Co všechno o nás prozradí ruce: K jakému živlu náleží ty vaše?
Ruce fascinovaly lidi od starověku. Asi proto, že s jejich pomocí děláme většinu věcí. Už ve starém Egyptě, ale i Číně či Indii uměli mágové z dlaní číst osud i budoucnost…
Po nástupu křesťanství bylo veškeré věštění považováno za čarodějnictví, přesto se hádání z ruky v sedmnáctém století učilo na několika německých univerzitách. Dnes se jím zabývají, bohužel, hlavně šarlatáni. Opravdový dar předvídání má totiž jen pár vyvolených a většina z nich to dělá zadarmo. Bojí se prokletí, které má postihnout všechny, co bohatnou na „fušování“ osudu do řemesla, či jejich potomky.
Přesné znázornění rýh i dalších útvarů na rukou najdeme ovšem i na mnoha webových stránkách. Ty, co se na ně podívají, zajímá hlavně čára života. Někteří lidé jsou pak v depresi z její krátké délky. Přitom jen tato čára není rozhodující. Záleží i na hloubce, propojení, křížení čar. Laik není schopen tyto souvislosti odhalit, takže je nejlepší se tím vůbec nezabývat.
Co umí jeden dotyk
Rukou prochází nebo v ní končí až několik tisíc nervových zakončení. Podáním ruky se přenáší cit k druhým. Proběhly četné pokusy, kdy se vzájemně dotýkali zamilovaní a „normální“ lidé a měřily se změny ve fyzikálních vlastnostech (pocení, zvýšené teplo) i emočních procesech. U milenců pohlazení ruky zvýšilo v 90 % tep i frekvenci srdeční činnosti. Nejvíc chemických změn probíhalo v mozkové kůře, šlo hlavně o potlačení kritického myšlení ve vztahu ke svému protějšku. Na hormonální úrovni došlo k prudké sekreci dopaminu (zvyšuje touhu po potěšení, vyvolává euforii, touhu) i změně v hladině serotoninu a s tím spojené úzkosti ze ztráty milované osoby po ukončení dotyku. Nic z toho se u ostatních testovaných neobjevilo.
Otevřená dlaň
Ruce mají i další významy, jsou nenahraditelné u znakové řeči neslyšících, otevřená dlaň byla odjakživa symbolem pravdomluvnosti, čestných úmyslů, dodnes se u soudů i jinde přísahá právě jejím pozdvižením. Sumerové už v dávné minulosti, před asi 5 000 lety, vyráběli ochranné amulety se znázorněním ruky zasvěcené bohyni Ištar. Ty existují v oblasti Středního východu dodnes, říká se jim hamsa. Mají chránit hlavně před uhranutím, proto jsou často součástí oken a vyskytují se i v podobě klepátka na dveřích.
Naši předci si všímali i toho, jak se liší ruce tvarem, velikostí, vzhledem, délkou prstů, barvou, zkoumali souvislosti tvaru s charakterem člověka. Tak došlo k rozdělení do čtyř základních kategorií, které se používá dodnes.
Ruce podle živlů
Ruce země
Jednotlivé kategorie jsou pojmenovány po zemi a třech živlech – vodě, vzduchu a ohni. Asi nepřekvapí, že první, ruce země, charakterizují rozum, praktičnost, vyrovnanost, manuální zručnost. Poznáte je podle dvou charakteristických rysů – hranaté dlaně a krátkých prstů. Ten, kdo je má, intuitivně vyhledává fyzickou práci, což neznamená, že není inteligentní, jen potřebuje k uspokojení duše tělesnou námahu. U sedavého zaměstnání si to kompenzuje cvičením, ale nejčastěji a nejraději dělá na zahradě, v lese, přitahují ho nejen rostliny, ale i zvířata, neboť také souvisejí se zemí. U těchto lidí se projevuje zvýšený skepticismus, nevěřícnost, konzervativnost, opatrnost, lpění na zvycích, těžko a dlouze se seznamují, bojí se zklamání. Mívají často velké dlaně – jsou znakem smyslu pro detail, metodičnost, pořádek, což k nim pasuje, ale nemusí to být pravidlem.
Ruce vzduchu
„Majitel“ vzdušné ruky (dlaň je hranatá, prsty dlouhé) je zvědavý, nápaditý, bystrý, zkoumavý, trpí až nutkavou potřebou vyzkoušet vše na vlastní kůži. Umí výborně bavit společnost, bývá skvělý diskutér i díky své všestrannosti. O všem něco ví, třeba povrchně, ale stačí to k tomu, aby zaujal ostatní. Libuje si v okázalých a melodramatických gestech, ani zdaleka ne všemu, co „káže“, opravdu věří. Proto bývá zdatným manipulátorem a dokáže ostatní přesvědčit, aby udělali, co chce. Může být inspirativní, i uvnitř chladný, se sklony využít či zneužít city ostatních k vlastnímu prospěchu. Za to obvykle platí zvýšenou úzkostí a hladinou stresu. Má spoustu velkorysých plánů, většinou ovšem jen v hlavě.
Ohnivé ruce
Ohnivé ruce lze jako jediné rozeznat už při stisku, jsou – jak jinak – horké. Mívají krátké prsty a podlouhlou dlaň. Kdo je má, snadno a rychle vzplane, což se projeví i v lásce. Takový člověk je vášnivý, city intenzivně prožívá. Potřebuje časté změny, rutina ho ubíjí, nudí, obvykle nerespektuje zákazy a pravidla kromě těch, co si sám vytvoří. Oplývá spoustou nápadů, na velké cíle ovšem nemá trpělivost, bez pomoci ostatních je neuskuteční, což, pokud nejde o přátele či příbuzné, zasadí ránu jeho pýše. Dokáže v krátké době zvládnout hodně věcí s vysoce nadprůměrným výkonem, dokud „nevyhasne“ a nezhroutí se. Stejně jako oheň může zničit vše kolem, třeba to, co léta budoval, dokonce i sám sebe. Musí si dát pozor na sklony k nenasytnosti, bezohlednosti, kariérismu, touze ovládat jiné, zneužívání moci.
Vodní ruce
Voda je nestálá, líně teče i bouří, navíc se mění zimou v led, horkem se vypařuje. Tato variabilita se projeví i na rukou lidí. Jedni bývají náladoví, nepokojní, jiní tišší, ale silní „melou břehy“. Mají dar předvídavosti, empatie, intuice, chápou emoce ostatních, jsou dobří pozorovatelé. Nejdou hned k věci, libují si v oklikách, mluví hodiny v podstatě o ničem. Díky tomu často vymyslí netradiční postupy, jejich myšlení je buď komplikované, či přímočaré, umí odhadnout ostatní na první pohled. Pokud najdou vysněnou profesi, jsou perfekcionisté, výkonní, tvořiví, neunikne jim sebemenší detail. Stejně jako lodě potřebují kotvu. Může jí být pevný vztah, náboženství. Jsou přecitlivělí na kritiku i v případě, kdy tak nebyla myšlena. Vodní ruce poznáte podle toho, že mají dlouhé dlaně s množstvím jemných čar a dlouhé prsty.
Velikost i barva
Povahu ovlivňuje i velikost a barva ruky, i když ne tak významně jako tvar. Kdo má velké ruce, bývá metodický, pořádkumilovný, se smyslem pro disciplínu. U malých rukou se projevuje „napoleonský komplex“, touha vládnout, mít moc, energické, autoritativní jednání. Středně velké znamenají všestrannost, podnikatelský talent i zájmovou roztříštěnost, dost věcí začnou, ale nedokončí. Široké ruce jsou známkou laskavosti, empatie, vzbudí i nevědomé sympatie ostatních, úzké značí naopak malichernost, kritičnost k sobě i jiným, vidí chyby i tam, kde nejsou, není s nimi snadné vyjít. Přehnaně bílé ruce ukazují spíš na sobeckou povahu, červené vášnivost, ale i zlobu a nezvládnuté emoce.