Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.

Z deníku koučky: Jak řešit problémy s rodiči

Jak se k různým životním situacím staví koučka s dlouholetou praxí v oblasti psychologie a psychoterapie Šárka Vávrová? Nahlédněte do jejího zápisníčku!
Vydáno: 13.11.2015, Anna Kopečková
Nechápu, proč jí dáváš lahvičku. To já jsem tě kojila až do tří let!
Nechápu, proč jí dáváš lahvičku. To já jsem tě kojila až do tří let! Autor: Thinkstock
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

V současné době se můžeme setkat se čtyřmi generacemi lidí, kteří spolu mohou žít v jednom domě. Každá z těchto generací má jiné myšlení, byla vychovávaná v jiné době, má jiné hodnoty, zvyklosti, stereotypy a vnímá svět jinak. Často tak dochází k hádkám a generačním sporům. Jak je řešit a jak třeba vyjít s tchýní?

V minulosti bylo zvykem žít ve více generacích pod jednou střechou, v dnešní době se od tohoto trendu už upouští. Některé rodiny však mají svoje zvyklosti a tuto tradici dodržují. Rozhodným faktorem je historie rodiny a jejich vzájemná rodinná atmosféra. Nutné je dodržovat a respektovat soukromí každé rodiny, její intimitu, důležitá je vzájemná tolerance a otevřená komunikace, jinak dochází k častým sporům.

Mezigenerační konflikty jsou normální a funkční jev a dochází k nim ve většině rodin. Střety názorů někdy však eskalují do konfliktů a následného odcizení, nezájmu, nepochopení a možná je i agresivita. Problém souvisí s určitou mírou moci, kterou vnímá jedna generace nad tou druhou. Starší generace se snaží ovládat tu mladší a předávat jí své zkušenosti, aniž by mladší generace o to měla zájem. V některých rodinách rodiče manipulují svými potomky a nutí je žít život dle jejich představ a naučených vzorců chování. Přehnaná úzkost a strach může v dítěti vyvolat pocit nesamostatnosti a neschopnosti vést svůj život. V případě, že rodiče ztrácejí kontrolu nad chováním svých dětí, může přijít na řadu i citové vydírání, což mladší generace těžce nese. Naopak mladší generace odsuzuje tu starší v souvislosti s nepružným myšlením a nemoderností. V případě, že spory byly už v původní rodině a dítě vnímalo rozpory mezi rodiči a prarodiči, formovalo si tak svůj styl řešení konfliktů i do budoucnosti.

 

Závislost v rodinách je častým tématem. Dítě, které je závislé na jednom ze svých rodičů, se stává nesamostatným a nedaří se mu nalézt partnera. V některých rodinách je tato závislost podporována generačně. Rodiče tak žijí život svých dětí a děti žijí život svých rodičů. Konflikty tak přicházejí v období, kdy se dítě snaží osamostatnit a začít žít svůj život. Což je spojeno s příchodem partnera a založením vlastní rodiny. Rodiče tak nikdy neuznají partnera svého dítěte. Kritizují výběr partnera, výběr vzdělání, sexuální orientaci, profesní zaměření, způsob trávení volného času, udržování domácnosti, nakládání s financemi a v neposlední řadě i výchovu dětí. Problémy mohou pramenit i z nedořešených problémů z původní rodiny.

V mé praxi se často setkávám s klienty, kteří řeší problémy s rodiči nebo generační problémy. Často se stává, že klienti přicházejí s tím, že nemohou najít partnera a problémem je jejich závislost na původní rodině. Neokáží se odpoutat od původní rodiny, případně je rodiče nenechají dospět. Pracujeme tak na osamostatnění, zbavení se strachu z dospělosti a přiznání si skutečného věku. V letité praxi spojené s řešením neplodnosti se často opakuje i případ, kdy žena zůstala stát ve věku dvanáctileté holčičky a tím si znemožnila stát se sama matkou. Změna myšlení pak přináší často rychlé a pozitivní výsledky.

 

Když vám život řídí rodiče

Moje kamarádka má letitý problém s rodiči, protože nerespektují její dospělost a často jí řídí život. Snaží se jí manipulovat a chovají se k ní jako k desetiletému dítěti i přesto, že to je dospělá a úspěšná žena, která už má i své dítě. Rozhodují o tom, co bude dělat za zaměstnání, jakého bude mít partnera a jak má vychovávat své dítě. Z každé její události si udělají svoji vlastní událost. Nedokáží žít svůj vlastní život. Pokud se chce osamostatnit, tak jí citově vydírají a manipulují s ní. Dochází tak k častým konfliktům. Celý její život byl o manipulaci rodičů s jejím životem a moje kamarádka byla poslušná dcera, která vždy poslouchala. Nenechali jí prostor pro žádné rozhodnutí, a pokud nějaké učinila, vždy je shodili ze stolu jako nesmyslné. Už studium její vysoké školy řídili rodiče a tak vystudovala obor, který jí nikdy nezajímal a nikdy se mu věnovat nebude. Většinu partnerů si hledala pod svoji úroveň, protože rodiče stejně s žádným z potenciálních partnerů nesouhlasili. Co kdyby na ní měl větší vliv, než oni? Sice ji často chválili a dávali jí najevo lásku, ale byla to láska, která dusí. Do života jí svým chováním dali nízké sebevědomí a sebehodnocení. Nenechali jí prostor pro vlastní názor a vždy ji zatlačili do kouta. Nakonec vždy rezignovala, než aby měla problémy, podřídila se jim.

Podle toho vypadalo i její partnerství. Vybrala si partnera, který jí manipuloval, dusil a nutil jí žít jeho život. Nikdo z partnerů ji nerespektoval, stejně jako její rodiče. Prožila si tak šílené věci a má za sebou i životní zlom. Našla sama sebe a uvědomuje si, co znamená slovo svoboda. Přestala před rodiči utíkat a začíná si stanovovat svá pravidla. Jde to těžce, protože tam stále naskakují staré vzorce chování - být poslušná holčička a nemít vlastní názor. Ušla už dlouhou cestu a ještě dlouhá cesta ji čeká, ale už se nemůže vrátit zpět. Zažívá totiž svobodu rozhodování a uvědomuje si, že ve svém životě je tou hlavní hrdinkou i scénáristkou jen ona sama. Jde jí to výborně a jsem ráda, že můžu být součástí jejího nového života. Je to však každodenní práce, kde si musí uvědomovat kdo je, co chce opravdu ona a co je její cíl! Věřím, že už teď bude její partnerství šťastné, protože poprvé nepotkala manipulátora, ale někoho, kdo si jí váží a respektuje ji. Je to odraz její práce na ní samé.

 

Uvědomte si, že rodiče mají jiné názory, hodnoty, vyrůstali v jiném prostředí a jiné době, mají jiný způsob uvažování a zažili odlišné podmínky, kdy dospěli (ekonomické, sociologické, kulturní i historické). Najděte proto respekt k jejich názorům, ale také i ke svému životu. Mějte na paměti, že jste svobodní a to především ve svém rozhodování. Jen vy určujete, jak bude vypadat váš život.

Pokuste se komunikovat o tom, jak na vše nahlížíte. Poproste rodiče, aby respektovali váš život a vaše hodnoty s tím, že vy budete respektovat ty jejich. Přesto však budete žít svůj život.

Jaká pravidla nastavit?

• Vymezení si jasných hranic, které budou všichni dodržovat a respektovat.

• Při společném bydlení dovolit návštěvu pouze při výslovném pozvání či svolení druhé strany. Oddělené hospodaření rodin.

• Najít velkou dávku tolerance, respektu, schopnosti se povznést nad problém a podívat se na něj z jiného úhlu.

• Manželé by měli držet spolu a vycházet vůči starší generaci jako celek s jedním názorem. Dbát na to, aby zasahování rodičů neovlivnilo partnerský vztah.

• Netrápit se tím, co nemůžete změnit.

• Nebrat si vždy vše osobně.

• V případě, že se nemůžete na hranicích a respektu dohodnout, je jediným řešením separace a odstěhování.

• Muž by měl mít úctu k matce, ale netřeba ji brát jako neotřesitelnou autoritu. Loajálnost vůči partnerce by měla být prioritní. Mít úctu k matce a stát za partnerkou je nejlepší pozice pro urovnání konfliktu.

• Názor na výchovu dětí se může lišit, ale právo vychovávat dítě má především jeho rodič.

 

Přátelé, rodiče jsou pro nás důležití, ale nutné je i zachovat svůj vlastní život. Můžeme čerpat ze zkušeností svých rodičů, ale každý máme svůj vlastní život. Najděte svůj život a stůjte si za svým rozhodnutím, což nevylučuje respekt a úctu k rodičům. Najděte tu cestu, kde je minimum konfliktů. Na druhou stranu, pokud vaši rodiče vás nebudou chtít respektovat, nebojte se jim to často, zřetelně a důrazně zopakovat! A pak jim sdělte, že i přesto, že chcete žít svůj život, je máte rádi.

Přeji vám hodně štěstí v řešení generačních problémů.

Vaše Šárka

Šárka Vávrová deník koučky nový Foto:

Šárka Vávrová, foto Robert Tichý pro časopis Moje psychologie

Článek je zařazen v: matka, otec, hádky, problémy s rodiči
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama