Hromnice chrání domovy před blesky i negativními silami a předpovídají počasí
Hromnice jsou svátek, který připadá na 2. února a který je spojen s řadou zvyků, rituálů a také magií. Naši předci věřili, že právě v tento den do našich životů vstupuje více světla, chránili svá stavení před blesky a předpovídali, jaké bude v následujících dnech, týdnech a měsících počasí. Co byste měli dělat v tento den podle starých tradic?
Hromnice dříve
Slovo „Hromnice“ pochází od slova „hrom“, jde tedy především o den, kdy se lidé snažili ochránit své domovy před blesky, bouřemi a temnými silami. V předkřesťanských dobách šlo o oslavy spojené s očistou a obnovou, protože zima se pomalu chýlila ke konci a lidé vítali návrat delších dnů. Blížící se jaro oslavovali už staří Keltové, kteří měli svátek Imbolc, ten však původně připadal na 1. února, přesně na den mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností. Tento keltský svátek byl zasvěcen bohyni Brighid, patronce ohně, léčení a inspirace, jejímž znakem je asymetrický kříž, který lidé vyráběli v předvečer svátku a stavěli jej na vnitřní stranu dveří. Měl chránit domov před ohněm, bleskem a bouří. Ze stébel obilí se vyráběly panenky Brighitky, které měly chránit dům.
Úklid a pálení ohňů
V lidové tradici měly Hromnice význam jako den přechodu mezi zimou a jarem. Byly spojeny s řadou zvyků a rituálů. V kostelech se světily hromničky, svíce, které měly symbolizovat světlo, ochranu a život. Tyto svíce se potom zapalovaly během bouří, aby ochránily dům, nebo se dávaly do rukou umírajícím, aby jim svítily na cestu na onen svět. Hospodyně na Hromnice uklízely dům, aby odehnaly „zimní špínu“ a nepříznivé energie. Očista domu zahrnovala i vykuřování bylinkami, jako byl jalovec nebo šalvěj. Lidé také zapalovali ohně a svíčky, což nemělo jen symbolický význam návratu světla, ale také věřili, že světlo pomáhá zahánět temné síly a chrání úrodu a dobytek.
Zákaz šití i nadávání
V některých krajích na Hromnice ženy nesměly vykonávat žádné domácí práce, ale hlavně bylo zakázáno šít, protože lidé věřili, že by špička jehly mohla přitáhnout blesk. Také bylo zakázáno vtipkovat nebo klít, podle pověry by tím na sebe lidé přivolali neštěstí. Hospodáři s hromničkami obcházeli stavení a stáje, aby ochránili domov i zvířata. V některých oblastech, například na Chrudimsku, obcházeli včelaři s posvěcenou hromničkou několikrát za sebou úly, aby zajistili hojnost medu. Svátkem Hromnic také dříve končila vánoční doba, proto je možné ještě občas v některých kostelech zahlédnout až do tohoto dne vystavený betlém.
Čtěte také: Na Hromnice o hodinu více. Jak oslavit první svátek jara podle lidových tradic
Vyzkoušejte rituál a zbavte se negativní energie
Dříve se lidé na Hromnice zbavovali negativní energie, zkuste to také. Můžete provést očistný rituál tak, že spálíte sušené byliny, jako jsou šalvěj, tymián nebo levandule, když budou bylinky hořet, připojte modlitbu nebo afirmaci. Můžete také zapálit svíčku, měla by být zlatá nebo bílá, potom se dívejte do mihotavého plamínku a vizualizujte si své sny a cíle.
Hromnice předpovídají počasí
Jednou z nejznámějších pranostik je: "Na Hromnice o hodinu více." Odkazuje na prodlužování dne a příchod jara. Lidé však také sledovali počasí a snažili se z něj vyčíst, jak dlouhá bude zima.
Pokud bylo 2. února jasno a slunečno, říkalo se, že zima ještě dlouho potrvá:
- "O Hromnicích jasný den, připrav kožich ještě ven.“
- "Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více."
- "Na Hromnice jasná noc – bude mrazů ještě moc.“
Naopak, pokud bylo zataženo nebo sněžilo, znamenalo to, že jaro přijde brzy:
- "Hromnice-li se tmí, zima s námi neotmí."
- "Když na Hromnice sněží, jaro není daleko."
Jaký bude únor podle kartářky Helen Stanku, si poslechněte ve videu:
ZDROJ: Alena Vondrušková: Český lidový a církevní rok; Martina Boledovičová, Monika Kindlová: Tradinář; wikipedia.org, druidova.mysteria.cz