Plošné očkování proti covidu? Nesmysl, říká imunolog Šinkora. Jiné vakcíny ale doporučuje

Ministerstvo zdravotnictví znovu vybízí k očkování proti onemocnění covid-19 a mnozí z nás váhají, jestli na něj jít. „Očkování je v podstatě naprosto zbytečné a domnívám se, že jeho propagace je jenom snahou zbavit se předem objednaných vakcín, které se musí pálit,“ reagoval bez váhání imunolog Jiří Šinkora v našem lifestyle podcastu ON TOPIC. Jeho názor se ovšem týká zdravé části populace a nezatracuje smysl očkování u rizikových skupin, jako jsou například starší lidé.

„V současné době i ti, kteří byli očkováni, už prošli přirozenou infekcí. Takže pokud se tento virus bude chovat jako ostatní slizniční viry – a nemáme důvod domnívat se, že ne – tak v tom případě už budeme jako společnost navždy imunní. Ve smyslu: budou rýmy, budou teploty (jako u ostatních virů), ale už nebudou žádné fatální důsledky,“ popsal Jiří Šinkora, jaká je podle něj aktuální situace, a podrobněji vše vysvětlil v našem rozhovoru, který si můžete pustit v úvodu článku.

Trápí vás postcovidový syndrom? Možná je to jen psychika

Někteří lidé po prodělání covidu popisují dlouhodobé potíže, proto se tomuto stavu přezdívá dlouhý covid. Imunolog Jiří Šinkora nechce situaci zlehčovat, přesto říká, že jde o problematiku, která je špatně prokazatelná. „Postcovidový syndrom je takový poměrně neurčitý pojem,“ vysvětlil. „Když někdo prodělal covid s těžším průběhem a od té doby se necítí dobře, tak to může být také psychosomatika. Člověk si říká, že prodělal tak hroznou nemoc a každý projev slabosti nebo nevolnosti bude přičítat covidu,“ dodal odborník, který má s podobným problémem i vlastní zkušenost.

„Jsou případy, u kterých se prokazatelně zhoršil stav pacienta po prodělání covidu, ale jsou i případy, kdy se lidé domnívají, a pravděpodobně k tomu mají dobré důvody, že se zhoršil jejich stav po očkování. V žádném případě nepopírám, že infekce virem SARS-CoV-2 může vést k nějakému rozhození, tzv. disregulaci organismu,“ dodal odborník s tím, že spousta autoimunitních potíží nebo zmíněných disregulací (rozhození, pozn. red.) organismu se spouští právě setkáním s nějakým virem. Pro SARS-CoV-2 ovšem podle něj není zrovna typické, že by vyvolával dlouhý průběh.

Očkování proti chřipce je bezpečné

Existují tedy vakcíny, které by Jiří Šinkora doporučil? „Pro starší lidi bych doporučil očkování proti chřipce, protože tyto vakcíny jsou vyzkoušené. Je prokázán jejich pozitivní účinek. Rozhodně doporučuji očkovat děti vyzkoušenými vakcínami proti potenciálně smrtícím nemocem, doporučuji také očkování proti klíšťové encefalitidě…“ vyjmenoval expert, který v našem rozhovoru dále podrobně popsal, proč podle něj právě vakcína proti SARS-CoV-2 nemůže být úspěšná.

Jak rozeznat covid od chřipky

Během chladného období býváme často nachlazení, proto se nabízí otázka, jak poznat, jestli jde o covid nebo například starou známou chřipku. „Ze začátku jsme měli velmi dobrý indikátor, a to byla ztráta chuti a čichu, to vám chřipka neudělá. Dneska už je to složitější, ty nové varianty to nedělají, je to také možná způsobené tím, že už se tak nerozšiřují na sliznici, protože proti nim máme obranu,“ vysvětlil imunolog Šinkora. „Já vlastně nevím, proč to rozeznávat. Komu je špatně, ať zůstane doma, případně ať jde k lékaři,“ dodal s tím, že když cítíme, že jsme nachlazení, není žádnou ostudou nasadit si mezi lidmi roušku, což by měla být základní slušnost.

Roušky jako dobrý sluha, ale špatný pán

Spousta z nás přitom měla roušku poprvé až ve chvíli, kdy to bylo vládní nařízení. Podle imunologa Šinkory bychom rozhodně neměli nosit roušky, když je nám dobře. Imunitu bychom totiž měli posilovat právě tím, že se virům opakovaně vystavujeme. „Deset milionů let žijeme tak, že na sebe prskáme, olizujeme se, žijeme v těsných komunitách. Lidská evoluce se s tímto musela vypořádat. Příliš velká izolace škodí a viděli jsme to poté, kdy SARS-CoV-2 přestal být strašidlem – roušky jsme odložili, a v tu ránu se objevilo obrovské množství respiračních infekcí.“

„Pokud vám není dobře, nikam nechoďte, a pokud musíte, tak si roušku vezměte. Minimálně když kýchnete přes roušku, tak snížíte infekční dávku, kterou přenesete do okolí,“ vysvětlil.

Během našeho rozhovoru Jiří Šinkora narazil na zajímavé téma a to sledování, jak velké infekční dávce viru byli nakažení vystaveni a jaký to mělo vliv na průběh jejich onemocnění. Informace o tom podle něj byly dostupné, ale nikdo je příliš neřešil. „Je možné, že toto bylo spojeno s těmi fatální případy u lidí mladších řekněme 60 let, kdy z ničeho nic tomu zcela zdravý člověk podlehl. Ale tohle se nezkoumalo, bohužel.“

Dále jsme se v podcastu věnovali mimo jiné tomu, jestli je potřeba posílat děti s „nudlí u nosu“ ze školek a škol zpátky domů? Došlo i na téma, zda nám lékaři předepisují antibiotika zbytečně a jak to odhalit. Nebo proč roste počet lidí s autoimunitním onemocněním a jakou roli v naší imunitě sehrává střevní mikrobiom? Odpovědi najdete v druhém dílu našeho podcastu ON TOPIC:

Podcast ON TOPIC najdete také na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Amazon Music a dalších, jako videorozhovor pak na YouTube a Stream.