Pět let se nezajímal, teď uplácí. Jak se bránit, když si expartner kupuje přízeň dětí
„Syn (6 let) chce být jen u táty, pořád si užívají, žádné povinnosti. Exmanžel platí mizerné alimenty, ale sám klukovi koupí všechno.“ Podobných příběhů jsou plné internetové diskuze, ať už jde o kupování si přízně dětí otcem, matkou nebo prarodiči. Co s tím? Promluvili jsme za redakci Prima Ženy s právničkou a dětskou psycholožkou.
Odpovídají:
JUDr. Eva Ondřejová, LL.M., Ph.D.
Má mnohaleté zkušenosti v oblasti ochrany osobnosti. Byla oceněna Talentem roku 2013 v prestižní právnické soutěži Právník roku. Získala praxi při zastupování nejvýznamnějších českých vydavatelských domů a v britském The Times, The Express a Channel 5.
Mgr. Šárka Brožíková
Dětská psycholožka, speciální pedagožka a maminka tří dětí se celý život pohybuje v oblasti vzdělávání a rozvoje dětí. Podílela se na vedení dvou soukromých anglických mateřských škol, dále například na lektorování a koordinaci pohybových kurzů pro děti. V současnosti při mateřské dovolené působí jako pedagožka na prvním stupni ZŠ.
Podle dětské psycholožky situaci nejde vnímat černobíle. Rodič, který „uplácí“, není výhradně ten zlý, a druhý rodič ten hodný. „Kupování drahých dárků může mít různé důvody a v každém jednotlivém případě to může být trochu o něčem jiném. Mnohdy může jít o jakýsi důkaz lásky, který má znásobit pozitivní dojmy ze společného času, kterého je najednou méně. Souvisí s tím často i menší potřeba v omezeném čase nastavovat dítěti pravidla, to znamená větší benevolence. Obecně ale podle mě nejde bez širšího kontextu takové chování označovat výhradně za dobré nebo špatné. Domnívám se, že problém nastává především v situacích, kdy o daném tématu nejsou rodiče ochotni v klidu komunikovat, nesnaží se pochopit toho druhého,“ vysvětlila pro web Prima Ženy Šárka Brožíková.
Co na to zákon
Může se rodič v rámci české legislativy nějak bránit proti tomu, aby si druhý rodič přízeň například nekupoval nesmyslně drahými dary? „Kéž by to šlo. Legislativa toto řeší tím, že druhý rodič by měl hradit vyšší výživné, aby se dorovnala životní úroveň dítěte u druhého rodiče. Často ale movitý rodič dokládá mnohem nižší příjmy, než ve skutečnosti má a soudy rezignují na dokazování s tím, že 20 tisíc korun je vysoké výživné, a co by matka chtěla. Ale otec dítěti koupí motorku za půl milionu, třikrát ročně si zaletí do Dubaje. S tím matka nemůže soutěžit. Drahé dárky a kupování si dětí, čímž se ničí jejich psychika, soudy ani OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí – pozn. redakce) neřeší,“ popsala pro web Prima Ženy Eva Ondřejová příběh z praxe.
Převlečené emoce
Častým scénářem je veselé a šťastné dítě v přítomnosti rodiče, který ho zahrnuje dárky a drahými výlety za zábavou, a na druhé straně pečující rodič, který s dítětem tráví většinu času, včetně nepříjemných chvil nad školními úkoly a domácími pracemi, ale nemá už tolik času a často ani peněz na zábavu. Ten se obává, že dítěti nedokáže dát dost, a to ho nemá rádo. Rodič „uplaceč“ ale může zažívat podobný strach. Možná mu chybí léta, kdy tu pro dítě nebyl, možná si vyčítá, že si našel nový vztah. Juchající dítě si dříve nebo později možná uvědomí, kdo mu byl oporou v každodenních potřebách.
V případě, že mezi rodiči panuje neshoda ve výchově nebo kupování nových věcí, děti na to mohou reagovat různě. „Záleží na mnoha faktorech, věku dítěte, finanční situaci obou stran, temperamentu, povaze nebo třeba zálibách dítěte… Nemám na to jednoznačnou odpověď, každopádně jakýkoli názorový nesoulad mezi rodiči může dítě vždy stresovat, vyvolávat v něm pocit úzkosti, strachu, nejistoty, otázky, zda může být k rodičům otevřené, zda může o druhém rodiči, čase s ním stráveném nebo i o tom, čím byl obdarován, uvolněně hovořit. Cítí emoce druhého rodiče, i když se často snaží je skrýt. Takové situace jsou pro děti velmi stresující,“ popsala Šárka Brožíková.
Rodiče si to mnohdy neuvědomují, ale zvládnout takovou komunikaci v praxi, pod vlivem emocí, je velmi náročné. „Za zcela nevhodné rozhodně považuji, když nakupování drahých dárků nebo například vyhazování levnějšího oblečení od druhého rodiče a nahrazování drahými značkovými kousky, používá rodič jako jakousi zbraň proti bývalému partnerovi,“ dodala.
Pokud se rodiče opravdu chtějí pokusit vybudovat si
s dítětem dobrý a pevný vztah, měli by tu pro něj být především v těch každodenních (možná zdánlivě obyčejných) chvílích.
Nejednotná výchova
Představme si klidně i úplnou rodinu, kde ale rodiče mají rozpory ve výchově. Jeden z rodičů si nepřeje, aby děti přehnaně často používali elektroniku, druhý to neřeší. Jeden povoluje sladkosti, druhý s tím nesouhlasí… „I zde odlišné názory rodičů mohou vyvolat značné napětí. Pokud jde ale o partnerský pár, je v zájmu obou stran (a v neposlední řadě i v zájmu dětí) pokusit se takovou situaci vyřešit a najít kompromisní řešení,“ uvedla Šárka Brožíková. Takto by to podle ní mělo probíhat i v případě bývalých partnerů. „Tam ale takový nesoulad mnohdy prohloubí komunikační propast, která se rozpadem partnerství vytvořila. Pokud do situace vstupují ještě další faktory například v podobě nových partnerů, jejich dětí apod. bývá celá situace ještě o dost složitější,“ dodala.
Zdražování se týká každého z nás. Jak ho vysvětlit dětem, poradí psycholog: