Nákup školních pomůcek se letos rodičům opět prodraží. Nejvíc ale dají za oblečení
Výbava pro prvňáka
Začátek nového školního roku znamená pro peněženky rodičů školáků každý rok menší či větší vítr. Dle průzkumů si i letos bude potřeba za výbavu do školy oproti loňsku připlatit, a to přibližně o 10 %. Drtivá většina rodičů přitom plánuje utratit aspoň tři tisíce korun, nemalá část však na školní výdaje dává i mnohem víc. Státní pomoc existuje, ale nedosáhne na ni zdaleka každý.
„Podle průzkumu České bankovní asociace se téměř třetina rodičů vejde do tří tisíc korun, další třetina platí tři až pět tisíc a přes pět tisíc utratí více než pětina domácností. Méně než tisícikorunu dnes za školní výbavu vydá už jen málokdo,“ říká k tématu ekonom Lukáš Kovanda s tím, že náklady na školní pomůcky rodičům oproti loňskému srpnu vzrostly o 9 %.
Největší částky však rodiče zpravidla vůbec nedávají přímo za školní pomůcky. Zhruba půlku z celkové částky utracené za školáka totiž spolkne oblečení a obuv. Po ní přichází na řadu ještě výbava do kroužků a až třetí nejvyšší sumu zpravidla za školáka utratí v papírnictví. Pomalu a jistě také na pozadí rostou výdaje na elektroniku. Za jednu z hlavních položek už ji dnes považuje každý čtvrtý rodič, loni to přitom bylo jen 18 %.
Čtěte také: Jak vybrat vhodný batoh či aktovku pro školáka? Rozhoduje hmotnost, tvar i design
Specifickou skupinu představují prvňáčci, u nichž tvoří jednu z nejvyšších položek především aktovka – zvlášť má-li být kvalitní, ergonomická a s vhodnou podporou páteře, může se její cena šplhat od 1500 Kč výš. Rodiče začínajících školáků také začínají s nákupy mnohem dříve, většinou už na začátku srpna. Naproti tomu rodiče starších dětí většinou školní nákupy odkládají až na září, kdy jim škola dá konkrétní seznam potřeb.
Nákupy spojené se školní výbavou navíc ve skutečnosti představují jen část celkové finanční zátěže, kterou peněženky rodičů školáků v září čeká. „Podle Twista utratí čtyři z deseti rodičů za kroužky přes šest tisíc korun ročně a téměř každý šestý rodič musel dítěti vybrat levnější aktivitu, než původně chtěl. Čtvrtina rodin kvůli zdražování omezila výdaje na školní výlety či kroužky, osmnáct procent odložilo nákup větší elektroniky,“ píše dále Kovanda. Ten upozorňuje i na další výdajové položky, jako jsou obědy či doprava dětí z domova do školy.
Čtěte také: Školní výbava se vyšplhá do tisíců korun. Stát nabízí pomoc, jak si o ni říct?
Nejhůře finanční zátěž přirozeně pociťují samoživitelky, které musí platit stejné sumy jako všichni ostatní, ale jsou na ně samy. „V rodinách s čistým měsíčním příjmem pod třicet tisíc korun považuje finance za hlavní výzvu školního roku přes padesát procent rodičů,“ dodává Lukáš Kovanda. A upozorňuje na to, že byť stát v tomto ohledu nabízí jistou pomoc, je jeho podpora velmi striktně vymezená.
Mimořádnou okamžitou pomoc stát totiž vyplatí pouze lidem, kteří se oficiálně nacházejí v hmotné nouzi. Jde o jednorázový příspěvek, o jehož nutnosti a výši rozhodne přímo konkrétní úředník. Na náklady na vzdělávání stát může rodiči ročně vyplatit až 48 600 Kč, avšak reálně vyplácené sumy jsou zpravidla nižší. Rodiče mohou využít také dotační program Obědy do škol, a to pokud příjmy domácnosti nejsou vyšší než 3,4násobek životního minima. V takovém případě mohou děti skrz tento program dostávat ve škole stravování zdarma.
Rodiče by se měli podle Kovandy nejen kvůli neustálému zdražování podívat i na svou zdravotní pojišťovnu: „Některé zdravotní pojišťovny přispívají na pohybové kroužky či školy v přírodě. Částky se liší od pěti set do dvou tisíc korun ročně a podmínky jsou různorodé.“
Autor článku
Tomáš Durčák
Tomáš Durčák je redaktorem webu Prima ženy. Píše hlavně o celebritách, a to ze showbyznysu i ze sportu.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
