Z deníku koučky: Jak ovlivňují emoce vzteku a zlosti náš život?
Jak se k různým životním situacím staví koučka s dlouholetou praxí v oblasti psychologie a psychoterapie Šárka Vávrová? Nahlédněte do jejího zápisníčku!
Každý z nás prožívá emoce. Jsou emoce, které vnímáme jako pozitivní, třeba radost, anebo negativní, což může být zlost a vztek. Negativní emoce jsou společensky vnímány jako nepřípustné. Jsou však součástí našeho obranného systému. Sdělují nám důležité signály. Potřebujeme v životě některé věci obhájit, postavit se něčemu nebo stav změnit. Z toho důvodu jsou zlost a vztek jako emoce pro člověka a společnost naprosto nezbytné. Dodávají nám totiž odvahu.
Naše reakce na bolest, nebezpečí, ohrožení nebo útok může znamenat vyvolání emoce zlosti a vzteku. Při této reakci cítíme různě silné pocity. Někdo třeba jen menší pocit úzkosti, jiný člověk zase silný a agresivní vztek. V té chvíli však náš mozek připravuje tělo na boj, který nás má ochránit.
Co to dělá s naším tělem
Při vyvolání podnětu náš emoční mozek interpretuje podnět jako ohrožující nebo příjemný. V případě, že náš mozek vyhodnotí podnět jako ohrožující, dochází k aktivaci amygdaly. Evolučně zděděné reakce jsou únik, stáhnutí se, obrana nebo boj. Aktivují se všechny funkce, které potřebujeme: kromě dalších změn v našem mozku se například napnou a prokrví svaly, stoupne krevní tlak, abychom si posunuli práh bolesti, zvýší se srážlivost krve v případě, že bychom při boji krváceli, zrychlí se a prohloubí dýchání pro možnost úniku, rozšíří se zornice – tím se zlepší periferní vidění, rozbuší se srdce a naskočí „husí kůže“ jako naježení srsti, čímž zvířata dávají najevo zvětšení figury, aby vystrašila nepřítele. Záleží však na nás, jak daný stav zvládneme. Zvýšená hladina adrenalinu a noradrenalinu nám dává odvahu riskovat. Máme pocit rozhodnosti a odhodlání a také přichází i síla vše změnit.
Když zlobí notebook
Také často mívám vztek a zlost. Nejvíce se zlobím na svůj notebook. Je starý a plný různých postahovaných věcí z webu, a tak mu trvá opravdu dlouho, než se ráno probudí a rozhodne se pracovat. Vždy, když nejvíce potřebuji, aby fungoval rychleji, tak se zasekne a nehne se. Zpočátku jsem to vcelku zvládala, ale jeho pomalost se stupňuje a trpělivost je u mne opravdu vzácná vlastnost. Často jsem slýchávala z pokojíčku svého syna velké rány. Samozřejmě jsem k němu vběhla a zjistila, že mlátí pěstí do stolu, protože nechce vzteky rozbít svůj notebook. Na základě toho jsem mu kolikrát doporučila navštívit někoho z mých kolegů – psychologa nebo psychiatra. Od té doby, co dostal nový notebook, se z jeho pokojíčku ozývá pouze jeho zpěv.
Nyní však chodí uklidňovat on mne, protože rány do stolu teď praktikuji já. Dokonce jsem se dostala k tomu, že mlátím už i do notebooku a můj syn se tím velice baví. Nedá se to vydržet! Čekat 20 minut na to, aby se otevřelo jedno okno, je i na mě opravdu hodně. Jeden můj spolužák prohlásil, když jsem si svůj notebook vzala do školy, že jeho zvuk mu připomíná startující raketu.
Notebook zatím slouží, tak jsem si řekla, že ho budu používat jen na psaní článků ve wordu a na vše ostatní jsem si koupila chytrý telefon. Moje radost byla však dočasná. Po půl roce jsem si stáhla do telefonu aktualizaci a od té doby mi telefon silně připomíná můj notebook. Opět čekám a často se seká. Stále jsme mu dávala šanci se vzpamatovat, až jsem propásla záruční lhůtu. Tak mám pomalý notebook i telefon. Poslední šancí bylo, že jsem si tedy na konci roku koupila iPad. V poslední době se mi začíná sekat i on a už zase začínám čekat na to, až se některá okna otevřou nebo načtou.
Upozorňuji, že nic z těch věcí nesouvisí s pomalým internetem, to je jiný strastiplný příběh. Nejspíše je mi dáno mít pomalé přístroje a učit se lekcím trpělivosti a zvládání zlosti a vzteku. Neodvažuji se koupit si jiný nový notebook, protože by za pár měsíců byl pomalejší než ten pět let starý. Jsou to opravdu velice namáhavé lekce. Přesto mám obavu, že jednou ten notebook nebo telefon rozmlátím a vyhodím z okna!!
Potlačovat vztek se nevyplácí
Vztek, zlost je emoce, která silně narušuje sociální vztahy a jeho nositele odsouvá do roviny agresorů. Vztek nás učí už od dětství potlačovat, a tak ho vnímáme jako něco špatného a odsouzeníhodného. A tak tyto negativní emoce potlačíme, což nám přináší fyzické problémy, jako je infarkt, mozková mrtvice nebo vysoký tlak. Agrese obrácená dovnitř nás samých přináší deprese a i možnost rakovinného bujení. Je to, jako když papiňák nemá ventil pro upouštění páry. Zlost a vztek nám umožňují tlumit bolest, a to fyzickou i duševní. Potlačované a vytěsněné emoce se snaží dostat na povrch ještě razantněji.
Položte si otázky:
Jak se chováte v případě vzteku, strachu a zlosti?
Jak prožíváte své emoce?
Jak reagujete, když tyto emoce přicházejí?
Co vám daná emoce říká? Jak se projevuje? Co vám přináší?
Jak pracovat se zlostí a vztekem?
• Při pocitu vzteku, který přichází, je dobré si uvědomit, že nemusíme vše potlačit. Uvědomte si, že to není o tom, že si nemůžete dovolit na někoho křičet, ale naopak, že nechcete bojovat. Můžete, ale nechcete nést důsledky, které z toho následně vyvstanou.
• V případě, že máte možnost svůj vztek a zlost někde vyventilovat, udělejte to. Jděte do vedlejší místnosti a bouchejte třeba pěstmi do polštáře. Kupte si do sklepa boxovací pytel a svůj vztek si na něm vybijte. Jděte si zaběhat nebo zahrát squash.
• Přijměte vztek a zlost jako svoji součást a uvědomte si, z čeho vychází. Kde je vaše nespokojenost. Co je podnětem, který váš vztek vyvolává.
• Přemýšlejte, v čem vám vztek a zlost může pomoci. Co vám říká o vás? O celé situaci? V čem nerespektujete svoji zkušenost a sami sebe?
• Nezlobíme se třeba proto, že druzí lidé nefungují podle našich představ a nenaplňují naše očekávání? Uvědomte si, že druzí lidé nám zrcadlí naše vlastní očekávání, které neumíme naplnit.
• Dejte svoji nespokojenost najevo co nejdříve a s druhým člověkem o tom co nejvíce komunikujte. Každé nevyříkání si nespokojenosti vede postupně k emoci vzteku a zlosti.
• Někdy je vztek a zlost v partnerském svazku nezbytností, protože nakonec pročistí vzduch. Partner potřebuje druhému člověku sdělit vše, co ho tíží, a neumí to jiným způsobem než hádkou, kde se projeví i emoce zlosti. I v přírodě přichází bouře, která vyčistí vzduch.
• Neberte si vždy vše osobně. Vždy máme možnost volby, jak si daná slova nebo skutek vezmeme.
Na druhou stranu, pokud se při emoci vzteku cítíme silní, neuvědomujeme si, že naše realita je zkreslená. V tuto chvíli nereagujeme optimálně a správně. Neumíme reálně vnímat celou situaci a jednáme pod tlakem našeho vzteku. Problém vidíme větší, než ve skutečnosti opravdu je. Naše reakce pak může být neadekvátní celé situaci a to i když nám náš mozek říká, že cítí uspokojení, jak reagoval.
Přátelé, naučte se s emocí vzteku a zlosti zacházet. Je to emoce nabuzující a povzbuzující. Vylepšuje naši pozornost, zlepšuje stav paměti. Pokud jsou však tyto emoce nekontrovatelné, stávají se blokujícími. Tyto emoce nám dávají energii k tomu, abychom mohli změnit situaci, která nám delší dobu nevyhovuje. V případě, že tuto energii využijeme správným směrem, může nám pomoci nastavit změny, které jsou pro nás nezbytné a prospěšné. Důležité je umět svoje emoce prožívat a nepotlačovat je.
Přeji vám, abyste se naučili zvládat negativní emoce v prospěch váš i vašeho okolí.
Vaše Šárka
Šárka Vávrová, Foto Robert Tichý pro časopis Moje psychologie