Saša Rašilov o výchově: Přísnější je žena, dcery na mě umí působit, odpustím jim cokoli
Saša Rašilov se rozpovídal o rodině a výchově
Saša Rašilov (52) se stíhá nejen naplno věnovat herectví, ale také rodině. Především svým dvěma dcerám a nejmladšímu vnoučkovi. V rozhovoru pro Prima Ženy se oblíbený herec nyní rozpovídal o rodině, výchově a prozradil také, co nejraději dělá ve volném čase.
Se Sašou Rašilovem jsme se potkali v rámci degustačního odpoledne, během kterého herec společně s manželkou ukázali své kulinářské schopnosti. Saša prozradil, kdo je u nich v domácnosti ten přísnější, zda se s manželkou na výchově shodnou, jak rádi tráví volný čas a mnoho dalšího.
Čtěte také: Lucie Zedníčková o vztahu s dcerou: Vážím si její důvěry, rady do života jí nedávám
Kdo u vás doma kraluje v kuchyni?
Tak u nás doma vaří určitě žena. Já bych vařil rád, ale času, který já na veškeré přípravy potřebuji, je tolik, že je to pro mě v současnosti nereálné, takže hlavní kuchařka je u nás máma.
Jaký je váš nejoblíbenější pokrm?
Nejoblíbenější jsou pro mě asi ty, co zvládnu sám. Tím pádem to budou ne míchaná, ale sázená vejce, která dělám skutečně jedna z nejlepších na světě.
Co naopak nemůžete pozřít?
No, takových věcí moc není. Já jsem byl vychován školní jídelnou ještě za socialismu, takže si ani nedovoluji, aby mi něco nechutnalo. Kdybych se měl ale zamyslet, tak nemusím kapání do polévky a takové to divně sražené vejce v ní. Pak ještě nemám rád pokrmy, v kterých je cítit chuť čerstvého droždí.
Říká se, že často jsou vybíravé spíše děti, tak co vaše dcerky, jsou v jídle vybíravé?
U nás je to jedna ku jedné a krásně se nám to doplňuje. Marušce je sedm a jednak má své chutě, ale respektive nechutě. Kolikrát, když žena to pečlivě připravené jídlo naservíruje a pozorujete ty roztomilé holčičky, jaké umí znechucené výrazy, tak i vám se z toho občas udělá špatně. Tváří se jako týrané a že budou mít z toho jídla minimálně žaludeční problémy, tak to má občas ta starší. Zatímco to vyvažuje čtyřletá Emilka, která jí téměř všechno. Miluje olivy, ryby, mořské plody, mušle a všechny tyhle věci. Je to jako zázrak přírody.
Snažíte se je nějak vést k tomu zdravějšímu životnímu stylu? Zakazujete jim jíst například nadměrné množství sladkostí?
Tenhle limit se někde nastavit musí, protože zrovna ten cukr je tak záludná droga, že zrovna děti tu záklopku vlastně nemají, takže to je potřeba určitě korigovat, zvlášť u těch všudypřítomných sladkých pitíček, tam si myslím, že to je trošku jako civilizační zlo, to je potřeba držet pod kontrolou, ale zase znovu říkám, některé dítě sladké miluje a moje druhá dcera od narození nechtěla pít nic jiného než vodu.
A co se týče výchovy, tak shodnete se vždy s manželkou, nebo kdo je u vás ten přísnější?
Přísnější je určitě žena. Holčičky umí na tatínka působit, takže žena je ta, která potom řekne, že už to přeháním nebo přeháníte a bude to takhle, takhle a takhle. Já ještě navíc tím, že jsem často v práci, a pak samozřejmě mám ten deficit, jsem ochotný a schopný hlavně proto, aby byl doma klid a pohoda, odpustit v podstatě cokoliv, a to také není dobře. Takže se tak nějak doplňujeme.
Vy jste zároveň také dědeček, tak vidíte nějaký rozdíl v tom, zda se snažíte toho vnoučka tím, že máte podobně staré dcery, více vychovávat?
Rozdíl vidím hlavně v tom, že u vnoučka se nemusím ani snažit, ale úplně automaticky si užívám toho, že ho zrovna já vychovávat právě nemusím, protože to je povinnost jeho rodičů a já mám co dělat se svými vlastními dětmi. Naopak si užívám ten odstup, kdy vím a jsem přesvědčen o tom, že ti prarodiče se nemají těm rodičům do té výchovy montovat, nemají do toho kecat, nemají furt říkat ty své zkušenosti.
Skončilo léto, tak jak jste si ho užili? Jaké jsou vaše oblíbené rodinné aktivity?
No, my jsme hlavně rádi spolu. Nevadí nám být spolu ani v malých prostorech a na dlouhou dobu. Máme domeček na Fuerteventuře a tam holky strávily vlastně celé léto. Já jsem měl volno bohužel jenom týden, ale dočerpám si snad ještě do konce roku aspoň nějakých deset, čtrnáct dní, abych se samým štěstím z té práce nezbláznil. To říkám záměrně tak, protože je štěstí, že ta práce, kterou dělám, je hezká a baví mě. Společně poté rádi jezdíme na výlety, procházky, koupání, na zmrzlinu, úplně obyčejné radosti, být spolu a v klidu.
Také herečka Lucie Zedníčková se rozpovídala o vztahu se svou dcerou Amelií: