Svatojánská noc: Čas kouzel, tradic a otevřených pokladů
I léto má své velké svátky. Jedním z nich je Svatojánská noc, kterou naši předkové slavili velmi horlivě. Všude zaplály ohně, kolem nich se míhali tanečníci, dívky trhaly čarodějné byliny, aby zjistily, za koho se provdají... Na některé tradice je škoda zapomenout, co říkáte?
Svatojánská noc je noc z 23. na 24. června. Je plná kouzel a magie, ožívají v ní nadpřirozené síly a otevírá se brána mezi světy. Traduje se, že je možné vyvolat duchy zemřelých a spojit se s tajemnými mocnostmi. Země se otevírá a hledači pokladů vyrážejí.
O Svatojánské noci se také provádějí magické rituály, jejichž původ sahá až do starověku. Navazuje na předkřesťanské oslavy letního slunovratu, jako jsou slovanská Kúpadla nebo anglosaská Litha. Křesťanská církev se pohanské svátky dlouho snažila vymýtit, nakonec slunovratovou tradici alespoň překryla oslavami Svatojánské noci. Zvyky i rituály však přetrvaly dál. Jde třeba o skákání přes oheň nebo házení věnců do vody
Noc bludiček a divoženek
O Svatojánské noci neožívaly jen pozitivní energie, hledačům pokladů hrozily bludičky, které poutníky lákaly do bažin. Zahnat je bylo možné nadávkami a kletbami. Prý to byly duše zemřelých, nepokřtěných dětí, tzv. nekřtěňátek. Dobrý člověk se jich prý ovšem nemusel bát.
Do akce vyrážely také divoženky, bosorky, lesní ženy. Věřilo se, že se dívají do oken a lidské děti vyměňovaly za svoje. Také lákaly muže do tance, pokud svolil, špatně to s ním dopadlo, rozsápaly ho.
Svatojánské byliny
Traduje se, že byliny, nasbírané o slunovratu, mají díky síle Slunce největší léčivou moc.
Neprovdané dámy mohou navíc natrhat „devatero kvítí“ (kopretina, růže (může být šípková), smolnička, chrpa, rozchodníček (rozchodník prudký), čičmudíček / tučmužík (netřesk), mateřídouška, fialka (polní maceška), zvonek). Květiny musí dotyčná natrhat bez toho, aby promluvila a ohlédla se, a pak si je dát pod polštář. V noci se jí pak ve snu zjeví budoucí muž.
Svatojánský věnec
Jiná pověra říká, že má dívka o půlnoci natrhané kvítí uvít do věnečku, který jí měl napovědět, kdo se stane jejím mužem. Věnečky se házely do vody.
Věnce se vily ze svatojánského květu (kopretina), kohoutku, fialky či macešky, šípkové růže, rozchodníčku, netřesku, zvonku nebo chrpy.
Aby byl věneček mocný, musel být uvinutý z devatera nebo alespoň sedmera kvítí.
Mohlo by vás zajímat: Každá žena je čarodějka: Jste divoká, zelená nebo lunární kouzelnice?
Nejdůležitější byliny Svatojánské noci
Čarodějné kapradí
O slunovratové noci se tradičně sbírá kapradí, obzvlášť pokud se nám podaří v temném lese najít zlatavě kvetoucí kapradí. V červnu uzrávají na spodní straně listů voskovité výtrusy – zlaté květy, ve tmě někdy zelenkavě světélkující. Babky kořenářky je sbírají, zpracované do hmoty zvané lesní vosk, používají je jako lék a afrodisiakum.
Spirálovité konce listů kapradí o této noci nasbírané, sušené, nosíme při sobě v kouzelném váčku jako talisman pro štěstí.
Lesní vřes
Červený vřes je symbolem vzpomínek, lásky a vášně. Bílý vřes nosíme u sebe pro štěstí a ochranu. Vřes je také symbolem cílevědomosti, silné vůle a vytrvalosti. Z jeho kořene se vyrábějí talismany pro vytrvalost, lásku či štěstí.
Třezalka tečkovaná
Kdo se chtěl o Svatojánské noci ochránit před zlou mocí démonů, nosil snítku třezalky při sobě. Tanečníci, kteří tančili kolem ohně, měli na hlavě věneček z čarověníku (třezalky). Kytička třezalky zavěšená v okně ochrání dům před uhranutím, nemocemi a šílenstvím, její vůně zahání nepřejícné duchy. Vyrobíte-li si léčivý třezalkový olej, možná vás překvapí výsledná, krásně červená barva. Třezalka připevněná na vchodové dveře zahání zlé duchy.
Pelyněk černobýl
Pokud jej nasbíráte o letním slunovratu a sušený budete nosit v kouzelném váčku při sobě, přinese vám štěstí. Dříve hospodyňky pokládaly za bouře větvičku pelyňku před dveře, chránil obydlí před bleskem. Kouzlo černobýlu je užitečné při cestování, přibalte ho tedy do prázdninového zavazadla.
Čtěte také: Jak si přivolat nebo pojistit lásku: Pannám pomůže runa, Vodnářům mák, Rybám fialky
Chvíle hledačů pokladů
Zapomeňte na chvíli na detektory kovu, o Svatojánské noci se na to jde jinak. Nejdřív je nutné najít kvetoucí kapradí, pak zlatý květ kapradí chytit do bílých šatů. Komu se podařilo zlatý květ získat, byl obdařen magickými schopnostmi a dokázal poklad najít a případně i otevřít skálu.
Zdroj: Slavic Witchcraft: Old World Conjuring Spells and Folklore, Natasha Helvin
Kartářka Helen Stanku vyložila karty pro první prázdninový měsíc. Co nás čeká?