Nesnažte se být dokonalá. Tyto 3 tipy vás udělají šťastnou už dnes

Schopnost umět se správně vypořádat nejen s tím negativním, ale i se všemi pozitivními úspěchy, je velkou a zásadní součástí našich životů. Někdy máme pocit, že se nám daří, na co sáhneme, a vše vychází, jak má, jindy je realitou pravý opak – vše, co by se mohlo pokazit, nám hází klacky pod nohy a skoro se zdá, že se na nás všichni domluvili.

Naštěstí se psychologie neustále posouvá kupředu a v poslední době nám moderní výzkum přinesl efektivní strategie, které zvládne použít v každodenním životě úplně každý a které vám mohou pomoci otočit špatný den v mnohem lepší. Pokud by se vám takové „kouzelné tlačítko štěstí“ hodilo, čtěte dále, tady jsou 3 tipy, které radí věda:

1. Přestaňte se snažit být dokonalá

Často se říká, že „dokonalost je nepřítelem dobra“. Ačkoli je výhodné mít pevné cíle a klást na sebe vysoké nároky, tlak na to, abychom vše zvládli dokonale, v nás může snadno zanechat pocit vyhoření, méněcennosti, lítosti a pocitu nenaplnění.

Nový výzkum pocházející ze spolupráce hned tří kanadských univerzit, jenž byl publikován letos v únoru v časopise Journal of Research in Personality, dokázal přijít se třemi formami perfekcionismu, na které by si všichni ambiciózní lidé měli dát pozor:

• Perfekcionismus zaměřený na sebe sama: Tedy tendence vyžadovat od sebe dokonalost za všech okolností.
• Perfekcionismus zaměřený na druhé: Možná znáte od svých nadřízených, kteří by ideálně chtěli, abyste byla dokonalá každý den, každou minutu a netolerují ani sebemenší přešlap.
• Perfekcionismus, který nám diktuje společnost: Tendence věřit, že všichni ostatní lidé okolo vás neustále vyžadují, abyste byla dokonalá (bez ohledu na realitu).

Existují však mnohem lepší (a pro naši mysl zdravější) způsoby, jak udržet motivaci sebe i lidí okolo vás, aniž byste se musela neustále snažit dosahovat dokonalosti. Opuštění ideálů perfekcionismu vám nejenže ulehčí duševní zátěž, ale zároveň vám dá prostor mít obyčejnou radost z „dělání věcí“ namísto nikdy nekončícího pocitu tlaku spojeného s potřebou „dělat věci co nejlépe“. Jinými slovy – nikdo není dokonalý a ani vy to po sobě nemusíte den co den chtít. Uvědomte si tuto skutečnost a hned se vám uleví.

2. Buďte co možná nejvíc společenská

Té trošky času, který jste schopna získat si jen pro sebe a svůj vlastní klid, je potřeba si vždy vážit. Avšak zároveň byste se měla snažit, aby to byla opravdu jen troška. Řada výzkumů již totiž prokázala, že socializace s vašimi vrstevníky je poměrně spolehlivým způsobem, jak si zlepšit náladu (ostatně kdo by nevěděl, že vínko s kamarádkou patří k zaručeným lékům na každý „den blbec“, že jo). Větší socializace a kontakt s druhými jsou však prospěšné i pro ty z nás, kteří jsou introvertnější a samotu vyhledávají, protože se ve větší společnosti moc necítí.

Nová studie publikovaná na konci loňského roku v časopise Journal of Anxiety Disorders s názvem Jsou lidé trpící sociální úzkostí opravdu šťastnější o samotě? například zjistila, že lidé se sociální úzkostí mají z trávení času s ostatními ve skutečnosti stejné potěšení jako jejich společensky založení kolegové a že léčba sociální úzkosti by se měla zaměřit především na to, jak tyto lidi dostat mezi lidi navzdory tomu, že se společnosti druhých snaží vyhýbat.

„Kvalitní kontakt s druhými lidmi slouží jako spolehlivá strategie pro zlepšení nálady,“ tvrdí vědci pod vedením Fallona Goodmana z University of South Florida. Další výzkumy tuto teorii podporují a naznačují, že extroverti mají rovněž navrch, pokud jde o péči o sebe sama, a to právě proto, že mají tendenci trávit čas ve společnosti.

„Člověk s vysokou úrovní extroverze má pravděpodobně širokou sociální síť, je náchylnější k navazování kontaktů s jinými lidmi, tráví volný čas společensky a přijímá pozvání na společenské akce,“ uvedli autoři studie. „To vše může vést k situacím, které uspokojují naši potřebu někam patřit,“ upřesnili. Zajděte prohodit pár slov s kolegyněmi, zavolejte kamarádce a zajděte s ní na kávu nebo vyrazte s přáteli na skleničku. Uvidíte, že se vám nálada zlepší doslova jako lusknutím prstu.

3. Odpusťte někomu (klidně i sobě)

Chtít za každou cenu hnát viníky k odpovědnosti je pro každého z nás naprosto přirozené. Protože každý by měl za to, co udělal, pykat, že ano? Díky tomu jsme spolu schopni spolupracovat, chovat se zodpovědně a produktivně. Jenže když se s sebou snažíte nosit tíhu všech prohřešků, kterým se vůči vám lidé v minulosti dopustili – nedejbože i pocit viny vůči vám samotným – může to postupem času vyústit v nehezké psychologické následky.

Časopis Journal of Personality and Social Psychology přišel letos s výsledky studie, dle které může být jedním z těchto následků i pocit dehumanizace neboli pocit, že se vám vyhýbají běžné lidské pocity, emoce atp. Jak k tomuto vědci došli?

Vědci z University of Pittsburgh vedení Karinou Schumann rozdělili účastníky svého výzkumu na dvě skupiny. Jedna dostala za úkol představit si, že je jejich kolega urazil a oni mu posléze za tento přešlap odpustili. Druhá si měla naopak představit, že se kolegovi za jeho urážku místo odpuštění rozhodnou pomstít.

Zjistili, že účastníci, kteří si představovali, jak se kolegovi mstí, zůstali v odlidštěném stavu (např. se hodnotili jako méně kultivovaní, emocionální a inteligentní a více povrchní, chladní a pudoví) ve srovnání s těmi, kteří se svému kolegovi rozhodli odpustit.

„Tento vzorec výsledků naznačuje, že odpuštění může oběti znovu polidštit poté, co byl jejich pocit lidskosti poškozen urážkou,“ okomentovala výsledky studie Schumann.

Mezi další vědecky zjištěné přínosy odpuštění patří např:

• Snížení úzkosti a stresu
• Méně negativního chování v každodenních interakcích s druhými
• Zlepšení duševního zdraví
• Zlepšení sebeúcty

Pojďme si to shrnout

Schopnost proměnit špatný den v dobrý není žádná superschopnost, ale každý z nás ji má rozhodně na dosah. Nové vědecké poznatky naznačují, že zbavit se přílišného perfekcionismu, vytvořit si plán, jak posílit svůj společenský život a naučit se druhým odpouštět, jsou tři věci, které můžete začít dělat hned teď, abyste zahnala negativní náladu.