Konvoj obrněnců projede Českem v noci. Americká armáda má v Evropě logistické problémy

Po železnici a až v nočních hodinách nebo po hlavních silničních tazích? Tuto otázku ohledně plánování zpáteční cesty amerického konvoje přes Českou republiku teď řeší nejeden úředník. Nabídku přesunutí po železnici Američané minulý týden odmítli. Teď o možnosti zpáteční cesty po dráze znovu jednají. Pokud ale americká armáda znovu odmítne a rozhodne se na cestu vyrazit po vlastní ose, česká armáda bude chtít prosadit, aby se obrněnci mohli po hlavních silnicích pohybovat pouze mezi šestou večerní a šestou ranní.

„Pracovní jednání s americkou stranou stále probíhají, proto nyní nebudeme další podrobnosti k přesunu amerických vojsk sdělovat. Aby se minimalizoval dopad přejezdů na silniční provoz, bude se konvoj přesouvat ve večerních a nočních hodinách," sdělila Vlastimila Cyprisová z tiskového oddělení Generálního štábu AČR.

Na hladkém přesunu konvoje má zájem i Ministerstvo dopravy. Jeho zástupci minulý týden na úterním jednání řešili s armádou plán, jak stovky transportérů přes Česko přesunout.

„Hladké zajištění průjezdu konvojů je plně v kompetenci Ministerstva obrany a Armády ČR, se kterými jsme v kontaktu. Ministerstvo dopravy nicméně přesun povoluje, ale neplánuje/nerealizuje, to je přímo věcí MO a AČR,“ uvedla tisková mluvčí Ministerstva dopravy Lenka Rezková.

Podle aktivisty Jakuba Jandy z lobbistického spolku Evropské hodnoty má situace daleko větší rozměr a celá kauza s problémem průjezdnosti Českem vrhá na náš stát jakožto člena NATO negativní stín.

„ČR bohužel prokázala, že není schopná zajistit ani bezproblémový přesun lehké techniky a malého počtu vojáků. Důležité je to proto, že pokud by bylo potřeba spěchat našemu spojenci na pomoc, přes ČR by směřovali spojenečti vojáci. Proto se podobné situace testují, protože ne vždy budou k dispozici železnice. Jen se ukazuje, jak selhala česká politická třída, když nedokázala ani z unijních fondů postavit slušnou infrastrukturní síť za poslednich let, jako to třeba dokázalo Polsko,“ uvedl Janda.

Že situace související s přesunem konvojů po Evropě není ideální, si podle analytika Jerryho Hendrixe z poradenské firmy The Telemus Group armáda spojených států dobře uvědomuje.

„Je to rostoucí strategický problém, kterému čelíme právě teď," řekl Hendrix. „Nemáme kapacitu pro velkou mocenskou konkurenci, pokud nemáme sílu, která by ji umožnila - logistické vlaky a námořní vleky.“

A problémům se americká armáda nevyhnula ani v dalších evropských zemích. Například loni při přepravě šesti amerických armádních M109 Paladinových samohybných houfnic konvoj zastavila německá pohraniční policie, protože polští dodavatelé, kteří je přepravovali, porušili několik dopravních pravidel. Americká armáda navíc nemá dostatek těžkých dopravních prostředků, které splňují evropské normy silničního provozu, a často musí použít dodavatele k přesunu zařízení na dálnicích. Velký problém je tak i byrokracie, která s přesunem konvoje napříč evropskými zeměmi souvisí.

„Každý, kdo si myslí, že nebude problém kdekoli projet - není to pravda," řekl bývalý americký armádní poručík, gen. Ben Hodges, když byl šéfem americké armády v Evropě.

Situaci kritizuje i poslanec SPD Jiří Kobza: „Jako bývalý vyškolený tankista jsem se zúčastnil několika přeprav na cvičení. Z toho důvodu vidím možný způsob přepravy tak, jak probíhaly (zdůrazňuji v době míru) přepravy těžké techniky na cvičení v rámci ČSLA. To znamená po železnici (levnější) a mimo hlavní tahy (aby bylo obyvatelstvo obtěžováno co nejméně zpožděním, způsobeným obsazením tratí vojenským transportem) a podle přesně stanoveného a přísně dodržovaného harmonogramu. Přeprava po vlastní ose probíhala výjimečně, jako příprava na "ostré" nasazení. Vždy ale bez přítomnosti médií."

„Osobně bych rád viděl další transporty tak, aby Američané už konečně dokázali dodržet plánovaný harmonogram. Rád bych, aby tuto dohodu dodržela i naše vláda a aby transport, který dorazí mimo dohodnuté časové rozpětí, dokázala vrátit. Jde o to, aby takové zbytečné demonstrace americké přítomnosti už tak přetíženou dopravní síť dále nezatěžovaly. Ten dopad na veřejné mínění je skutečně patrný. Přál bych si, aby (pokud je to opravdu tak nutné) jeli přes naše území co možná nenápadně, což si nemyslím, že svedou,“ dodává Kobza.

A tématu přesunu armád napříč zeměmi v Evropě se detailně věnuje na svém webu i institut moderní války v USA.

„V březnu 2018 předložila Evropská komise akční plán na zlepšení vojenské mobility v EU. Plán navrhuje zlepšení možností dvojího užití civilních železničních sítí a řešení regulačních otázek týkajících se daní, nebezpečných věcí a přeshraničního pohybu vojsk. To je krok správným směrem; nicméně jak ambiciózní může být Evropská komise, bude záležet na jednotlivých státech, zejména ve státech střední a východní Evropy.“

Českou republikou projíždějí v posledních letech konvoje americké armády pravidelně. Zpočátku se proti nim ozývali především odpůrci NATO, během cesty je na jednotlivých zastávkách ale většinou lidé spíše vítali. První z konvojů, který vyvolal u veřejnosti zájem, projel Českou republikou v roce 2015.

800 lidí a přes 350 kusů techniky. Tolik čítají americké konvoje, které na několik hodin předminulý čtvrtek ochromily hlavní tepnu mezi Prahou a Brnem. Řidičům se tak cesta do Brna protáhla až o dvě a půl hodiny. Plánovaný průjezd Amerických vojáků z 15. ženijního praporu a 2. jízdního pluku mířil z německého Grafenwoehru a Vilsecku přes Českou republiku do Rumunska a Maďarska. Ani rozdělení konvoje do čtrnácti částí s hodinovými rozestupy problémům nezabránilo.

Vtipné reakce lidí na zoufalou situaci na dálnici D1 na sebe nenechaly dlouho čekat. Na internetu se tak objevily třeba hlášky typu: „Dálnice D1 je pro test odolnosti vojenských vozidel jako stvořená. Těžší terén v Evropě nenajdou.“ Jiný vtipálek situaci okomentoval slovy: „Jestli ti vojáci zvládli projet D1, tak pro ně bude Afghánistán jak dovolená u moře.“ A úsměv na tváři vykouzlila lidem také tato hláška: „Jsme první stát od Vietnamu, který zastavil Americkou armádu."

Adam Novotný