Roman Šebrle promluvil o nemoci své dcery. První měsíce jsme tomu nevěřili, říká
Zdraví dětí je pro většinu rodičů to, co si před jejich příchodem na svět i po celý jejich život přejí ze všeho nejvíc. Známý desetibojař Roman Šebrle má dvě sportovně nadané děti, jeho dcera Kateřina však od svých pěti let trpí chronickým autoimunitním onemocněním.
Kateřina Šebrlová vypadá na první pohled jako naprosto zdravé dívky. Usměvavá blondýnka se však od svých pěti let potýká s cukrovkou. Diabetes mellitus I. typu je nevyléčitelná nemoc, při které si člověk musí už doživotně aplikovat inzulín. Slinivka břišní ho totiž nezvládá produkovat sama, a tak musí v tomto případě pomoci právě medicína. Pacient si inzulín do těla dodává injekčně za pomoci inzulínových per či inzulínové pumpy.
Mohlo by vás zajímat: Roman Šebrle se pochlubil dospělým synem. Podobu ani geny po otci nezapře
A jak vzpomíná dnes sedmnáctiletá Kateřina na začátek své nemoci? „Pamatuju si, jak jsem sedla na kolo a za chvíli už nemohla. Byla jsem unavenější a unavenější a pořád jsem měla žízeň,“ popsala Šebrlová v rozhovoru pro iDnes.cz. Právě neustálý pocit žízně, časté močení a únava patří mezi nejčastější varovné signály, které jsou spojené s tímto onemocněním. Ke své nemoci však Kateřina přistupuje s nadhledem. „Co se dá dělat, člověk se s tím musí naučit žít. Jo, je potřeba se hlídat, ale zase to není tak, že bych se musela brutálně omezovat. Jsou i horší nemoci,“ dodala statečně.
Strach o dceru
Roman Šebrle měl o svou dceru zpočátku velký strach a v hlavě se mu honila otázka. „Proč to dostala? Vím, že těch dětí je daleko víc. Zpočátku jsem si říkal, proč jsem to nedostal raději já než pětileté dítě, které má vše před sebou,” popisoval své pocity Šebrle v rozhovoru pro Diabetespodcast.cz.
O tom, co život s cukrovkou vlastně obnáší, si musel vše zjistit. „Nebylo to příjemné prvních pár měsíců. Setkali jsme se s tím poprvé a zjišťovali jsme, co vlastně cukrovka je, co obnáší a pochopitelně první měsíce jsme tomu nevěřili,“ pokračoval otec. To, co se zpočátku zdálo jako něco strašného, postupně začal vnímat trochu jinak. „Kdo o cukrovce nic neví, tak se ptá: Ona nemůže jíst normální jídlo, ona musí to diabetický jídlo? No ne, může normálně všechno, jenom si musí adekvátně k tomu píchnout. Nemůže se přejídat, musí se hlídat, ale kdo se nemusí hlídat, že jo? Pomáhalo mi se s nemocí vyrovnat, když jsem viděl, že to není tak hrozné, jak se v prvních chvílích zdá,“ vysvětlil desetibojař.
O cukrovce
Diabetes mellitus 1. typu se nejčastěji projevuje v období puberty. Ve vzácných případech ale může propuknout i po třicátém roce věku. V České republice tvoří zhruba 5 % případů, mnohem častější je ale diabetes mellitus 2. typu, kterým trpí přibližně 93 % případů. Hlavním projevem cukrovky je hyperglykemie, tedy vysoká hladina krevního cukru, která vzniká v důsledku absolutního či relativního nedostatku inzulínu v těle. Cukrovka prvního typu vyžaduje doživotní aplikaci inzulínu. Ten si pacient podává před každým jídlem, jelikož mu pomáhá vyrovnat hladinu cukru v těle.
Lidé s cukrovkou se musí naučit poradit také s hypoglykemii, což je naopak nízká hladina cukru v krvi, která může vzniknout nadměrným podáním inzulínu nebo třeba v důsledku větší fyzické zátěže. V takových případech si musí pacient dát něco sladkého. Jinak hrozí hypoglykemické kóma, tedy ztráta vědomí. Ačkoliv už lidé s cukrovkou mohou dnes prožívat svůj život bez větších omezení, je důležité dbát na správou kompenzaci. Pokud by tomu tak nebylo, hrozí jim rozvinutí pozdějších zdravotních komplikací, jako je například akutní infarkt myokardu, cévní mozkové příhody, ischemická choroba dolních končetin a další choroby.
Zdroj: Wikiskripta
Roman Šebrle v 7 pádech Honzy Dědka: