Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Rodina

Tip na výlet: Nebuďte pecky a vyrazte na Pecku

Hradů, kterých se husitským vojskům nepodařilo dobýt, v Čechách moc není. Poněkud polozapomenutá Pecka z Podkrkonoší je jedním z nich. A dojít na ni klidně můžete pěšky z blízkých lázní.
Vydáno: 15.09.2018
Výlet na hrad Pecka
Výlet na hrad Pecka Autor: profimedia.cz
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Skoro až na Pecku se sice dá dojet po silnici, třeba z Nové Paky je to asi šest kilometrů, nicméně nejen pro zdraví, ale i duševní pohodu je mnohem lepší vydat se přibližně stejnou vzdálenost pěšky. Zdatní chodci si mohou trasu dokonce prodloužit a dojít až na Zvičinu - nejvyšší vrchol v Podkrkonoší. Dobrým výchozím cílem jsou slatinné lázně Bělohrad, kde lze před cestou absolvovat nějakou tu proceduru, případně navštívit muzeum K.J.Erbena či barokní zámek. Od nich vede modrá turistická značka do mírného kopce na Krkonošskou vyhlídku.

Z kostelíka do restaurace

Poté se dá sestoupit až do vsi Pecka, odtamtud dál po červené, kde cestou vaši pozornost upoutají roubené chalupy a pečlivě zrekonstruovaný Bystrý mlýn za vsí Kal. Odměnou za výstup na Zvičinu (671 m) je prohlídka kostelíka zasvěceného Janu Nepomuckému, ale i možnost občerstvení v historické Raisově chatě, otevřené už roku 1900. Ta se stala oblíbeným cílem hladových návštěvníků především díky dobré kuchyni (platí dodnes) i díky unikátní prosklené a otáčivé rozhledně, z níž je nádherný výhled do širokého okolí. Po odpočinku a dobrém jídle už vás čeká nejméně namáhavá část túry, sestup do Bílé Třemešné, kde je vlakové nádraží. Délka trasy (18 km) je ideální pro celodenní výlet, zvlášť když se vydaří počasí.

Místní zachránci

Na tom, že je Pecka nejen většinu roku otevřená, ale že ještě vůbec stojí, mají největší zásluhy místní obyvatelé. Ti se totiž dokázali vzepřít rozhodnutí památkového úřadu (ten doporučil hrad jako ruinu neopravovat!) a postupně za pomoci státních subvencí i vlastních prostředků zrekonstruovali alespoň Harantovský palác, který je od jara 1968 přístupný veřejnosti.

Na koncert i na svatbu

Expozice, tematicky zaměřené na dějiny a slavné zdejší osobnosti, jsou v sedmi místnostech. Je tu renesanční obrazárna s vzácným portrétem španělské královny Markéty, černá kuchyně, dále komnata upravená do podoby, v jaké se nacházela v éře Kryštofa Haranta, či naopak místnost ilustrující život venkovských lidí v Podkrkonoší. Bývalý rytířský sál funguje jako oddací i koncertní síň a je dost často využíván. K vidění je dále (kromě mnoha dalších historických předmětů) také mučírna v jednom ze sklepení a galerie českého moderního umění. 

Za zmínku stojí i nasvícená, šestapadesát metrů hluboká studna, která vzbuzuje otázku, zda letité pověsti o tajných chodbách nejsou skutečně pravdivé - na dně totiž není vzduch vůbec zatuchlý, ale čerstvý, navíc je v ní průvan.

Rytířský sál
Rytířský sál
profimedia.cz

Fingovaná veselka

Pecku před husity neochránily jen pevné hradby, ale hlavně lest. Po sedmi měsících masivního obléhání obránce napadlo uspořádat před zraky kališníků fingovanou veselku. Ti si po spatření svatebního mumraje řekli, že obránci jsou zřejmě dobře zásobeni, a odtáhli s nepořízenou.

Budivoj to začal, Harant dokončil

Zvláštní jméno má Pecka po prvním majiteli, kterým byl Budivoj z Pecky. Pvní písemné zmínky jsou od roku 1322. Původně sloužil hrad k ochraně zemské hranice a zlatých dolů z nedaleké obce Stupná. Při stavbě se proto počítalo s napadením, obytná byla pouze jižní část, přístup na nádvoří chránil padací most, hluboký příkop a dvě obranné věže propojené hradební zdí.

Od druhé půlky šestnáctého století obranný význam hradu zmizel. To si uvědomil Jindřich Škopek z Bílých Otradovic, jemuž hrad v druhé polovině šestnáctého století patřil, a pustil se do přestavby. Tu sice dokončil až nejslavnější majitel panství, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, změna však byla na první pohled víc než patrná. Na místě strohých zdí se náhle tyčilo krásné a bohatě zařízené panské sídlo.

Kryštof ostatně patřil k největším osobnostem své doby. Byl to dobrodruh, vydal se na roční pouť po Středním Východě, navštívil Jeruzalém, Egypt, horu Sinaj a další biblické památky, hudební skladatel (z jeho tvorby se zachovala kompletní Pětihlasá mše), vojevůdce a politik. Dvě poslední „povolání“ se mu ale stala osudná. Po bitvě na Bílé hoře se ocitl mezi sedmadvaceti českými pány, které popravil kat Jan Mydlář na rozkaz císaře Ferdinanda II. na Staroměstském náměstí. 

Vnitřní prostory hradu
Vnitřní prostory hradu
profimedia.cz

Zpustlí poustevníci

Poté získal Pecku jako dar neméně známý Albrecht z Valdštejna, který ji ovšem po roce užívání daroval kartuziánům z Valdic. Poustevnický řád, založený arcibiskupem Brunem poblíž francouzského města Chartreuse (Kartouzy) u nás sice působil už za Jana Lucemburského, nicméně větší vliv nezískal. Možná i proto, že kladl důraz na život v odloučení nejen od „hříšné“ civilizace. I v klášterech se jeho obyvatelé sešli na společném obědě jen při výjimečných příležitostech. Není tedy divu, že asketičtí mniši využívali zámek sporadicky a postupně chátral. Jeho slávu definitivně ukončil v roce 1830 rozsáhlý požár. A nebýt aktivity místních obyvatel, zbyla z něj dnes jen hromada kamene…

Otevírací doba:  od dubna do října úterý až neděle 9 -17 hodin (polední přestávka od 12 do 13 hodin). Celková prohlídka stojí 80 Kč, důchodci zaplatí 60 Kč a děti a studenti 50 Kč. 

Jan Janula

Článek je zařazen v: výlet, hrad Pecka
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama