁠ mohou svá vnoučata vidět, kdykoliv chtějí? „Mohou vidět své vnouče v době, kdy jsou u jednoho z rodičů. Primárně si to musí vyřešit se svým dítětem, které je rodičem vnoučete. Pokud to nefunguje, pak mohou požádat o úpravu styku,“ poradila Eva Ondřejová. Ten jim ale nebude přiznán ve stejném rozsahu jako rodičům, ale v hodinách místo dní. Záleží na konkrétním případu a situaci. „Jiné to bude, pokud se prarodiče intenzivně o vnouče starali, kdy s nimi do rozvodu žilo v jednom domě nebo kdy se rodiče nestarají apod.,“ dodala.

Šárka Brožíková dále uvedla, že situaci nelze vidět černobíle: „Ve chvíli, kdy některý z rodičů či prarodičů vídá dítě málo, chce si čas s ním naplno užít, chce, aby bylo dítě v jeho přítomnosti šťastné. Nemá příležitost budovat si vztah v rámci běžného každodenního fungování a je pak zcela pochopitelné, že v takové situaci někdy cíleně, ale někdy i nevědomky inklinuje k nakupování dražších věcí, větších dárků. S tím souvisí často i menší potřeba nastavovat v omezeném čase dítěti pravidla, tedy větší benevolence. Obecně bez širšího kontextu nejde takové chování označovat za dobré nebo špatné. Jisté ale je, že všichni zúčastnění by se v zájmu dítěte měli snažit o otevřenou komunikaci, hledání kompromisů a určitě o jistou dávku tolerance.“